Dneska je na programu Berlín, tak jsme zvědaví, co nás čeká, byla jsem tady tak někdy v roce 1984, dnes se dozvídáme, kolik imigrantů ze Sýrie se sem valí. Máme tip, kde zaparkovat v klidu a zadarmo a opravdu to funguje: čtvrť Treptow u parku, kde je památník padlých sovětských vojáků, kousek od řeky Sprévy.
Kadel bliká světly, zastavujeme…defekt na OP. Vyměníme celé pneu, dívám se, pneu velmi teplé a je z Trabanta, pojímám podezření, že tento OP nebyl více jak 10km za celou svoji éru od baráku.
Kontrola na polské straně jen vizuální (fotka v pasu vůči reálnému obličeji). Na běloruské hranici to bylo o poznání zajímavější. Všichni cestující museli vystoupit z autobusu, vzít si své zavazadlo a přejít do budovy celnice.
Vysoko na severu Norska,asi 80 km pod Tana Bru,za vytrvalého deště přijel v protisměru Fin ve vypůjčeném bydlíku,pěkně co nejvíc doprostřed silnice..]
V loňském roce jsme navštívili Rumunsko, kde jsme nakoukli do Banátu, projeli jsme kousek Fagarašské oblasti a pár dní se koupali v moři ve Vama Veche skoro u bulharské hranice. Po návratu domů jsme usoudili, že by stálo za to podívat se i na sever, do regionů Maramureš, Bucovina a Moldávie, kde je kromě hezké přírody i řada historických památek, zapsaných jako světové kulturní dědictví UNESCO.