Horu Mont Ventoux znám pouze z cyklistických závodů Tour de France a jako silničář si toto místo nemohu nechat ujít.
Je tomu již pár let, co „jsem k bydlíkovi přišel“, co „jsem se vetřel“, co „jsem do Kundy jel“, co „jsem kunu v motoru měl“ a teď? Teď "jsem nedojel"!
Ceny potravin jsou zhruba stejné jako u nás, takřka všude se dá platit kreditní kartou. Obchody jsou plné, nic nechybí. Měsíc před naší cestou tam byla měnová reforma a u peněz škrtali 4 nuly. Trochu jsme měli guláš v tom, když nám vraceli kombinaci starých a nových běloruských rublů, ale rychle jsme si zvykli a ty staré jsme dávali jako tuzéry.
Zažijeme další poměrně vypjatou situací,kdy jsem podcenil tankování a dojel k pumpě patrně pouze na naftové výpary. K pumpě dojíždíme v podvečer a tak za 90 Rb parkujeme v sousedství
na slušném odpočívadle, včetně vody. Pokouším se po několikáté zakoupit automapu , kde by byla trasa na Murmansk, ale bezvýsledně.Neumím si vysvětlit, proč?
Další den po krátké odbočce do malého městečka Segeza,kde kupujeme chleba a několik drobností, platíme kartou a jsme velmi mile překvapeni obsluhou, která nám přeje šťastnou cestu. Kolem poledne vyrážíme do dnešního cíle, kterým je přístav Kem.Výchozí bod na Solovětské ostrovy.
