...pečení buřtů za soumraku na břehu ostrova mezi Baltem a Botnickým zálivem,gágání nad vodou letících kačen s ozvěnou od hladiny moře jako jediný zvuk mezi břehy...

Už dlouho jsme poslouchali chvály na severní země a letos po Litvě jsme si řekli, že to zkusíme taky. Naplánovali jsme si exklusivně 16 dnů dovolené již loni na přelom srpna a září , objednali trajekt a vyrazili.

Cesta přes Polsko nebyla tentokrát tak úděsná, za 11 hodin jsme stáli na bráně na trajekt v Sassnitzu - 54*29,176 - 13*35,190 - a v 7 ráno byli v Trelleborgu. Pokoušeli jsme se mít nastudováno, kam vyrazit, abychom nic důležitého nepropásli, původní záměr byl na střed jihu Švédska, pak Olland, Stockholm, Oslo, možná Bergen a přes Goteborg zpět na trajekt. Ale po vyjetí z Trelleborgu jsem najednou pocítil totální nevůli ke všem plánům a dohodli jsme se se ženou, že pojedeme sic v hrubém rysu podle plánu, ale „pečem" všechny památky a turistické povinnosti a zajímá nás jen vlastní pocit, příroda,momentální nálada a co okamžik na volant přenese....

A tak jsme první noc skončili severně od Vaxjo u velikého jezera v katastru obce Kronoberg na konci slepé ulice v parku - 56*57,326 - 14*47,718 . Spokojenost veliká. Výlet na kole po ránu do malé vesnice Edelav nás nadchl pohledem na domky v červené...barva snad z rašeliny zdejších kdysi hojných močálů měla hodně železa a dobře konzervovala dřevěné domky, tak se osvědčila a rozšířila do daleka...neméně hezký byl ale i malý nedaleký satelit v současné architektuře, pánbu zaplať za kolo...Další den jsme jezero objeli a zakotvili v přírodním kempu u Matse, velkého recesisty, viz. nástěnka v kempu a jeho žebříček pro slepice na balkon - cena 10 Euro, které si ode mne vzal a pak je nabídl manželce za její dvoustovku, neboť jsme byli jeho první čeští turisté a naše peníze ještě neviděl. Loupli jsme mu k jeho nadšení ještě dvě piva, jedno pro něj a jedno pro jeho kočku, kterou nám představil, vidě na autě našeho Mikeše, a k tomu jsme mu dali ještě čokoládku, poněvadž na nástěnce měl napsáno, že je má rád...(kromě toho, že na fotografii přišpendlený Obama je jeho syn z prvního manželství s Merkelovou....;-). Jeho naturkemp byl naprosto skvělý, placy jako na divoko, krásná místa, soukromí a servis... http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4148

Začalo však foukat a pršet, zvedli jsme kotvy a přes Kalmar přejeli na ostrov Oland a přespali na pláži na západním břehu jižní části.- 56*16,912 - 16*23,891. Ráno jsme přejeli do ptačí rezervace k majáku Jan na jižním mysu - nejstarší a nejvyšší ve Švédsku, vystoupali nahoru, kde mě málem shodil vítr, dali občerstvení a koupili pohledy a pokračovali na sever po východním břehu krajinou jak z jihoamerických savan...Večer jsme dojeli k severnímu majáku Lange Erik a přespali na parkovišti u mostu 57*21 - 17*05,47, který vedl přímo k němu.Brzy ráno jsem vyrazil na průzkum, ale byl zavřený. holt - sezóna je zákon a ta zdejší končí 15tého srpna...Tak jsem si v klidu a bez zbytečných řečí nasekal kupu fotek... http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4149 Od Jana jsme přejeli přes Borgholm s bezva STLP - 56*53,03 - 16*38,824 -na pobřeží a do Vestervicku, kde jsem hledal fabriku švédského Luxu, pro nějž jsem kdysi 99 měsíců pracoval. Ale nenašel. Na přání manželky jsme přejeli do Vimmerby, sídla Pipilandu a místa, kde žila autorka této a spousty dalších knižních postav pro děti. Poněvadž nesnáším ŽÁDNÉ landy, šla tam ráno.sama (noc na parkovišti u školy 57*40,068 - 15*51,378) a já zatím dal sprchu, zkoumal mapy a dělal poznámky a zevloval na ženské .....;-)...vrátila se za dvě a půl hodiny, naprosto nadšená, že tam bylo spousta dětí a ona byla to největší... http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4150

Další cesta vedla na Stockholm s tím, že asi najedeme do nějakého městského kempu a v klidu si město prohlédneme, avšak - prdlačky, švagrová - po úvodní koloně nás přešla chuť tento zážitek rozvíjet a nabrali jsme kurs na severovýchod na ostrov Vaxholm, jenž měl na sobě 3 kempy, jeden dražší jak druhý a patří do stockholmské šérové oblasti, jež sestává z tisíců ostrovů, které jsou víkendovou a dovolenkovou lokalitou, protkanou sítí trajektů - akvabusů...Našli jsme si krásné místo u lesní cesty nad zálivem - 59*23,48 - 18*12,32 , hned u nás byla pastvina pro koně a dřevěný posed na snídaně a večeře v trávě...tam jsme byli dvě noci.

První ráno jsme bafli kola, sedli nazdařbůh na aquabus a nechali se vyhodit na jeden z ostrovů dostatečně velký na to, aby se využila kola. Nápad k nezaplacení. Auta tam nebyla, poněvadž tam nemohla a ani o ně nikdo zjevně nestál. Jezdili na mopedech, které vypadaly jak naše Stadiony a s uříznutou přední vidlicí a přimontovanou dřevěnou plošinkou se dvěma koly, na které vezli své ženy z trajektu, normálně na nich seděly na turka se samozřejmým výrazem jak ve Slavnostech sněženek. Neměli auta, ale měli snad 100 let starou školu pro děti z tohoto a ostatních ostrovů i se školkou, jídelnou, dílnami, hřištěm -ještě že byla sobota a já mohl čučet do všech oken...

Návrat proběhl v pohodě, zastávky mají čekárny - malodomky se stolem, knihovničkami časopisy pro krácení dlouhé chvíle při čekání na trajekt a pro uklizení se před nepříznivým počasím. Domorodci si tam chodili pro knihy jak do knihovny, nějaké přinesli, jiné odnesli...a aby trajekt zastavil, byl tam sloupek s plackou, která byla na provázku a před časem příjezdu příslušného trajektu se tímto provazem ztopořila a natočila ve směru očekávaného trajektu, ten pochopil, že tam je někdo, kdo chce nastoupit. V mlze se dělal něčím kravál, ale nějak jsem nenašel, čím... http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4151

Další den jsme jeli do Stockholmu.Po vylodění jsme uchopili kola, na něž žena tentokrát frflala a popošli po nábřeží. Manželce se najednou vyjasnila tvář a nadšeně zvolala "Tady jezdí všichni na kolech!!!" Pak však přešel její výraz do hloubavě zádumčivého a procedila mezi zuby-„proč maj ale sakra všichni čísla?" No jo, no, byl to cyklistický závod Stockholmem, nikoliv spontánní přístup k pohybu ve městě...ale i tak, těch normálních cyklistů bylo taky hodně a kola postávala všude a fakt jen zřídka zamčená. Probloumali jsme část přilehlou k nábřeží, navštívili infocentrum, které jsem vyhlásil za první cíl, hledal ho půl hodiny a zjistil posléze, že před 25ti minutami jsem u něj stál... no a pak jsme přešli po nábřeží k mostu vedoucímu ke skanzenu, minuli muzeum oné slavné potopené lodi a výstavu vnitřních expozic a vyrazili do otevřené části. Byla to trefa. Podobně jako v Litvě v Rumšiškéši. Paráda. A po jeho zavření volným tempem na loď a hybaj na Vaxholm. Mimochodem, ty projížďky lodí mezi ostrůvečky s dřevěnými domky, některými až z předminulého století, u pomalu každého stožár s vlajkou, to bylo na vytlučení baterek ve foťáku, fakt, že jo. http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4152

Po příjezdu k autu jsme usoudili, že je čas zvednout kotvy a vyrazit dál. Ukecal jsem ženu k přejezdu o 120 km výše k severovýchodu. Tam jsme přespali v městečku tuším jména Grisslehamn, z něhož vyplouvají trajekty na autonomní souostroví Aland, , patřící pod Finsko, s měnou eura a úřední řečí též švédštinou. Cena 6 Eu za osobu a po chybě obsluhy 6 Eu za Mikeše. Zpátky už 25. Na 40 km přes moře ale i tak parádní cena, oproti obvyklým cca 100 Eu.To byla jedna z mála připravených informací..

Toto rozhodnutí se ukázalo být jako jedno z těch doopravdy dobrých, tedy z našeho pohledu, viz foto. Přespali jsme v kouzelném kempu 3 noci, projeli se na kole,za zmínku stojí krásná vyhlídka u věže s restaurací a stáním vhodným na nocleh na - 60*14,253 - 20*00,721 a minimuzeum námořní bitvy o velikosti autobusové zastávky - nelze nenarazit,obdivovali ostrov Lumparland, který je opravdová perla souostroví a užili jsme si takřka aljašskou atmosféru, takhle nějak si to totiž představujeme, ne že bychom tam byli, a trefili jsme se do slunka s krásným cyklovýletem po růžových cestách bez nikoho A já s pár výstrky na moře mezi ostrovy na kajaku. Ale prdla mi pumpa, takže jsem ho nemohl dotlakovat a mamča byla nervózní, tak jsem nic většího nerozjížděl. Všude nás provázel klid, do kterého když vstoupili zcela náhodou lidé, tak s velkou diskrétností, avšak připraveni ke vstřícností. Kemp www.kattnas.ax

Bez jakéhokoliv klišé, jak jsme se vyloďovali s rozpaky, tak neradi jsme se balili a mířili dál. http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4153 Spíš teda zpátky, směrem na Goteborg.Bonus bylo setkání s losí maminkou a mláďaty na cestě kousek od trajektu, ještě než úplně padla tma.Přespali jsme za Mariestadtem na dálnici, po ránu projeli následující městečko a pokračovali v cestě k západnímu pobřeží.Na největší švédské jezero už nebyl čas, ale našli jsme na jeho jižním břehu další platz u maríny - 59*08,353 - 15*04,871 Pocity nás svedly na poloostrov http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4158 Tjorn, městečko Skarhamn - 57*59,152 - 11*32,537 s přístavem a dobrým místem pro obytky. Strávili jsme zde procházkou a obědem a focením asi půl dne a večer úplně nasyceni pohledy na pobřeží a přístavní architekturu http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4158 přejeli do 6 km vzdáleného Kladesholmenu - 57*56,937 - 11*33,375, kde jsme zaparkovali a projeli na kolech zcela kouzelné pidiměstečko s dřevěnými domky, z velké části nad vodou a ve skalách a bylo to tak hezké, že jsem fotil jako cvok a popisovat to nemá cenu.Ráno jsem vstal za svítání, vzal kolo, přejel most a projel si to znova, tentokrát i s kostelem, mateřskou školkou, v uličkách natěsno mezi domky, právě když jeli první lidi do práce anebo na dvorek klopýtala mladá maminka s klučinou, oba ještě rozespalí v pyžamu, aby si při sluníčku postavili na stolek snídani a posnídali.. http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=4159

Na oběd jsme zajeli na břeh moře - 56*53,373 - 12*27,801 - u Falkenbergu, kde proběhl poslední nákup másla, brusinek atd a pak už mazali do Trelleborgu na trajekt.


Nevepsané postřehy, dojmy, fakta:

Do Sassnitzu z Havířova cca 870 km.
Ve Švédsku 3000km za 14 dnů pobytu na pevnině a ostrovech., krajina rovinatá až lehce zvlněná, lesy a jezera.
Provoz klidný a podporující dobrou spotřebu - do Sassnitzu a zpět podle počítače cca 8,5, ve Švédsku cca 7,2 litru nafta na 100 km, tedy u mého auta je třeba počítat cca o 10% víc, neboť počítač lže...
Nafta v Polsku levnější, v Německu a Švédsku cca jako u nás, na Alandech o chlup méně.
Nepotkal jsem špinavé auto, u cest neobtěžovaly a nehyzdily billboardy.
Mraky Saabů a Volv, mnoho z nich i ze 70tých let, vždy však ve výborném stavu.
Žádný dům neposílal svým vzhledem vzkaz „koukněte, na co mám".
V žádných oknech záclony, ve všech oknech lampičky, plachetničky, rybářské loďky - okna se proto otvírají vždy ven.

Policejní auto jsem potkal 4 krát - neznamená to ale, že by něco flinkali. Ve Vaxholmu jsem neviděl ani jednoho policajta a služebna má otevřeno jen 3 nebo 4 dny v týdnu, vždy pár hodin denně. Tohle vím totiž, soudruzi, náhodou docela přesně, protože jsem se je pokoušel navštívit. Našel jsem, bohužel, za stěračem poukaz na 500 SEK za blbé parkování, což jenom dokazuje jejich vysokou produktivitu vzhledem k jejich „neviditelnosti". Asi to mají zmáknuté. Ale domorodci se fakt chovají dost slušně.

Trajekty jakžtakž až dobře, jídlo v obchodech teda fakt drahé a v restauracích taky.
Spaní v pohodě a klidu, bacha na blbé parkování.
V každé maríně výlevka a voda dobrá, většinou Stlp, na dálnicích pořád na odpočívadlech s WC výlevky, voda ale určitě ne pitná.
Počasí v tuto dobu od 12 do 22 st. C , často větrněji, přeháňky ale i moc hezky. Komáři a jiné potvory ne ani ve vnitrozemí - asi tím počasím.

Alandy doporučujeme rozhodně, on i ten popíjecí trajekt pro důchodce, který funguje vlastně jako pojízdná restaurace s živou hudbou (preslyovský a Beatles repertoár s mluveným slovem ve stylu estrády) patří k tomu dobrému, koneckonců i velmi dobrá jídla s bohatými saláty za 5,5 - 8 Eu a WIFI na palubě.
Vůbec nám nevadí prošvihnuté památky této vážené země, neboť z její historie vím stejně hodně málo a věděl bych ho za pár dnů opět, příroda, venkov a klasická architektura, skansen, pečení buřtů za soumraku na břehu ostrova mezi Baltem a Botnickým zálivem,gágání nad vodou letících kačen s ozvěnou od hladiny moře jako jediný zvuk mezi břehy, krmení racků z kajaku, tiché pádlování v ranním oparu, cyklovýlety na liduprázdných růžových silnicích z červené drcené žuly,ostrovní park u Stockholmu a losíci u cest - máme co jsme chtěli a na 14 dní to vůbec není málo, tak komu to něco říká, ať prostě jede taky.


Ahoj, Slaďoši.