Když jsme na parkovištích venčili našeho obranáře malého knírače, tak okukovali náš karavan a divili se, že psovi taháme za autem jeho boudu. A jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že v jeho boudě spíme s ním.
... Jeli jsme dvě posádky, každá obsahující jednu tchýni a jednoho tchána. Naši dědici se vzali a tedy z nás udělali příbuzné … Teď mne tak napadá, že vlastně za celou tu cestu můžou ti haranti …
Protože máme chuť jednou za čas užít si někde s vnoučaty, zvolili jsme tentokrát zimní koupání v nějakém aquaparku, kde vydržíme celý den a děti se nebudou nudit. Volba padla na aqvapark Krakow, kde jsme ještě nebyli a slyšeli jsme jen chválu. Vypsal jsem výjezd a čekal na to, kdo se přidá a kdy už konečně pojedeme.
(Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko, Finsko, Norsko, Švédsko, Německo) U každé cesty je nejdůležitější začátek, kdy, kam a s kým. Tato body je důležité důkladně zvážit. Jak se udělá jasno v těchto otázkách začíná plánování cesty. Tentokráte padl los na severské státy (Skandinávské státy).
To, že přestal fungovat vnitřní i venkovní teploměr bylo celkem banální, protože bylo úplně jedno, zda teploměr ukazuje 30 nebo 35 stupňů, stejně bylo „na zdechnutí“ jak venku, tak i uvnitř
Předesílám, že styl našeho života nás naučil, že stačí mít cíl, nadšení, zjistit důležité informace (dopravní předpisy, zastoupení, telef.čísla) a vyrazit, protože u nás je nakonec „stejně všechno jinak“ vždy z objektivních důvodů.