... Jeli jsme dvě posádky, každá obsahující jednu tchýni a jednoho tchána. Naši dědici se vzali a tedy z nás udělali příbuzné … Teď mne tak napadá, že vlastně za celou tu cestu můžou ti haranti …

Vyjeli jsme z domova v sobotu ráno v 7 h, za Brnem se setkali se spolucestovateli Hankou a Lukášem a valili jsme na jih. Přibližně za hodinu a půl jsme byli na Slovensku, zakoupili dálniční známku (9,90 Euro/ měsíc) a za stejnou dobu jsme dorazili na hranice s Maďarskem a opět šli koupit dálniční známku (7,80 Euro/ 4 dny)

PREDOM-PRESPOL rok 1978 - váha 460 Kg. Cenu vyřkl známý hned - to co dostanu ve sběrně odpadů = 5000,- Kč :-)

For men only!!

Parkujeme na STPLZ v dochozí vzdálenosti do centra (cca 1 km, 14 EUR, 43,8400; 10,4881). Do města vyrážíme navečer a litujeme, že jsme si nesundali kola - dalo by se jet po hradbách, kde by alespoň něco bylo vidět. Jinak kromě slavného oválného náměstí se nám nejvíc líbí blešák před hlavní katedrálou.

V dobách dřevních jsem oplýval vozidlem Š1203. Byla to babička. Dobře udržovaná, rozuměj po technické stránce.
Na pohled již to však byla "ježibaba k pohledání".
Samá záplata, všechno zavařené a zatřené základovkou. Žádnej kyt, žádný broušení, žádnej lak ... jenom "kévka lak"!

Cestu na Sardinii jsme absolvovali v počtu tří obytek , v době od 11.6. do 6.7.2011.

Třetí zastávka patří městu Vadstena s pochmurným zámkem. Postavil ho král Gustav Vasa a internoval tu svého šíleného syna – kdyby tu ubytoval někoho normálního, tak se ten někdo zblázní do pár týdnů. Severská pochmurná stavba, temná a hrozná, moc tomu nepřidával ani déšť a vlezlý vítr. Zlatým hřebem Vadsteny je ovšem kostel s náhrobkem svaté Birgitty, strašlivě zpustošeným gotickým oltářem (majster Pavel z Levoče by zaplakal) a náhrobkem toho šíleného Magnuse se čtyřmi otylými cherubíny. Náladu nám spraví mile olezlá kavárna, zařízená prastarým nábytkem s výbornými zákusky, a kluci se jdou dorazit do järnvägmusea (železnice). Kousek za Vadstenou najdeme informační centrum, kde pracuje hoch, který když zjistil, odkud že jsme, nadšeně vykládal o svém plánu navštívit Czech republic a považoval to za podobně adrenalinový zážitek jako my norské fjordy… nevyvracela jsem mu to :o) Získali jsme tu pěkný prospekt Götského plavebního kanálu, dalšího místa, které by spolu s ostrovem Visingsö v jezeře Vätern rozhodně stálo za bližší průzkum.

Problém opět zažehnán, soupravu jsme otočili a už si ujíždíme dál a tak trochu neznámo kam.Nakonec jsme našli  malý příjemný kemp, kde jsme celí utahaní zaparkovali náš bydlík a byli šťastní, že cesta skončila a začali jsme si užívat dovolenou.

Vkládání fotek na stránky je pro mnohé velký oříšek.

Směs ledových krystalů čisté vody a postupem mrznutí neustále se zahušťujícího slaného roztoku.

Cestou dolů pod útes míjíme lesní restauraci,

Žena, či karavan? Toť otázka... není risk, není zisk :-)

Problematice montáže střešní klimatizace Sinclair AVS 25 jsem se věnoval ve svém příspěvku https://www.carav...cle_id=636 Mimo jiné jsem zdůrazňoval problémy s dostatečným utěsněním střechy a předcházení zatékání. V době, kdy jsem článek uveřejnil, jsem netušil, že problém se zatékáním bude hlavně můj vlastní problém. Na podzim 2017 se to začalo zhoršovat a proto jsem ještě před příchodem plískanic hledal zdroj problémů a posléze i jeho řešení.

Každý rok je pln přemýšlení kam, kdy, s kým a jak strávíme letní dovolenou. Letos padl typ na střední Řecko, zároveň jsem se rozhodl kudy a kam pojedeme. Rozhodnul jsem, že pojedeme, přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Makedonie a zpátky z Řecka přes Albánii, Černou Horu, Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko. Nakoupil jsem různé průvodce, prostudoval mapy a na internetu jsem se snažil najít co nejvíce informací o projížděných státech.