Předesílám, že styl našeho života nás naučil, že stačí mít cíl, nadšení, zjistit důležité informace (dopravní předpisy, zastoupení, telef.čísla) a vyrazit, protože u nás je nakonec „stejně všechno jinak“ vždy z objektivních důvodů.
Vůbec nechci zanášet chmury na naše užitečné stránky,ale naopak ukázat,že náš koníček(vlastně KŮŇ) může být taky velice užitečný v různých situacích,které nám nečekaně život "nadělí".
Protože máme chuť jednou za čas užít si někde s vnoučaty, zvolili jsme tentokrát zimní koupání v nějakém aquaparku, kde vydržíme celý den a děti se nebudou nudit. Volba padla na aqvapark Krakow, kde jsme ještě nebyli a slyšeli jsme jen chválu. Vypsal jsem výjezd a čekal na to, kdo se přidá a kdy už konečně pojedeme.
Problém opět zažehnán, soupravu jsme otočili a už si ujíždíme dál a tak trochu neznámo kam.Nakonec jsme našli malý příjemný kemp, kde jsme celí utahaní zaparkovali náš bydlík a byli šťastní, že cesta skončila a začali jsme si užívat dovolenou.
Žitná (režná/ražná) mouka chlebová tmavá. Je to pravá chlebová mouka,ale chléb z ní upečený jíme z přesvědčení, že je velmi a ještě více zdravý, a ne proto, že je lahodný. Používá se ve směsi až do 35% s moukou pšeničnou světlou.
Opouštíme uplakaný Edinburgh. Déšť nás provází i u dalších památek. První dnes je Melrose Abbey N 55,59879° W 2,71897°, romantické místo pro ducha Roberta I., jehož srdce údajně spočívá zde na tomto pozemku.
Pôvodný zámer bol ísť až k jazeru VAN a k Araratu. Zhruba v tretine cesty však začínalo byť jasné, že sa to síce stihnúť dá, ale za cenu vynechania dosť veľa zaujímavých vecí. Turecko toho ponúka strašne veľa a ak sme nechceli cestu oklamať, prijali sme rozhodnutie rozdeliť ju na dve časti, tento rok spraviť len po Kappadokiu a na budúci rok spoznať východ.
Rozhodnutí padlo na sever, kde určitě horko nebude a snad ani moc lidí. Jedeme tedy do Norska. Syn sice moc nadšení nesdílí (chce se koupat v moři a taky je mu !15!.), ale ostatní členové rodiny se těší. Také nás navnadili kamarádi krásnými fotkami z jejich cesty.