Obed v takej reštike, asi ako v nórsku, prístav plný rýb a všetkých možných jedlých morských živočíchov a v reštike párky v rožku, hambáče a hranolky. Nechápem.

každý by mal vedieť, kde sú jeho hranice, ale bohužiaľ, niektorí turisti sú takí blbí, že s malým dieťaťom balansujú na úzkom chodníčku alebo otec fotí syna tesne nad útesom.

Ráno už na F26, pár dní mimo civilizácie. Hurá :-)

Po smrti Envera Hodži zůstávala Albánie posledním ortodoxně marxistickým a stalinistickým režimem, a to až do revolučního roku 1991. V letech 1990–1992 byla ukončena komunistická vláda a zřízena pluralitní demokracie. Opět bylo povoleno náboženství, tak dlouhou dobu krutě potlačované.

Pršalo, zima, tak sme išli ďalej po vedľajšej, ale nič moc, asi sme vybrali zlú cestu. Dokonca šotolina, do toho dážď a blato, myslel som že také už vo Fínsku nie je.

Colnica prázdna, pochopili, že sme osobné auto, kupodivu dosť dlho na EU strane. Ruská strana klasika vypĺňanie vremenneho vvozu, nič sa veru nezmenilo, dva krát vypísať na MANa, dva krát na quada, kopiráky stále nepoznajú, potom z tých tlačív to vypisujú do počítača a kontrolujú údaje z TP.

Začal z nás stékat pot, i když klima běžela naplno. Loučil jsem se jak s karavanem, tak i s autem, protože situace se zdála bezvýchodná. Tato cesta necesta vedla do kopce do lesa, kde byly rozsety stany bez aut.