Rozhodnutí padlo na sever, kde určitě horko nebude a snad ani moc lidí. Jedeme tedy do Norska. Syn sice moc nadšení nesdílí (chce se koupat v moři a taky je mu !15!.), ale ostatní členové rodiny se těší. Také nás navnadili kamarádi krásnými fotkami z jejich cesty.

Termín naší rodinné dovolené je každoročně znám, a to v závislosti na mé práci. Původní plán jet do Francie, Provence  jsem odložil, protože velké horko a moc lidí v tomto období by mne asi zabilo.

Rozhodnutí padlo na sever, kde určitě horko nebude a snad ani moc lidí. Jedeme tedy do Norska. Syn sice moc nadšení nesdílí (chce se koupat v moři a taky je mu !15!.), ale ostatní členové rodiny se těší. Také nás navnadili kamarádi krásnými fotkami z jejich cesty.

Plán se rodil dost v rychlosti, plánování a objednání trajektů, které už byly dost vyprodané se podařilo přes kancelář Thomas Cook (Trajekt Rostock-Gedser 148 EUR, Kristiansand-Hirtshals 180EUR). Základní cíle nám poradili kamarádi a hlavně trasy a zážitky cestovatelů z netu.



24.7.2010 - Vyrážíme tedy v sobotu ve 3.30 ráno s povinností být v 14.30 v Rostocku na trajekt. Ze začátku jsem měl pocit, že jsem těch prvních 600km trochu přepálil a že tam budeme zbytečně brzo, ale několik zastávek a hlavně 45 min zdržení v zácpě 30km před Rostockem způsobilo, že jsme na parkoviště v přístavu dojeli ve 14 hod.

Dáváme si v klidu oběd a řadíme se do pruhu pro nástup na trajekt. Nic se stále neděje, a najednou honem honem, za 15 min. je vše na palubě a jedem. Trasa Rostock Gedser trvá cca 2,5 hodiny. Z trajektu jsme hned venku a další směr je Kodaň. Těšíme se na přejezd do Malmo, který je podmořským tunelem a visutým mostem přes moře.

Krásný zážitek z přejezdu trochu hatí cena 78 EUR. Vjíždíme do Malmo, hned na první  odpočívadle dáme večeři a řešíme kde poprvé složíme hlavu. U silnice by to šlo, ale je tu hluk a tak vyrážíme kousek za Malmo a nacházím krásné místo kousek od dálnice u lesa a přírodní rezervace s výhledem na vzdálené moře.(N55 48 43.2 - E12 56 14.2) .





První noc je teda super, sami u lesa a v klidu. Stihneme ještě najít naší první kešku a jdeme spát.



25.7.2010 - Ráno se ještě pokusíme projít planinou kolem spousty králičích nor k moři, ale planina končí bažinou a rákosem, a tak vyrážíme na další cestu. Jedeme po dálnici směr Oslo, zastavíme se v Landskrona

na prohlídku pevnosti. V pevnosti nacházíme malý kemp, kde mají sraz karavanisti veteráni, a tak jsou vidět krásná stará auta a přívěsy.

Při cestě po švédské dálnici si poprvé uvědomuji, kolik potkáváme karavanů a obytek, připadá mi to, že celé Švédsko snad cestuje s budkou na zádech. A některé jsou opravdu velké, dvě nápravy a odhadem tak 8-9m. Malá zastávka je také Vitlycke Tanum, kde jsou skalní kresby z doby bronzové (Unesco) http://www.severskelisty.cz/kultura/kult0202.htm . Je už ale zavřeno, procházíme pouze venkovní expozici kreseb.

A pak už hranice s Norskem. Spíme hned za hranicemi za starým mostem, po zaplacení mýta 20NOK. Na parkovišti je WC. Stále prší.(N59 06 05.0 - E11 16 00.0)



26.7.2010 - Jsme v Norsku. První místo je město a pevnost Fredrikstad.

Parkujeme nedaleko pevnosti na parkovišti (N59 12 09.2 - E10 57 43.9). Pevnost je vlastně část města obehnaná hradbou a příkopem. Je stále špatné počasí a tak po krátké prohlídce pokračujeme dál. Z dálnice odbočujeme na Drobek a podmořským tunelem (55NOK) na Drammen. Na mýtnici zjistíme, že některé mince, které jsme dostaly od kamarádů už tu neplatí. Kačka má tedy alespoň suvenýr. Přijíždíme do Kongsbergu,

kterým protéká docela divoká řeka. Krátká prohlídka města a jedeme dál.po silnici E134 spěcháme do hor. Zastavíme se ještě u krásného dřevěného kostela v Heddal (N59 34 47.1 - E9 10 24.1), ale otevřeno je jen do 19.oo a my jsme přijeli 5min po.

Odbočíme na silnici č.651 směr Rjukan a stoupáme po krásné silničce na planinu pod horou Gaustatoppeh.  Je už dost pozdě, počasí se začíná zlepšovat a my jdeme spát na prázdném parkovišti. (N59 50 04.0 - E8 42 52.0)



27.7.2010 - Ráno nás probudí slunce a nádherná modrá obloha. Honem snídaně a hurá nahoru. Výstup je docela náročný, hlavně závěrečná část a trvá asi 2hodiny. Na vrcholu je opravdu krásný výhled na všechny strany do veliké dálky.

Chvilku jsme se zdrželi kocháním krajinou a hledáním další kešky. Při sestupu jsme míjeli děsné davy lidí, kteří se hrnuli na kopec. Vypadalo to jako nějaké procesí, opravdu masová záležitost. Snad to krásné počasí sem nalákalo stovky a stovky lidí. To bylo také vidět na parkovišti, kde když jsme ráno odcházeli, stálo tak 5 aut a teď to bylo přeplněné a i příjezdová silnice obsypaná auty. Sjezd do Rjukan je dost náročný na brzdy. Uděláme servis (N59 52 46.8 - E8 39 44.1)jedeme k jezeru Tinnsia a silnicí č.755 směr Uvdal vyjedeme na další náhorní plošinu, silnice stoupá kolem krásné říčky s mnoha kaskádami, u jedné zastavujeme a hraji si s myšlenkou, že tu budeme nocovat. Přeci jen pokračujeme na plošinu kolem krásných malých chat s chlupatými střechami a několika menšími jezírky a další noc strávíme u silničky, ( N60 10 43.3 - E8 35 03.2) kde je na jedné straně krásný západ slunce a na druhé straně vychází měsíc v úplňku.



28.7.2010 - Ráno pokračujeme kolem jezera Sonstevatn sjezdem k hlavní silici č.40 a odbočíme doleva směr Uvdal. Asi 20km je krásný dřevěný kostel Uvdal v areálu společně se skanzenem lidových staveb.

Je krásně teplo a slunečno a prohlídka je opravdu zajímavá. Vracíme se zpět směr Geilo a na silici č.7 pokračujeme přes překrásnou planinu Hordaland k vodopádu Voringfossen.



Vodopád se řítí přes několik kaskád do hloubky 183m a je to opravdu krásná podívaná. Je možné si ho prohlédnout od vyhlídky u hotelu Doseli a také z vyhlídky u silnice. Po jeho prohlídce, parkovné 30NOK (N60 25 36.8 - E7 15 17.5)(asi se dá zastavit o něco níže zadarmo) pokračujeme spirálovitým tunelem dolu směr Eidfjord. Asi 2km před městečkem  zakotvíme v prvním kempu, je to malý a příjemný kemp. Dáme koupel (10NOK) a doplníme vodu. Servis tady sice mají ale je nefunkční. Potřeboval jsem už taky dobít baterky ve foťáku, jediné, které neumím dobít z auta. To se musí vyřešit.



29.7.2010 - Ráno pokračujeme v Eidfjordu vpravo a podle mapy hledáme dva vodopády. Ty jsou ale asi jen na jaře, protože z hor stékají jen malé pramínky. Vrátíme se pokračujeme přes  trajek Brimnes-Bruravik 254NOK a dlouhým tunelem směr Voss. Cesta se vine krásným údolím okolo velkých vodopádů, u kterých se ale nedá zastavit. Projíždíme Voss a cíl je vodopád Tvinnefossen  (N60 43 31.9 - E6 29 24.7).



