Patnáctého dne prázdninového měsíce srpna jsem byl vytažen u příležitosti akce Den múz na rodinný výlet ke zřícenině hradu Cimburk ve Chřibech nedaleko Koryčan. Vyrážíme od lesního parkoviště U křížku GPS N49,09495 E17,20588 při silnici z Koryčan do Osvětiman.

Patnáctého dne prázdninového měsíce srpna jsem byl vytažen u příležitosti akce Den múz na rodinný výlet ke zřícenině hradu Cimburk ve Chřibech nedaleko Koryčan. Vyrážíme od lesního parkoviště U křížku GPS N49,09495 E17,20588 při silnici z Koryčan do Osvětiman. Horkem pražícího slunce vyprahlá hrdla je dlužno svlažit chladnou vodou ze studánky jménem Paní již krátce po 300 metrech chůze žlutou TZ. Dalším volným postupem docházíme zelenou TZ před čnící předsunutou strážní věž hradu.

Zde je již znáti halas hradní čeládky a lidu návštěvního. Pod hradbami opevnění vnitřního jádra, u severovýchodní hranaté boční bašty, jsou u cesty informační tabule. Zmiňují se nejen o historii a stavu zříceniny, ale i o skupině dobrovolníků, zvaných Polypeje. Tato se snaží silou svou a za pomoci dobrovolných příspěvků příchozích tuto romantickou zříceninu zpevňovat a krášlit. O kus dále dva zbrojnoši představují dobovou zbroj, jejíž některé části jsme si mohli osobně vyzkoušet. U hradeb se činí kovář a zbrojíř. Shora na to pohlíží zločinec, visící v kleci zavěšené na trámu čnícím z dřevěné konstrukce.

Pod severní baštou na konci přicházíme na malé nádvoří. Zde představují umělci své výtvory a věnují se přitom i dětem. Ty neví, zda se mají dříve zajímat o ruční práce, nebo o sovy středověkého ptáčníka. Dospělé muže, pochopitelně včetně mně, zajímá na levé straně malá roubená krčma s výčepem piva a nealko kofoly. To již přicházíme před vstup do vnitřní části hradu, kde se nás ujímá slečna v dobovém ošacení. Představuje dobrovolné neziskové sdružení Polypeje, starající se o záchranu a statické zajištění hradu už 21 let. Dozvídáme se od ní rovněž o vzniku hradu v letech 1327 – 1333 na kopci vysokém 421 m asi 140 metrů nad říčkou Stupavou, dalších historických skutečnostech a funkcích jednotlivých částí hradu.

Následuje průchod okolo bývalého obytného paláce, na jehož venkovní zdi jsou navěšeny velké malby expozice umělců s historickými náměty. Z opačné strany se o zdi paláce opírají dvě stavební lešení pro opravu a statická zajištění budovy. Následuje přechod po široké centrální hradbě, kde pod našima nohama byly původně asi hospodářské prostory, přístupné z venkovní části vnitřního hradebního opevnění. Na konci docházíme ke strážní věži, okolo níž jsme do hradu přicházeli. Po návratu na nádvoří odpočíváme na těžkých dřevěných lavicích se stoly a pozorujeme cvrkot. Dva dobově oblečení hudebníci zrovna dohráli na středověké nástroje a střídá je dudák a pištec. Na zpáteční cestě kráčíme okolo postav oděných do vzorů dobové módy. V následujícím stanu jsou pak další historické oděvy. Ještě nahlédneme do menšího sklepení, kde v jedné zamřížované místnůstce nedlí vězni, nýbrž ve chládku odpočívají soudky s pivem a kofolou.
Hrad Cimburk je celoročně přístupný a koná se na něm řada kulturních akcí. Vstupné je za babku, plné za pouhých 20,-Kč, děti 10,-Kč. Ovšem při akcích je to víc.

Cimburk láká návštěvníky i svým zajímavým okolím. Jižně se nachází hora sv.Klimenta s archeologickými vykopávkami, na místě velkomoravského hradiště. Dnes využíváno jako poutní místo se zbytky původního kostela. Známý turista a publicista Franta v tomto okolí jistě byl, takže může potvrdit existenci pískovcových skal jihovýchodně a Rozštípené skály nedaleko Koryčanské kaple v lesích. Východně vyčnívá zajímavý skalní útvar Kazatelna. Právě na okolí mezi hradem, Kazatelnou a kaplí si dobře vzpomínám. Před vícero roky jsme tam našli obrovské množství hřibů a já dokonce, tenkrát papírovou, padesátikorunu. Letos tam asi hub moc není, zato předminulý týden v září jsem viděl v Krušných horách největší hřiby v životě. Takové všem čtenářům přeji.
Fotky v galerii.