26. prosinec, druhý Svátek vánoční, na Štěpána, z modré oblohy se usmívá slunovratové sluníčko. To člověka vytáhne ven. Se sváteční kačenou, Prazdrojem a pár hrstmi cukroví v žaludku je třeba udělat pár kroků.

Sobota - 10.10.- Přejeli jsme ráno z Arizony do Utahu a změnil se nám čas, je o hodinu víc, ale slunci je to fuk. Ujeli jsme s popojížděním po NP a koukáním po kempech celkem 240 mil. Chtěli jsme do kempu, je sobota a Amíci vše obsadili, tak spíme přímo v NP Canyonlands na parkovišti, kde je více nocležníků.

Tento víkend jsme vyrazili do Německa na Vánoční trhy + návštěva Playmobil Fun Parku a nějakých lázní.

Dneska je na programu Berlín, tak jsme zvědaví, co nás čeká, byla jsem tady tak někdy v roce 1984, dnes se dozvídáme, kolik imigrantů ze Sýrie se sem valí. Máme tip, kde zaparkovat v klidu a zadarmo a opravdu to funguje: čtvrť Treptow u parku, kde je památník padlých sovětských vojáků, kousek od řeky Sprévy.

..odpojuji karavan a slyším nějaké syčení. Kromě krásných dojmů, zážitků a 666 kilometrů, jsme si přivezli i defekt pneumatiky.

V dobách dřevních jsem oplýval vozidlem Š1203. Byla to babička. Dobře udržovaná, rozuměj po technické stránce.
Na pohled již to však byla "ježibaba k pohledání".
Samá záplata, všechno zavařené a zatřené základovkou. Žádnej kyt, žádný broušení, žádnej lak ... jenom "kévka lak"!

dvojího kmotrovství (Svitavy a Černá hora), kdy jsem přispěl k pojmenování některého z jejich skvělých výrobků (čímž jsem se stal jejich kmotrem), jsem před dvěma lety navázal podobně i kontakt v 1.Selském pivovárku v Kroměříži a zůstal s ním v e-mailovém kontaktu.

Beskydy, Bieszczady, jihovýchodní hranice Polska, na styku se Slovenskem a Ukrajinou.

Patnáctého dne prázdninového měsíce srpna jsem byl vytažen u příležitosti akce Den múz na rodinný výlet ke zřícenině hradu Cimburk ve Chřibech nedaleko Koryčan. Vyrážíme od lesního parkoviště U křížku GPS N49,09495 E17,20588 při silnici z Koryčan do Osvětiman.

Cestu jsme si naplánovali na 20. 6. 2015, před koncem prázdnin. Vyměnili jsme si jiné vnoučky a vyrazili. Jede s námi třináctiletá Terezka a desetiletý Adámek. Příprava proběhla dobře, tak jsme vyjeli přesně podle plánu. Naše cesta loni skončila u Trondheimu a letos bychom chtěli dojet až na polární kruh. No uvidíme, jak se bude dařit.

Je to krásne miesto, stany sú postavené hala-bala v údolnej lúke, cez ktorú tečie potok.

Snad mi Radek Sladký odpustí, že jsem si dovolil ukrást a parafrázovat jeho titulek ze stavby Mikeše. Jeho články pro mne byly velkou inspirací, takže se mi to zdálo docela příhodné pro popis toho, o co jsem se pokusil v našem autě.

Letos byla ve Skandinávii relativně zima, ale zachránilo nás to od veder v Česku.

Otáčame sa a ideme na sever, tam tečie riečka Dere a v jej koryte sú reštaurácie. Stoly so sedením klasickým alebo tureckým sú umiestnené na drevených mólach nad vodou. Voda je tu plytká, tak 30 cm. Okolo nás si plávajú kačice a čakajú čo im hodíme. V  reštaurácii Paradise Cafe Restaurant sa zastavujeme. 

Prahu opouštíme 29.6 2015 v 16 hod. Sbaleni a připraveni vyjíždíme na hlavní letní výjezd. Tentokrát do Milána přes Samnaun, dále Genova, kde chceme navštívit mořský svět a dále podél riviéry do Monaka, Cannes, Antibes, Saint Tropes a dál na západ až do oblasti Saintes-Marines-de-la-Mer a Narbonne