Po příjezdu jsem trochu překvapený mraveništěm lidí, Italové převažují, šplhají po vodopádu a fotí se všude. Odskočím se podívat na boční rameno vodopádu a po návratu jsem znovu překvapený, že u vodopádu prakticky nikdo není. Organizovaný autobusový nájezd odjel a je zase klid. Jaký rozdíl je návštěva soutěsky Bordal, která je nedaleko Voss a je prakticky liduprázdná. Je to malá hluboká soutěska .(N60 36 44.7 - E6 25 25.8)



Vrátíme se do Voss a silnicí E16 jedeme směr Bergen. Je to cesta mnoha tunely. Přijíždíme k Bergenu a hledám místo na nocleh. Na divoko nemůžeme nic najít, a tak zajíždíme do kempu. Připadal jsem si jak na staveništi, nikde žádná tráva, jen kamenná drť, dost hrůza. Odjíždíme a podle GPS hledáme další kemp. Tentokrát je to lepší, je u jezera a docela slušný.

(N60 22 23.8 - E5 27 35.0) Zaparkujeme a jde se spát.



30.7.2010 - Ráno ještě udělám servis a hurá do Bergenu. Jen to počasí, Bergen nezklamal, prší a prší. Přijíždíme do města a začíná problém, kde zaparkovat. Motáme se kolem nádraží, a v tu chvíli policistka a Can I help you?. Yes. Poradí, že se dá zaparkovat u akvária, je to sice placené, ale neomezeně.20NOK hod.(N60 23 54.9 - E5 18 35.4) Prší, jdeme do akvária (vstup 700NOK). To nám sežere první 2 hodiny parkování. Na parkovišti dáme rychlý oběd, zaplatím (kartou) další 2hod a jdeme do starého města. Použijeme přívoz na druhou stranu přístavu (60NOK). Staré město je krásné, ale přeplněné turisty.

Na chvilku přestalo pršet a tak jsme si ho alespoň mohli projít v suchu. Uličky, návštěva dvou muzeí (jedna cena 50NOK, děti neplatí), začíná zase pršet a tak Bergen opouštíme (já docela s radostí).



Vyjíždíme po silnici č.7. Asi po 25km už toho mám dneska docela dost, odbočujeme ze silice do leva a spíme na parkovišti u elektrárny. (N60 23 02.2 - E5 48 18.7) Je to tu úplně opuštěné, jen trochu hučí výtok z elektrárny. Po chvilce přijíždí ještě dva karavany a tak tu všichni v klidu přenocujeme.



31.7.2010 - Ráno pokračujeme směr Norheimsund kolem několika vodopádů Fossenbrate (N60 22 53.7 - E5 52 39.4), Steinsdalsfossen (N60 22 18.0 - E6 06 23.8), který je zajímavý tím, že se dá pod ním projít.



Odbočuji doprava směr Gjermudsham na silnici č.49. Na konci městečka ještě navštívíme muzeum lodí.(130NOK)(N60 21 57.0 - E6 08 48.6) Je to velmi zajímavé, vlastně jsou to dílny na repase starých lodí, kde ukazují různé techniky práce, všude se dá procházet a vše si lze bez omezení prohlédnout. Je to opravdu moc pěkné. Silnice se táhne podél fjordu úzkou a klikatou silničkou  přes malebné vesničky, jen stále prší a tak výhledy nejsou dokonalé. Za pěkného počasí je to moc pěkná cesta. V Gjermundshamn trajektem do Arsnes.(303NOK) Zajedeme ještě do Rosendalu podívat se na místní zámeček Baroniet , ale prší a prší a tak pokračujeme zpět po s.č 551 směr Odda. Po cestě ještě mineme obrovský vodopád, (N60 06 00.4 - E6 10 05.3) který podtéká silnici a valí se do moře. Překvapuje mne, že na mapě ho nemám a tak je to milé překvapení. Dlouhatánským tunelek (11,150km a 65 NOK) přijedeme do Odda. Zde doplníme vodu (N60 04 15.1 - E6 32 48.7) a na noc vyjíždíme do místa Buer (N60 02 40.7 - E6 28 31.1). Parkujeme a spíme přímo pod údolím  na vrcholku je ledovec Buarbreen. Stále prší.



1.8.2010 - Ráno vyrážíme k ledovci. Polární výprava je pouze tříčlenná, protože Petr odmítl šlapat zase do těch šutrů. Cesta vede nejdříve lesnatou krajinou, posléze začne stoupat mezi většími a většími balvany, přes několik potoků, lávek, za pomoci lan a řetězů a stupá až pod ledovec. Přímo k ledovci je mostek stržený, a přes mohutný bouřlivý potok je jen natažené jen lano. Fotím a tím děsně zdržuji ženskou část výpravy. Jsou ale tolerantní.



Počasí se trochu kazí, začíná i trochu pršet a tak nastupujeme na sestup. Jitka se dá do řeči se sympatickým mladíkem, ze kterého se po počáteční anglické konverzaci vyklubal čech ze Sušice, který v Norsku vodí skupiny na treky. Chvilku klábosíme, a zjistíme, že to natažené lano je jejich a po něm dostávají své turisty na stranu ledovce, kde jdou až do stěny. Trochu jim závidím, ale pokračujeme dolů. Cestou potkáváme stále víc a víc lidí, a i takové zoufalce, kteří jdou v sandálcích a teniskách. Uvaříme jídlo a jedeme dolů ještě jednou do Odda doplnit vodu a pokračujeme na jih po silnici č.13, kolem známého vodopádu Latefoss ,



která vede překrásnou horskou krajinou, je to dost úzká silnice, míjíme nespočet jezer a jezírek. 8km před Sand odbočíme doleva na silničku č.600 přes sedlo k jezeru Mosvatnet Tam jdeme spát na malém odpočívadle vedle silnice. (N59 24 45.4 - E6 26 42.9)



2.8.2010 - Pokračujeme v naší cestě dál k silnici č.13 na přívoz Nesvik-Hielmeland (131 NOK). Dalším cílem je proslulé Priekestolen. Původně jsem měl v plánu, že přespíme někde poblíž a nahoru se vydáme hned ráno, ale nakonec jsem u parkoviště ve 14.00, je krásně sluníčko a tak raději vyrážíme ještě dnes. Auto stojí na parkovišti (N58 59 49.8 - E6 08 07.6) 80NOK a my společně s desítkami dalších vystoupáme na proslulou kazatelnu. Je to krásné místo, jen ty lidi. Cesta trvá asi 2 hodiny. Ale stojí to za to.



Po návratu zajíždíme do kempu u Jorpaland. (N59 01 27.5 - E5 58 38.3).Je to pěkný malý kemp u moře, svítí sluníčko a my poprvé vytahujeme markýzu a židličky. Sluníčko zajde a s ním i my zalézáme do tepla do vozu.



3.8.2010 - Další den se nikomu nějak nechce vstávat, děti si pouští v muzeu lodí vyrobené lodičky a tak vyjíždíme až asi ve 13.00. Udělám malou odbočku na poloostrov Idse a po malé úzké silničce dojedeme k trajektu Oanes-Lauvvik. (195NOK). Po silnici č. 508, č.45,č.506 pokračujeme směr pobřeží pod Stavangerem. Cílem jsou první dva majáky, první je malý, kovový automatický, a ten druhý krásný zděný Obrestad fyr,(N58 39 30.6 - E5 33 19.9) je ale už pozdě a je zavřený. Začínáme řešit místo na spaní, ale na pobřeží to nejde, všude jsou pole a pastviny a tak zajíždíme trochu do vnitrozemí po silnici č.504 kolem několika jezírek na vyhlídku Synesvarden, (N58 37 33.2 - E5 50 01.8), kde je pěkné prázdné parkoviště. Platí se tu, a to formou 20NOK do obálky s datem a SPZ, na parkovišti jsou takové ocelové sloupky, kde jsou obálky uloženy a vyplněné se vhazují do štěrbinky. Je to zajímavé, nic nikdo nekontroluje a asi to funguje. V noci zase prší a probouzí nás roje ptáků, které sedají na střechu, poskakují, škrábají až jsem všichni vzhůru.



4.8.2010 - Vracíme se silničku č.504 směr Bue, která je označená jako nevhodná pro auta s přívěsem. Je to zase úzká silnice samá zatáčka, ale vede krásnou přírodou. V Bue najíždíme na E39, ze které zase sjíždíme v Bierkreim na silničku č.51. Já mám prostě raději ty menší silnice. Přes Egersund, kde se na chvilku zastavíme, městečko je moc malebné,krásné dřevěné a barevné domy a místní kostelík nás překvapí informací, že se do něj vešlo až 1700 lidí.



Pokračujeme po č.44 a hledám další maják, který by měl být podle mapy u Stapnes. Místo sice najdeme, ale maják ne, je to asi jen takový ten ocelový jehlan s automatickým provozem. Udělám tedy malou odbočku do osady Mong. Je to krásné místo na konci světa s nádhernými vyhlídkami na zátoky a moře.



Je to slepá silnice a na konci jen trochu místa na otočení a značka zákaz stání. Místní trochu pokukují, co jim to přijelo k domu, ale vysvětlím místní paní, že se jen na pár minut zastavíme na čumendu a jedem dál. Ledy povolily a s úsměvem nám povoluje stání jak dlouho chceme.

Pokračujeme po č.44 směr Flekkefjord, silnice je úzká a vede neskutečně krásnou skalnatou krajinou plnou jezírek. Před městem odbočíme do leva a přespíme na odpočívadle u malého jezera Botnevatnet (N58 16 51.8 - E6 28 52.4).



5.8.2010 - Ráno navštívíme město Flekkefjord, kde po krátké prohlídce pokračujeme po E39, ze které odbočíme na č.465 a dalším cílem je maják Lista fyr.(N58 06 32.1 - E6 34 10.1)



Je to 34m vysoký kamenný maják z roku 1833 a z ochozu jsou krásné výhledy. Původně tu stály 3 majáky, dnes je zde i meteorologická stanice. Od majáku jedeme po pobřeží po silnici č.43, cesta vede mezi farmami a políčky, které jsou některé úplně rovné a některé jen pastviny plné kamení a křovin oddělené kamennými zítkami. Všude se tu už hospodaří. Je to úplně jiná krajina, které je vidět na severu. Ve městečku Kvavik odbočíme na silnici č.590, č.401,č.460 směr další maják Lindesnes fyr. (N57 59 00.2 - E7 02 53.1)



Je to nejstarší maják na Norské pevnině. Byl založen 1656. V roce 1915 byl postaven tento nový litinový maják, ke kterému v době 2.sv.války Němci postavili síť podzemních chodeb a bunkrů. Pokračujeme směr Mandal a Kristiansand. Tady na jihu už je větší problém najít vhodné místo na spaní a také míst s možností servisu je méně nebo nefungují. Snahou je asi dostat nás do kempů. Pro spaní jsme pak našli místo po odbočení na silnici č.459.(N58 06 01.5 - E7 32 47.1)



6.8.2010 - Náš poslední den v Norsku. Trajekt z Kristiansandu nám odjíždí ve 13.00, a tak už jen krátká prohlídka města, nástup na trajekt a cesta do Dánského Hirtshals. Nástup na trajekt není tak rychlý jako v Rostocku, protože loď je o hodně menší a naše 3m vysoká chaloupka tam musí nacouvat a jede na kraji lodi. Je to ale loď s tryskovým pohonem, cesta trvá 2,5hod přes to, že vzdálenost je 2x delší než trajekt na příjezdu.



Po příjezdu do Dánska je o poznání tepleji, přivítá nás dlouhá písečná pláž a tak zajíždíme k moři a poprvé a naposledy se koupeme na naší dovolené v moři.



Od tohoto místa je tu už jen 1150km domů, vyrážíme v 18.00 přes nudné dánské dálnice se přesuneme na nudné německé dálnice. Po malém nočním odpočinku ráno pokračujeme směr domov, jede se krásně a vítr v zádech nám to usnadňuje. Musím bohužel jet nonstop, protože Kačka zítra odjíždí na další prázdninový tábor. Před Drážďanami se počasí výrazně zhorší, začne hodně pršet a po příjezdu domů vidíme, co tu deště napáchaly, povodně na severu jsou otřesné. Tak končí naše krásná cesta na sever, trvala 15 dní (škoda). Pokud se dívám na námi projetou trasu, protáhl bych si ji víc na sever a jižní část bych projel rychleji. Ale je to jen můj pocit. Norsko je krásná země, po cestování ob. autem nebo karavanem dokonalá, nocovat v kempech se prakticky nemusí, servis se dá udělat na mnoha místech a je zdarma. Škoda jen, že to je tak daleko. Vřele všem doporučuji.



Pár čísel na konec:

Najeto 4032km, projeto 450l nafty (pr.spotřeba 11 l/100) v kempu jsme spali jen 3x, jinak vždy nadivoko,

spotřebovány obě PB bomby !!!, takže na delší cestu by se musel plyn řešit. Cena nafty v době naší cesty byla cca 38Kč, ceny (cenocky) potravin jsou v obchodech jako u nás, jen NOK je 3,20Kč. Noc v kempu stojí 200-300NOK + se dokupuje sprcha (10NOK) případně internet ...

přímé náklady na cestu cca 47000,-Kč.

Petr s rodinou.

Více fotografií zde: