Letos byla ve Skandinávii relativně zima, ale zachránilo nás to od veder v Česku.

Poklidná Skandinávie 2015

Tak jsme se zase po nějakém roce rozhodli procestovat Skandinávii. A také vyzkoušet cesty v Polsku. Slovo dalo slovo a 24.7.2015 vyjíždějí dvě obytná auta a dva manželské páry z Ostravy. Jezdíme spolu už 30 let, tak víme, co můžeme od sebe očekávat. Jedeme poprvé po nové dálnici z Ostravy do Gdaňska. Cesta až do Lodže bezproblémová, tam špatné cesty a červená vlna. Po cestě jsme nakoupili houby- kuřátka, takže druhý den ráno bude vaječina. Spíme na krásném dálničním odpočívadle. Dojíždíme do Gdaňska a zjišťujeme , že tady je svátek svatého Dominika, patrona pekařů a v městě je velký jarmark. Gdaňsk je krásné město a jelikož jsme si předem vyměnili peníze, máme za co utrácet. Ještě týž den se jdeme zeptat do Polfferies na trajekt, ale navigace nás žene na starý přístav, po hledání nacházíme nový terminál, no místo na trajektu je pro naše auta, ale ne pro osoby. Je to velice divné ! I tak si zabukujeme místa a máme zatelefonovat.

Stojíme na parkovišti u terminálu a zjišťujeme, že kousek u moře je krásné parkoviště na přespání, tak toho využíváme. Když už jsme tady , tak se rozhodneme projet Baltskou kosu Hel. Máme štěstí, všichni vyjíždějí ven a my máme na polostrov volno. Po cestě vidíme přeplněné kempy, i když není hezké počasí. Dojíždíme až do konce, parkujeme a jdeme na exkurzi. Ve vodě pouze surfaři a otužilci, ostatní se klepou v budkách. Uvažujeme se také okoupat, ale není šance, fouká silný vítr a teplota vody pro Venclovského. Prohlížíme si nejatraktivnější místa a místo koupání si raději dáváme uzeného lososa. Odpoledne míříme směrem Leb. Pozdě večer dorazíme na vstupní parkoviště a tam nás nechávají za 9 E pobýt 24 hodin. Je to Slovinský park narodový, kde jsou přesýpací duny. Mezi tím telefonuji na terminál trajektu a na další den máme rezervované lístky z Gdaňska do Nynäshamn. Večer jen trochu červeného vína a jdeme spát. Brzy ráno jako první jedeme vozítkem na duny, jinak pěšky to je tam 6 km. Prohlídka přesypávajících se dun, po nočním dešti je náročná, pak bývalé raketové středisko a rychle na parkoviště. Startujeme a rychle do Gdaňska na terminál. Po cestě stojíme v několika zácpách, silně nám prší, no nakonec 15 minut před limitem dojíždíme na terminál. Platíme každý cca 11 000 Kč za obytné auto do 6 metrů a dvě osoby.

Naloďujeme se a tady naše dobrá nálada končí ! Loď je plná Ukrajinců a Poláků, kteří piji alkohol, jako kdyby se blížil konec světa, dělají pikniky a jsou strašně hluční. Jelikož nemáme kabinu, musíme s nimi přestát těžkých 19 hodin ! Cítíme se jako bezdomovci, vše je obsazeno, všude hlučno, tak nacházíme místo pod schody na podlaze a na pár hodin usínáme. Druhý den ve 13 hodin jsme ve Švédsku. Sice jsme ušetřili 1000 km jízdy autem, ale byla to velice krutá cesta trajektem. Určitě, už nikdy ! Výjezdem na švédské cesty drama neustálo, chtěli jsme koupit SIM kartu na internet ve Stockholmu a tam se opravují cesty, tak jako u nás. Dlouhé kolony aut na cestách, tak to Švédsko neznáme. Objíždíme Stockholm a jedeme po pobřeží na sever. Stále prší a teplota se nám ustálila na 14°C Dojíždíme na krásné místo u moře u Sundsvalu, krásné pláže, borůvky, bohužel, stále leje. Už jsme koupili SIM kartu od Telia, tak máme internet a zjišťujeme počasí. Má se lepšit, ale na severu stále zima. Přichází vhod český RUM a červené víno. Naše zprávy hlásí, u nás teploty 35°C , my jsme rádi za 15°C. Další jen jedeme za Robertem, kolegou karavanistou. Nastavím parametry do navigace a jedeme, po 300 km sjedeme z okresky a pokračujeme krásnou lesní cestou až přijedeme na překrásný palouk u jezera. Tam nás čeká Robert s Hankou, krásné setkání, na hezkém místě u jezera. Večer grilujeme a přišly vhod zimní věci, teplota klesla na 5°C Teď ten RUM konečně dostal význam ! Další den procházím lesy, sbírám hřiby a hledám spadlé paroží, úspěch jen poloviční. Zkouška na ryby a úspěch nulový. Po pár dnech se loučíme a pokračujeme dál na sever, bohužel nelíbí se nám počasí, nad polárním kruhem je velká zima, žádné hřiby, borůvky a museli bychom v noci topit. To by znamenalo načerpat častěji plyn PB, ale tady je takových pump velice málo. Jedeme ke krásnému vodopádu Hölingsafalet, 19 km po lesní cestě maximálně na trojku. Tady se nám umoudřilo počasí, ale teplota ne. Večer nás opět trápí dotěrní komáři. V noci Jirka topí, byly 4°C . Ráno vyrážíme na prohlídku krásného vodopádu a neskutečně hezky vybaveného prostření NP. Odpoledne dojíždíme do Gadede na informace. Tam nám potvrzují, že na severu je zima a déšť, místy na horách sněží, proto se rozhodujeme udržovat ve střední Skandinávii. Přejíždíme ze Švédska do Norska k překrásnému fjordu u města Namsos. Jedeme na krásné místo u moře, svítí sluníčko, tak vytahuji pruty a pokouším se chytat ryby. Soused vytáhne makrelu a já hned dvě čudle. K večeru jsem zasekl krásnou tresku, ale já nezkušený a neznalý, utekla mi i s návnadou.

Večer ohníček, opékání, teple oblečení, kombinujeme víno s rumem speciál. Druhý den azuro, jak na Balkáně, teplota 9°C, a sluníčko. Jirka jede doplnit LPG, já pokračuji v chytání ryb. Při chytání mně obtěžuje nějaká černá potvora podobná kuně, asi norek a v moři zase hlučně dýchají delfíni ! Jednoznačně jsem to určil jako neúspěch při chytání. Opět jsem chytil dvě malé ryby s obrovskou tlamou, ani jsem nezjišťoval, co to je a pustil jsem to do moře. Večer z posledního nasbíraného suchého dřeva děláme táborák. Pak si pouštíme nějaké DVD, teplota jakž takž, netopíme. Ráno 11°C, to přece ujde. Balíme, místo dáváme do původního stavu a jedeme dál k hlubokému moři, kde se dá pilkrovat. Projíždíme krásnýma norskýma vesničkami, kde si nikdo nehraje na bohatého, jak u nás ! Oni totiž bohatí jsou, jen to nedávají najevo. Jedeme celý den po šotolinových cestách na místo, které máme už dávno vyhlídnuté. Norská krajina je krásná, velice často stojíme a fotografujeme. Přijíždíme na místo, děláme oběd a já jdu chytat ryby. Na moři jen jedna loďka, která jede ke mně a vysvětluje mi, že ryby už dva dny netáhnou, není co chytat. Byl jsem v naději, že konečně tady chytím několik tresek na gril. Tak bereme za vděk krásnou krajinou. Odpoledne startujeme, otáčíme a jedeme k hostinným místům. Vybrali jsme si Norský národní park Gressamoen. Po cestě projíždíme nádherný most mezi fjordem u Steinkjeru a večer dojíždíme na místo NP. Už po cestě nám prší. Spíme na parkovišti NP a prší celou noc. Ráno 6°C, nic moc, oblékáme nepromokavé oblečení a jdeme do NP. Krásná fauna, mně spíše fascinují visuté mosty, žebříky a špičkově vybavené útulny. Musíme zkrátit okruh, všude je moc vody, aspoň vodopády jsou mohutnější. Pokračujeme do Švédska k vodopádu Tanforsen, průjezdem náhorní rovinou Jula.

Mezi Norskem a Švédskem se mění počasí a u vodopádů Tanforsem je celkem hezky. V lese opět krásné hřiby, které nikdo nesbírá, jen my. Vodopád je nádherný, vidíme ho už podruhé, ale tak být v česku, to by byl trhák. Děláme oběd dnes vídeňský guláš z Lídlu. No shodli jsme se že to byl nejlepší guláš z konzervy, co jsme jedli ! Odjíždíme a zůstáváme u jezera Storsjön . Parkujeme na osvědčeném místě v lomu, kde se pořádají slavnosti. Místo je prázdné, vybavené WC s papírem a obrazy a parfémem. Nikdo to nezničí, kéž by to mohlo býti u nás. Pokoušíme se o naladění satelitu, ale jsme ještě dost nahoře. Ráno opět vaječina s hřibama, tu bych mohl mít každý den a proto se snažím. Pokouším rybu, ale ani ťuk. Jedeme do Östersundu na nákupy a prodloužit SIM kartu. Koupil jsem krásný tmavý chleba, jak u nás celozrný, bohužel zase sladký. Dnes první krásný den, odpoledne 21°C Jedeme na nejkrásnější místo u husího jezera. Je to asi 6 km po lesní cestě a najednou 200 m asfaltová cesta pro nikoho, okolo panenská příroda a dvě jezera. Každý kousek připravená ohniště pro turisty, opět kadibudka a sjezd do jezera pro čluny. Už, když jsme přijížděli po cestě, tak jsme viděli spoustu hřibů. Zaparkujeme auta a hřiby hon na čarodějnice ! Kde se podíváš, tam hřiby, kuřátka, kozáci červení, hnědí, pravé hřiby a spoustu borůvek a brusinek. Kousek od nás parkují švédové kteří nás zdraví, jako staré známé. Tady pobudeme několik dnů.

Tady brouzdáme lesy, sbíráme hřiby, borůvky, hledáme spadlé paroží, fotíme unikátní flóru a faunu. Večer grilujeme, sedíme venku, popíjíme víno a Jirkovou schovanou Becherovku. Dnes první den svítí celý den sluníčko, je teplo 21°C , koupeme se. Večer se na nás přišla podívat liška, asi jsme ji zabrali místo. Ráno pod mrakem, nazouvám gumáky a vyrážím do lesa. V této oblasti se často nacházejí losi, sobi, medvědi, jezevci, rosomáci. Kromě nepřeberného množství hřibů, borůvek a brusinek nenalézám nic. Odpoledne vyrábím sprchu. Do jezera dávám elektrické čerpadlo, napojím všechny hadice, co máme a když sluníčko ohřeje vodu v hadici, tak se sprchujeme. Výborné a osvěžující. Večer před večeří chytám ryby, ani ťuk. Je zajímavé, že si vybírám jezera bez ryb ! Večer grilujeme poslední ryby, dárek od Roberta. Krásná hvězdnatá noc, v noci padaly Perseidy. Další den, vyjíždíme směr Falun. Tam jsme byli posledně, je to bývalé největší naleziště měděné rudy.

Dnes se tady stavujeme jen pro potraviny. Opět kupuji nechtěně sladký chleba, ten mi je snad určený. Na náměstí si dáváme kávu a zmrzlinu. Pokračujeme na jezero Vättern. Po cestě se mně zdá, že je auto nějak hlučnější, no jak zastavíme, tak to zkontroluji. Nejprve dojíždíme k malému jezeru u Vätternu, bohužel tiché ukryté místo zabrali hluční Němci s arogantním chováním. S pozdravem Hitler kaput, jedeme na další místo, kde je volno a blízko voda. Opět nás v lese překvapily hřiby a borůvky, už nevíme, co s nimi dělat ! Definitivně se rozhoduji napříště koupit sušičku ovoce, v té nejnižší spotřebě to má 250 W, měnič to utáhne lehce a 200 W soláry baterku dobijí. A tak jen mlsně chodíme kolem krásných červených kozáků. Dnes je kupodivu teplo 21°C všichni jdou k vodě, já opravuji auto. Nejprve přítel na telefonu v česku mi po vyčerpávajících informacích radí, že to bude asi přední levé kolo a že by to lehce mělo vydržet těch 2 000 km domů. Ještě zvedám přední kola, otáčím s nimi, zkouším vůle, ale nic nepoznávám. Už jsme relativně dole a už se nám daří naladit satelit. Večer posloucháme, jak se česko smaží při teplotě 35°C a výše. My při vínečku vzpomínáme, kde se jede do bizoního a losího parku, protože naše ženy letos losa v reálu neviděly a bez fotky losa domů nepojedou. Příští den děláme nezbytné hygienické očisty, balíme a vyjíždíme směr Jönköping. Nacházíme po cestě bizoní farmu, kde nás straší statný samec.

Pak se snažíme najít losí farmu, ale nic. Pokračujeme směr město Jönköping, po krátké prohlídce, kde nás nic nezaujalo se stavujeme tradičně do nákupního centra, kde je obchod IKEA a HOBBY obchod. Tam jsem vydržel hodinu, co tam vše do karavanů mají a za velice slušnou cenu. Právě tam měli v akci krásný kávovar na 12 V, za 250 SEK, už jsem ho chtěl koupit, ale uvědomil jsem si, že kávu nepiji ! A RUM tam neměli. Ale co tam měli věcí, za výborné ceny, to jsem žasnul! Jak tam pojedete, stavte se tam, je to na druhé straně jak je IKEA. Jedeme dolů a na reklamních ukazatelích je konečně prezentován losí park v Hamnedě. K večeru nacházíme krásné místo v lese u těžby rašeliny. Ještě se jdu trochu podívat do lesa, jsou tam obrovská kola brusinek, bohužel nejsou ještě zralá. Na hřiby se už ani nekoukám. Večer máme lečo, na které jsem se už několik dnů těšil. Koukám se do internetu a tam se píše, že losí park je snobské místo pro němce. Noc, jako vždy klidná, ráno voláme do česka a blahopřejeme synovi k narozeninám. Vypráví nám, jaké vedro tam mají ! A nám se už oteplilo ! V noci bylo 14°C Tak ráno jedeme na snobské místo pro němce a bohaté cizince, jak se píše. No nic, dnes budeme pro naše ženy dělat bohaté cizince. Navigace si už lehce s místem Hamneda poradí, zaplatíme vstupné 70 SEK na osobu a jdeme se podívat na losy za drátem. Dostaneme pár větviček na krmení a jdeme. Parkem se pohybuje spoustu uječených německých dětí, které losy přímo tyranizují, tak z focení nic není. Raději počkáme půl hodiny, až ty průvody odejdou.

Par nezbytných fotek a jdeme ven. Venku plné parkoviště němců a taky plná restaurace, internet nelhal. No nic, všechno má svůj konec, jen párek má dva ! Dnes večer chceme dojet do Ystadu a koupit lístky na trajekt do Swinoujscie. Kolem 18. hodin jsme na známém terminálu a jdeme na čtvrtek koupit lístky. Tady už není takový provoz jak v Gdaňsku, zabukujeme si místa a jedeme na naše tajné místo u Ystadských pláží, kde se stojí bez zákazu. Jsme poslední večer ve Skandinávii, boucháme šampaňské, vytahujeme ty nejlepší dobrotky. Musíme přece oslavit, že vše dopadlo dobře, nemožné bylo provedeno ihned, ostatní na počkání ! Zítra v tuhle dobu budeme už v Polsku. Ráno překrásný azurový den, hned vyrážíme na mořskou pláž, do 12. hodin, máme čas. Opalujeme se, koupeme, v 11 hodin je pláž plná, švédové si umějí užívat tepla ! Pak už známá jízda na terminál, nalodění do lodi UNITY LINE a v předstihu vyjíždíme domů. Loď je poloprázdná, čistá, všude klid, žádní opilci, tak si to vychutnáváme. Utrácíme poslední SEKY v obchodě a v 19 hodin jsme v Polsku. Vyjíždíme na překrásnou dálnici směr Zielona Góra. Dálnice je nová a ještě nejsou vystavěny všechny pumpy, ale na první pumpě Shell stojíme.

Abych ve švédsku nemusel zase koupit sladký chleba, tak jsem radši nekoupil žádný ! Jdu na pumpu a kupuji chutné polské bagety, které máme na večeři. Je tu horko ! Máme otevřené všechny střešní okna, nakonec jsem musel pustit i ventilátor. Noc bylo teplá. Vstáváme brzy ráno, máme před sebou 600 km na Moravu. Tak jedeme, cesty krásné, ale v poledne na teploměru 35°C Tak to byla ta nejtěžší a nejnáročnější cesta z celé naší dovolené ! Lilo z nás, otevřená okna nepomáhala, stín v nedohlednu. Jen na chvíli zastavujeme u Krista ve Swiebodzinu, kde dokupujeme potraviny a jedeme nonstop až do Svobodných Heřmanic. Tam večer zjišťujeme, že tady po měsíci poprvé trochu zapršelo. Boucháme druhé šampaňské za třitýdenní bezproblémovou cestu a jdeme spát. Ráno se v poklidu koupeme a sluníme u zatopeného lomu a těšíme se na dnešní oběd. Pojedeme do nejlepší restaurace v Evropě, která je u Arboreta Nový Dvůr. Přijíždíme tam a to tak vypadá, jak by na nás čekali ! Milujeme řízky, dáváme si každý kopec řízků! A ty jsou, dostal jsem 6 řízků a hranolky, ať dělám, co dělám sním jen tři ! Ty ostatní balíme a máme je ještě na večeři a na oběd na druhý den ! Po nejkrásnějším a vydatné obědě jedeme domů. Loučíme se a vjíždíme do vysušené a rozkopané Ostravy. Skandinávie Ahoj.

Najeli jsme bez pár kilometrů 5 000 km, co jsme snědli a vypili, tak toho bylo hodně a teď už nám to nikdo nevezme. Jelikož spoustu parkovacích míst na divoko u moře, řek, jezer a v lůnu přírody krásné Skandinávie jsou hlavně kolegovým a mým duševním bohatstvím, záměrně souřadnice neuvádím.