...pečení buřtů za soumraku na břehu ostrova mezi Baltem a Botnickým zálivem,gágání nad vodou letících kačen s ozvěnou od hladiny moře jako jediný zvuk mezi břehy...

Třetí zastávka patří městu Vadstena s pochmurným zámkem. Postavil ho král Gustav Vasa a internoval tu svého šíleného syna – kdyby tu ubytoval někoho normálního, tak se ten někdo zblázní do pár týdnů. Severská pochmurná stavba, temná a hrozná, moc tomu nepřidával ani déšť a vlezlý vítr. Zlatým hřebem Vadsteny je ovšem kostel s náhrobkem svaté Birgitty, strašlivě zpustošeným gotickým oltářem (majster Pavel z Levoče by zaplakal) a náhrobkem toho šíleného Magnuse se čtyřmi otylými cherubíny. Náladu nám spraví mile olezlá kavárna, zařízená prastarým nábytkem s výbornými zákusky, a kluci se jdou dorazit do järnvägmusea (železnice). Kousek za Vadstenou najdeme informační centrum, kde pracuje hoch, který když zjistil, odkud že jsme, nadšeně vykládal o svém plánu navštívit Czech republic a považoval to za podobně adrenalinový zážitek jako my norské fjordy… nevyvracela jsem mu to :o) Získali jsme tu pěkný prospekt Götského plavebního kanálu, dalšího místa, které by spolu s ostrovem Visingsö v jezeře Vätern rozhodně stálo za bližší průzkum.

Přepluli jsme do přístavu Portoferraio a začala naše krásná dovolená. Na Elbě jsme strávili 8 dní a téměř každý den jsme kombinovali kolo a koupání u moře (taťka častěji kolo). Objeli jsme autem celý ostrov dokola, každou noc jsme byli na jiném místě. Elba má snad všechny druhy pláží, na některé je třeba často  jít podle podrobné mapy (ukazatele na pláže jsou jen na severozápadě ostrova).  Celý ostrov je relativně malý, proto nebyl  problém navštívit naší oblíbenou pláž opakovaně.

Vyjeli jsme z domova v sobotu ráno v 7 h, za Brnem se setkali se spolucestovateli Hankou a Lukášem a valili jsme na jih. Přibližně za hodinu a půl jsme byli na Slovensku, zakoupili dálniční známku (9,90 Euro/ měsíc) a za stejnou dobu jsme dorazili na hranice s Maďarskem a opět šli koupit dálniční známku (7,80 Euro/ 4 dny)

Po dlhých prípravách je to tu,

Špinaví, hladoví a zlomeni uleháme v karavanu daleko od domova, bez peněz, bez přátel a bez sebevědomí.

Jak jsme na kole jezdili po Holandsku

V zápětí jsem ale poznal, jak dobří jsou Maďaři. Asi po padesáti metrech za objezdem nás předjel žigulík a Maďar s úsměvem a dobrotou ve tváři vysvětloval, že jsme měli odbočit o jeden sjezd dále. Poděkoval jsem, na první křižovatce to otočil a najel správně. Od této doby navigace na sedadle vedle mě nepromluvila.

Po minuloročnej návšteve Sardínie http://www.carava... sme sa od Silvestra v Dolomitoch začali zaoberať intenzívnejšie aj tohoročnou návštevou ostrova. S Ľubošom sme sa predbežne dohodli na termíne a rozhodli sme sa pre okruh po južnej časti ostrova , ktorú mnoho cestovateľov hodnotilo za menej zaujímavú, podľa mňa však neoprávnene. Počas príprav sa k našej expedícii pridali ďalšie dve posádky.

Cesta nevypadá, že by někam vedla a tak vybíhám prozkoumat další terén, zatímco Lukáš couvá zpět na blízké parkoviště. Po úzkém „nábřeží“, působícím spíše jako promenáda nad mořem mířím do míst, kde by se měl nalézat kemp.

nejhezčí venkov, jaký tato země nabízí, nádherná jezera ledovcového původu, překrásné lesy a v nich spousta veřejných tábořišť

...pretože viacerí vyrážate do Grécka už o pár dní a po prvý krát , tak píšeme tento cestopis trošku narýchlo a hlavne najdôležitejšie informácie, snáď vám budú osožné.

Ráno se přesouváme do centra, hledání parkování je opět zážitek. V Santiagu trávíme čas až do 15.hodiny odpolední ( historický střed města s náměstím Praza do Obradoiro a hlavně monstrozní katedrálou) pak se už přesunujeme do Portugalska, ( hodinky musí jít o hodinku zpět) do městečka Viana do Castelo, v jehož blízkosti poprvé na cestě zastavujeme v kempu organizace Orbitur.

Praha byla úspěšně za námi. Jízda po Plzeňské dálnici ubíhala celkem svižně. Jen jsem měl pocit, že mám zataženou ruční brzdu, nebo si snad mamka zabalila celý svůj šatník i se skříněmi.

Když jsme tam na Koversadě byli kdysi dávno poprvé - zakoupil jsem si tam tehdy zvědavě za pár tehdejších dinárů v místní trafice takovou plastovou rybičku, na které bylo namotáno asi tak 10 metrů silonu pochybné kvality ...