Citovat
kutil1 napsal:
Mám 3 nástavbové akumulátory (olověné, elektrolyt, bezúdržbové), nejsou propojeny. Tady jsem četl, že by neměly být propojeny, proto plánuji, že je budu při kempování vybíjet spotřebou jednotlivě. Mluvil jsem o tom s kolegou, který je elekronik, ten mi tvrdil, že je mohu propojit při spotřebě i nabíjení. Namítl jsem, že se mohou navzájem vybíjet, ale on tvrdil, že si mezi sebou poradí.
Tedy když budu mít nabitý 100 Ah a 67 Ah a budu je používat odděleně (například do 75% vybití), tak budu mít například žárovku v provozu delší dobu, než pokud by byly aku propojené?
Pokud ano, čím je to dáno?
Ahoj. Jistěže jsou lepší způsoby propojení akumulátorů, než jejich paralelní zapojení, nejjednodužší je diodový spojovač, který ale nedovolí dobíjení, musí se přemostit, ale zabrání zde několikrát deklarovanému "přelévání" proudu z jednoho aku do druhého a zase zpět.
Kdy k takovému úkazu může dojít?
Nejprve si ujasněme, že napětí olověného akumulátoru - tedy součet napětí šesti jednotlivých článků, spojených do tzv. baterie - je dáno jen a jen chemickým elektropotenciálem mezi kysličníkem olovičitým na kladné desce (deskách) akumulátoru a (opravdu) čistým olovem na deskách záporných.
Toto napětí je u všech akumulátorů stejné, ať je jeho jmenovitá kapacita 4 Ah nebo 300 Ah. mění se jen stupněm - procentem - nabití od 1,75 V na článek (zcela vybitý akumulátor, už nenávratně poškozený) až po 2,76 V na článek.
Co je ale velmi důležité u propojených akumulátorů, tak je jejich
rozdílný stav opotřebení, v podstatě stáří akumulátoru.
Nabízí se toto uvažování: mám už akumulátor delší dobu, co kdyby něco, tak přikoupím další, nový, připojím, a pak po nějaké době ten starý vyhodím (a zavezu do sběrného dvora). Dovoluji si říct, že ten starý akumulátor spolehlivě zničí ten nový, jistě, že ne za týden, ale pokud v tom starém vlivem opotřebení dojde ke zkratu desek (mezi + a -), tak za týden.
Takže shrnuto - proud při nabíjení teče akumulátorem rozdílem napětí paralelního zdroje, třeba alternátoru a napětí akumulátoru, napětí akumulátoru tlačí (proud) proti, tedy do alternátoru, ale protože napětí alternátoru je vždy větší (nebo stejné), než akumulátoru, tak proud opravdu teče do akumulátoru, a ustane až poté, co akumulátor nabíjením dosáhne napětí rovné s napětím alternátoru, toto probíhá
stejně bez rozdílu kapacit akumulátoru.
Jiná situace nastává při vybíjení akumulátorů o nestejných kapacitách.
Akumulátor s vyšší kapacitou má nižší vnitřní odpor, než akumulátor s nižší kapacitou, který má vnitřní odpor větší. Je to dáno plochou desek a i třeba jejich počten v jednotlivém článku akumulátorové baterie.
Proud při vybíjení se neprodírá jen přes odpor vodičů a spotřebiče (spotřebičů), ale i tím vnitřním odporem akumulátoru. Takže hurá, jsme zachráněni! Akumulátor s nižší kapacitou a tím s vyšším vnitřním odporem se tedy bude vybíjet méně, než ten s tou vyšší kapacitou a nakonec budou oba vybity stejně!
Bylo by to krásné, kdyby to byla opravdu pravda, kdyby to tak opravdu fungovalo, vždyť nestejně se vybíjí už jednotlivé stejné články jednoho akumulátoru, ne tak dva paralelně zapojené akumulátory s nestejnou kapacitou, i když náznak tam je.
Také mám dva (stejné) akumulátory v karavanu, jsou zapojeny přes diodový slučovač, ale nabíjím je každý zvlášť a přesto jsou rozdíly ve vybití. Bohužel i naprosto stejné akumulátory, tzn. o stejné kapacitě
mají každý jiný vnitřní odpor. Nakonec musím konstatovat - nemáme to jednoduché. Lepší nic nevědět a máme klid. Ale když "víme", tak zas nám akumulátory vydrží déle, a kdo tuto okolnost pomíjí, nevadí mu, tak jsou alespoň spolehlivější. Čáo, Pepa, r. a v.