Ráno se přesouváme do centra, hledání parkování je opět zážitek. V Santiagu trávíme čas až do 15.hodiny odpolední ( historický střed města s náměstím Praza do Obradoiro a hlavně monstrozní katedrálou) pak se už přesunujeme do Portugalska, ( hodinky musí jít o hodinku zpět) do městečka Viana do Castelo, v jehož blízkosti poprvé na cestě zastavujeme v kempu organizace Orbitur.

Navštívil jsem většinu zemí Evropy, a to buď v mladším věku se sportem (plavání a vodní pólo), ve středním pak jako tenista senior a zbytek dalo by se říci soukromě, tj. různé zájezdy a dovolené. Nenavštívené země mi zbývaly mi už jen 2 a to Albánie a Portugalsko. Pro tu posledně jmenovanou destinaci jsem se s Věrou definitivně rozhodl letos v březnu a začal „lákat" někoho z kolegů. Na poslední chvíli se přidal Petlin s Jarkou, dohodnuto, odjezd okolo 15.května. Petlin se uvolil na 3 týdny, mé představy byly na velkorysých 35 dnů, tj. až do 20.června. Záměr zněl - hlavní cíl Portugalsko, cestou tam hlavní návštěvní taháky severního Španělska, po jižním Portugalsku pak jižní Španělsko,Cádiz,Tarifa,Gibraltar,Ceuta,Malaga, atd. atd.

S Petlinem a poprvé i s Atlantikem jsme se setkali v pondělí 17.5. (můj třetí cestovní den) na pláži u městečka Mesanges ve Francii (severně kousek nad Biarritz). Před tím vedla trasa přes Německo na Mylhousy a přes Francii směrem na Bordeaux, se snahou pokud možno vynechat dálnice. Společná cesta pak vedla přes letmou prohlídku Biarritz (byli jsme zde v r.2002) do severního Španělska (Baskicka) do městečka Hondaribia. Zde se potvrdilo a následně vlastně pokaždé, malá přímořská městečka mají své nezaměnitelné kouzlo. Hondaribia má malebné opevněné staré město s typickými domy basků, zbytek je velice moderní (přístav,nábřeží). Zde jsme také bez problémů na nábřeží přenocovali.

V úterý následovala prohlídka San Sebastianu, baskicky Donostia. Projeli jsme středem města (zaparkování nemožné) alespoň s kocháním se z vyhlídky Monte Igeldo na záliv Bahia de la Concha a jeho pláže a horu Monte Urgull s obrovitou sochou Krista. Další přejezd mířil do Bilbaa - hlavní magnet : skvost světové architektury - Gugenheimovo museum od architekta Franka Gehryho.Stálo to za to, jako celá pobřežní promenáda řeky Nervion. Zastávka v podvečerním Castro Urbiale a přejezd na nocleh do přímořského San Vicente de la Barguera. Večerní a následně i ranní prohlídka zajímavého (jak jinak) městečka (krásné výhledy na zasněžené pohoří Sierra del Escudo de Cabuernica) a dlouhý (téměř 400 km )přejezd do A Coruni. V 16 hod zastavujeme na neplaceném parkovišti, šplháme na maják Tore de Herculles, pak trávíme odpočinkové 2 hodinky v místním vyhlášeném mořském akvariu a v 19,15 vyrážíme na poslední dnešní část přejezdu do poutního Santiaga de Compostella. (Svatojakubská cesta- Camino de Santiago)).Nocujeme na velikém parkovišti na kraji města spolu s celou řadou světských. Ráno se přesouváme do centra, hledání parkování je opět zážitek. V Santiagu trávíme čas až do 15.hodiny odpolední ( historický střed města s náměstím Praza do Obradoiro a hlavně monstrozní katedrálou) pak se už přesunujeme do Portugalska, ( hodinky musí jít o hodinku zpět) do městečka Viana do Castelo, v jehož blízkosti poprvé na cestě zastavujeme v kempu organizace Orbitur. Krásný,klidný kemp na dunách u moře, pro nás jako penzisty pouze za 9,44 Euro. Užíváme všechny výhody kempu, uklízíme, servis, procházka po pobřeží , fotíme západ slunce, jako vždy plánujeme příští den.

V pátek po 9.hodině odjíždíme z kempu, po 2,5 hodinkách (včetně malého bloudění) parkujeme cca 4 km od středu města Porto,které se rozkládá na pahorku Penaventosa nad řekou Douro. Malá zajímavost, zatím co ještě sundáváme kola a zabezpečujeme auta se objeví místní policie, (nebyli jsme si zcela jisti zda tam smíme parkovat) přeje nám příjemný pobyt, vybavuje nás plánkem Porta a dalšími propagačními materiály. Vyrážíme na kolech do města, přejíždíme most, který Porto charakterizuje a trávíme v úžasné atmosféře (pozor bylo 34 st. ve stínu) prohlídkou množství pamětihodností více jak 5 hodin. V 18,40 po necelých 100 km přijíždíme do přímořského Aveira. Velmi pěkný „zadara" stelplatz s plným servisem nás hostí přes noc.

V sobotu se přesunujeme do univerzitního městečka Coimbra, cestou v Lidlu děláme již velmi potřebný nákup. Zde mne zastihuje telefonát od dcery, že moji 92 letou matku odvezli do nemocnice. Naše nálada klesá, přesto ještě absolvujeme prohlídku dalšího světově známého poutního místa Fátima ( týden před námi tu byl papež) , zdržíme se pouze půl hodinky u katedrály v městečku Batalha a k 9.hod.večer dojíždíme do vyhlídnutého nocležiště v přímořském městečku Nazare. Zde další telefonát od dcery o operaci matky příští den a tak padá rozhodnutí : končíme a jedeme domů. Neklidná noc, ráno procházka městečkem ( jsme 70 km nad Lisabonem), oznamujeme Petrovi a Jarce naše rozhodnutí, přejeme jim bezproblémový průběh dalšího putování a zhruba v 10 hodin vyrážíme po ose Lisabon, Madrid, San Sebastian, Bordeaux, Lyon, Mylhouse, Freiburg,Norimberk, Praha domů do Hradce, kde kotvím ve středu odpoledne po 3,5 dnech jízdy a ujetí 3270 km. S maminkou to zatím dopadá dobře.

Chtěl bych samozřejmě někdy Portugalsko dodělat, jeho krásy přírodní a historické na mne i přítelkyni Věru učinili velký dojem. Uvidíme.

Celkem ujeto 6696 km, o nákladech zvláště za zpáteční cestu absolvovanou výhradně po dálnicích se raději nezmiňuji.

Všechny zdraví JPS

P.S. Pro případné vážné zájemce mám k dipozici GPS údaje všech zastávek a parkovišť.


Pro foto klikněte na obrázek: