Cesta nevypadá, že by někam vedla a tak vybíhám prozkoumat další terén, zatímco Lukáš couvá zpět na blízké parkoviště. Po úzkém „nábřeží“, působícím spíše jako promenáda nad mořem mířím do míst, kde by se měl nalézat kemp.

-1. den:

Po práci vyzvedáváme v Humpolci zamluvený obytňák. Přejíždíme ke známým do Třebíče. Plánujeme poslední detaily cesty.

0. den:

Balíme, nakládáme. Plníme bydlise do posledního místečka. Kolem 16 hodiny konečně vyrážíme směr jih: Znojmo, Vídeň, Graz. Cesta ubíhá v pohodě. Přenocováváme na „rastplatzu“ za Grazem. Spánek nám však po celou noc ruší běžící klimatizace nedaleko parkujícího kamionu.

1. den:

Kolem 7 hodiny ranní vyrážíme na další cestu. Míjíme Maribor, Zagreb a dále pokračujeme po A1. V poledne se blížíme k ostrovu Murter. Přejíždíme 12 metrový most a jsme na ostrově, v pěkném městečku Tisno. Míříme dále. Naším cílem je kemp Slanica (www.murter-slanica.hr/) lákající nás především svou vyhlášenou písečnou pláží.

Cestou napříč ostrovem míjíme odbočky do řady dalších kempů. Po cca 20 minutách nás navigace navádí kamsi přímo na pláž. Cesta nevypadá, že by někam vedla a tak vybíhám prozkoumat další terén, zatímco Lukáš couvá zpět na blízké parkoviště. Po úzkém „nábřeží“, působícím spíše jako promenáda nad mořem mířím do míst, kde by se měl nalézat kemp. Vracím se zpět s tím, že kemp tam je, nějaké obytňáky také, ale příjezd vyžaduje notnou dávku řidičské zručnosti. Pánské osazenstvo naší posádky tedy rozhoduje, že když už se tam nějaké obytky dostaly, projedeme my také. Pomalu, krokem kličkujeme mezi zaparkovanými koly, mopedy, auty a urostlými borovicemi a nakonec projíždíme bez úhony do kempu. Zatím nenastala hlavní sezóna, takže si můžeme vybírat z několika krásných parcel přímo nad mořem.

Hned vedle našeho stání vedou k moři kamenné schody. Vstup do vody je skalnatý, kamenitý, místy s malými oblázky. Bez bot to nejde. Mezi kameny se krčí stovky ježků.

Na písečnou pláž to máme zhruba 400 metrů. Tady je přístup do vody pozvolný, vhodný i pro malé děti. Hned u pláže je několik restaurací a občerstvení. Také malý bazén se skluzavkou a tobogánem.

2. den:

Dopoledne odpočíváme u karavanu. Koupačka. Opalovačka. Čtení. Spánek. Odpoledne vyrážíme na kolech prozkoumat druhou část kempu a pobřeží za ním. Za kempem objevujeme příjemnou oblázkovou pláž. Na začátku „textilní“, postupně přecházející v „nuda“ pláž. Na rozdíl od trochu hlučné písečné pláže je zde krásný klídek a tak zůstáváme celé odpoledne. Navečer ještě na kolech přejíždíme přes kopec na druhou stranu ostrova, ale v malém městečku a jeho přístavu neobjevujeme nic zvláštního a tak se vracíme zpět do kempu.

3. den:

Ráno balíme a vyrážíme na prohlídku Národního parku Krka. Cestou přes ostrov Murter ještě několikrát zastavujeme a pořizujeme fotky do alba z dovolené J. Zhruba po hodině cesty přijíždíme na centrální parkoviště u města Lozovac a platíme vstupné 95 Kun za osobu. Za recepcí nastupujeme do autobusu, který nás společně s ostatními turisty veze mnoha serpentinami dolů k vodopádům.

Přes poměrně horký letní den je procházka po naučné stezce kolem vodopádů a stupňů řeky Krka ve stínu stromů velmi příjemná. Po celou cestu nevíme kam dříve koukat a co dříve fotit. Naštěstí i zde je, až na školní zájezd, celkem klid a tak si můžeme krásné místo vychutnat. Procházku zakončujeme obědem v restauraci kousek od vodopádů (nic moc) a po té koupáním přímo pod vodopády.

Odpoledne vyrážíme na cestu směr Makarská riviéra. Pokračujeme tedy po dálnici A1 až ke sjezdu Šestanovac. Posledních 40 km jedeme po jadranské magistrále. Jízda je sice pomalá, ale zato nabízí nádherné výhledy na jednotlivé zátoky, pláže a městečka na jedné straně a pohoří Biokovo na straně druhé. Naším cílem je tentokrát kemp Čiste (www.camp-ciste.com), nacházející se mezi městečky Živogošć a Drvenik. Míjíme velký kemp Dole, malý kemp Boban a hned za ním vjíždíme do kempu Čiste.

Hned při první prohlídce kempu nás přichází uvítat majitel, který nám pomáhá vybrat nejlepší místo (v druhé řadě) a slibuje, že další den se uvolní místa v „první linii“ hned u moře, takže budeme moci přeparkovat. Sotva zaparkujeme bydlise, bereme plavky a míříme do moře.

U kempu se nachází dvě oblázkové pláže. Skalní převis a borovice vytváří po celý den místa se stínem, takže není třeba roztahovat slunečník. Pláž, stejně jako kemp je zatím poloprázdná. Mezi návštěvníky kempu nyní zdaleka převažují němečtí důchodci, s velkým odstupem následují Holanďani. Přímo nad mořem provozuje majitel kempu malé občerstvení. Kolem osmé hodiny ranní přijíždí do kempu pekař s nabídkou čerstvého pečiva. Jinak je tu naprostý klid.

4. den:

Přeparkováváme na parcelu přímo nad mořem.

Hned při ranní procházce objevujeme kousek za kempem další nádherné oblázkové pláže. Některé dostupné lépe, jiné hůře. Část dne zde trávíme úplně sami, odpoledne přichází holandská rodinka. Moře je zde krásně teplé. Klidné, bez jediné vlnky.

5. den:

Pokračujeme v koupání a opalování. Navečer pánská část posádky vyráží na kolech do kopců nad kempem. Objevuje tam malou kamennou vesničku Strnj s nádhernými výhledy na moře i protilehlé ostrovy.

Po velmi teplém dni přichází bouřka. Tedy spíše vichr s několika kapkami deště. Je dusno, nedá se vůbec spát.

6. den:

Dopoledne si ještě užíváme koupání a slunění. Po obědě začínáme balit. Loučíme se s majitelem kempu. Slibujeme, že se někdy určitě vrátíme.

Vyrážíme na zpáteční cestu domů s malou zastávkou v Národním parku Paklenica, jehož krásné přírodní scenérie se proslavily mimo jiné ve trojdílném filmu Vinnetou. Kolem 18 hodiny parkujeme v kempu Nacionalni Park v městečku Statigrad (www.paklenica.hr). Kemp se nachází přímo u moře. Pláž je zde kamínková. Hned po příjezdu vyrážíme do města na večeři a po té na kávu a zmrzlinu v příjemné kavárně přímo u kempu.

Je zde o trochu chladněji než na jihu (pořád však pěkné teplo) a tak se konečně dobře vyspíme na další den.

7. den:

Ráno řešíme, zda se v kempu odhlásit a jet ke vstupu do národního parku Paklenica autem a nebo vyrazit z kempu na kolech či pěšky. Vzhledem k tomu, že vstup do parku je vzdálen jen 2 km, volíme nakonec druhou variantu a bydlise necháváme stát na stinném místě v kempu. Po zakoupení vstupenek do parku (30 Kun za osobu) se však dozvídáme, že skutečný vstup do parku je ještě o další 2 km dále a dá se tam dojet autem. Nedá se už nic dělat, pokračujeme dále, tak jak jsme vyrazili (část posádky na kolech, část posádky pěšky). Začíná být hrozné horko. Konečně vstupujeme do soutěsky Velká Paklenica. Zde už je o trochu snesitelnější podnebí. Při výstupu soutěskou se však stejně potíme od hlavy až k patě. Výstup k jeskyni Manita peć vzdáváme a raději pokračujeme lesem dále k chatě Lugarnica. Zpátky se vracíme stejnou cestou.

Ihned po návratu do kempu následuje vytoužená koupel v moři a sprcha. A pak už rychle balíme, abychom do 16 hodin stihli opustit kemp a vydáváme se na cestu domů. Cestou se začíná zatahovat. U Zagrebu již hustě lije. V noci opět přespáváme na rastplatzu za Grazem.

8. den:

Ráno pokračujeme v cestě do Třebíče. Prší. Vybalujeme, myjeme, uklízíme bydlise. Prší. Odpoledne vracíme bydlise zpět do půjčovny. Prší… vítejte zpátky doma!

Fotogalerie zde: