Stihnout celou výstavu za jeden den se dá jen taktak.

Přiblížil se termín výstavy „CARAVAN SALON DÜSSELDORF“. Je to z Liberce sice daleko, ale měli jsme i další důvody, toto veletržní město navštívit.

Takže jsme vůbec neváhali a na cestu dlouhou 732 kilometrů se vydali.

Ve čtvrtek po páté odpoledne jsme zapřahali a vyrazili na cestu. Ale ouha, již za Bautzenem se do naší soupravy začal opírat docela silný, od západu vanoucí vítr. Naše ASTRA měla co dělat, minuli jsme Drážďany a pak odbočili směr Lipsko. Dálnice na Erfurt se v některých částech opravuje a tak jsme chtěli zkusit dálnici souběžnou a novou, která vede pod Lipskem směrem na Kassel. A dobře jsme udělali. Zcela nová, provoz minimální a tak i když s protivným protivětrem, kilometry jsme polykali vcelku bez problémů. V místech, kde se část dálnice ještě dokončuje je objížďka po státní silnici, dlouhá však jen 14 kilometrů. Na ní jsme u jedné čerpací stanice trochu pospali a po doplnění benzínu pokračovali dále. Do Kasselu to už nebylo daleko a pak již směr Düsseldorf. Ranní dopravní špička v Düsseldorfu ještě nenastala a tak jsme zcela bez problémů zajeli přímo k říčnímu přístavu nedaleko centra, zaparkovali u parku,  Irena dospala to co cestou nestihla a já šel na ranní procházku.

Den před námi a tak, kam jinam, nežli na prohlídku města. Sice přišla dešťová přeháňka, to nás ale nemohlo rozhodit. Večer jsme pak popojeli blíže k výstavišti a našli místo pro přespání. Z jedné strany vody Rýna, na straně druhé výstaviště. Paráda, blíž jsme snad ani zaparkovat nemohli. Měli jsme štěstí, všude okolo jen samá obytná auta, karavan jen ten náš a místo, jako přímo pro nás rezervované. Večerní procházka k vodě a pak, již na kutě, sobota bude náročná….

V 10,00 se otevřely turnikety a my mezi prvními byli na výstavišti. No lidi, to vám byla podívaná! Vloni na podzim jsme byli na podobné výstavě v Lipsku, ale to byl jen odvar. Různé nabídky na cestování a pobyty, katalogy, mapy atd. Jo jo, máme další náměty na cesty kam vyrazit. Jen ten čas kdyby byl! To byl první pavilon a pak již následovaly pavilony další s nepřebernou nabídkou bydlíků všeho druhu. Značka střídá značku, sem se jdeme podívat, tady se podíváme, tady jen nahlídneme, sem si sedneme, tady bychom si i lehli… Oči přecházejí, SD karta fotoaparátu se plní dalšími obrázky, taška na kolečkách prospekty a nám se po pár hodinách pletou jednotlivé značky a modely v hlavách.

Kdo si zde chce vybrat mobilní obydlí, má opravdu z čeho. Jen je dobré předem vědět, co vlastně chtít a co potřebovat. Jsou zde auta i karavany malých rozměrů, ale i ty nejvyšší kategorie. Vestavby dodávek, nástavby „pikapů“, terénní vozidla, ale i stany, předstany a skládací stanové vozíky. Tady člověk až žasne, co konstruktéři dokážou vymyslet! Samostatná kapitola jsou finance. Ale i zde je na výběr.

Plno bylo ale také v různých prodejnách s kempinkovým vybavením. Výstavní slevy jsou příjemné a tak lidé nakupují a nakupují. Učinili jsme tak také. Jen pár věcí, samozřejmě praktických, žádná zbytečnost….

Musím konstatovat, že čas do 18. hodiny utekl jako voda. Stihnout celou výstavu za jeden den se dá jen taktak. Uchození, vykoukaní, ale spokojení odcházíme k našemu starému, dobrému HOBBYku.  Během večeře jsme probírali, co se nám líbilo více a co méně, co bychom si asi vybrali. Nemohli jsme se však shodnout a tak jsme se rozhodli, ponechat si karavan ten náš.

Stahujeme podpěrné nožky a ještě večer vyrážíme na východ. Ještě večer přijíždíme do Kasselu, parkujeme a jde se spát. Dnes už toho bylo dost! Ráno následuje prohlídka města, mimochodem bez lidí, ale to nám neva. V deset už zase pokračujeme do městečka Bad Langensalza. Jednou jsme zde již byli a tak se těšíme na koupel v termálních bazénech. Než sem však dorazíme, zastavujeme cestou v městečku Mühlhausen. Mají zde nějaké slavnosti s průvodem alegorických vozů a masek. Město je plné lidí, kiosků, kolotočů a atrakcí. Procházíme historickými ulicemi, přicházíme ke starobylému opevnění, ale davy lidí nemusíme a tak se již těšíme na koupel.

Trávíme příjemné dvě hodiny v termálních lázních, hned vedle parkoviště se „stýl placem“.  Domů to však máme ještě daleko a tak v 16,00 vyrážíme. Tentokrát máme vítr v zádech a tak se mi daří spotřebu stáhnout z původních 11,2 na 10,1 lt/100km. To jsme však již dorazili domů. Tachometr ukazuje 1 508 ujetých kilometrů!  Za 77 víkendových hodin docela slušná porce…. .

I když jsme si žádný nový bydlík nepřivezli (ale vybrali bychom si), návštěva caravan salonu stála za to. Teď již jsme zase doma a vymýšlíme, kam se příště vydáme. Ono se něco najde, sezona bude pomalu končit, zima bude dlouhá a tak škoda každého víkendu, který prosedíme doma! Kola se musí točit a další skvělé zážitky přibývat.

Z večerního Liberce zdraví Zdeněk a Irena.

PRO FOTOGRAFIE KLIKNĚTE NA OBRÁZEK: