A v Itálii není žáden problém. Ten je z celé Evropy jen v Německu a Rakousku. Nemáme také problém s nabíjením akumulátorů, ještě nikdy jsme nebyli více než 4 dny. Servis WC a vody se dá dělat málem u každé druhé pumpy, nebo na parkovištích s poplatkem.
Vyjeli jsme z domova v sobotu ráno v 7 h, za Brnem se setkali se spolucestovateli Hankou a Lukášem a valili jsme na jih. Přibližně za hodinu a půl jsme byli na Slovensku, zakoupili dálniční známku (9,90 Euro/ měsíc) a za stejnou dobu jsme dorazili na hranice s Maďarskem a opět šli koupit dálniční známku (7,80 Euro/ 4 dny)
Tak jako každého karavanistu, i nás potkal okamžik doufejme osudového rozhodnutí stát se z výletníků okupujících penziony nezávislými a svobodnými cestovateli.
Tak sme doma, zivi a zdravi. A to je hlavne! Na vsetko zle sa postupom casu zabudne, v pamati zostane len to pekne a prijemne - takto to priroda zariadila, aby sme sa nezblaznili.
Protože jsem úplný nováček, který se nechce ptát Laponce na to, kolik má sobů, prosil bych, moc bych prosil, abych se nedopustil nějakých trapasů, zda by mě někdo mohl seznámit s psanými i nepsanými pravidly karavanistů. Abych i já mohl s čistým svědomím říct "JSEM KARAVANISTA"
V pátek jsme se po dlouhých rozvahách rozhodli pro Velkou Úpu, podle internetu se lyžovalo, po telefonu nám přislíbili možnost parkování přes noc přímo pod areálem a v sobotu navečer jsme měli v úmyslu se přesunout k Matýskovi za Machajdama a kupou jejich známých, kteří tam budou trávit jarní prázdniny.