Do  těchto dolů přitéká mnoho vody, která je odváděna čerpadly do jezera a tak mají na Ukrajině i mrtvé moře.

V pátek v poledne vyjížíme na Ukrajinu. Cesta zase stejná přes Budapešť a dále na Debrecen a přechod Berehovo. Na hranicích malé pozdvižení, mám firemní motorku a proto musím mít souhlas s užitím vozidla. Ten jsem si v Praze připravil, ale zapomněl jsem, že mám novou SPZ, místo čísla pasu jsem napsal číslo OP ověřit podpis jsem nechal na MÚ místo u notáře. Ukrajinec mi řekla, že mi nesouhlasí vůbec nic a co tedy po nich chci, odpověděl jsem mu, že jen pustit na UK. Menší roztržka mezi mnou a celníkem byla ukončena mým argumentem, že tam musím, neboť v pondělí mají "prazdnik" a tam já nesmím chybět.

Na Ukrajině bylo zase krásně, potkali jsme mnoho milých lidí, kteří mě vždy dodají plno energie. Naše cesta tentokrát vedla do vesnice Solotvino. Je na hranici s Rumunskem, dokonce je zde přechod, ale jen pro pěší. V této vesnici nebo možná městečku mají solné doly. Do  těchto dolů přitéká mnoho vody, která je odváděna čerpadly do jezera a tak mají na Ukrajině i mrtvé moře. Voda v jezeře je tak slaná, že si v ní klidně můžete sednout a neutopíte se. V okolí vznikají kempy, kde se dá dobře a levně ubytovat a také  levně najíst,  Prostě zase jeden krásný výlet do mé oblíbené destinace. Vřele všem doporučuji překonat strach a averzi z Ukrajinských lidí, protože až je poznáte z blízka zjistíte, že jim můžeme v mnohém jen závidět. Západní civilizace pokračuje stále více na východ, proto již nebude trvat dlouho a zmnění se i tito zatím slušní a milí lidé.

Jan