Nevíte někdo o MPPT regulátoru, který má dva výstupy? První pro GEL nástavbovou baterii, druhý kyselinovou startovačku. Idálně s možností nastaveni poměru nabíjecího proudu v obou výstupech. Existuje vůbec něco takového?

Rudy,
zkus Votronic MPPT 240 Duo ....
Volitelny pomer nabijeni ale nema.

Volitelne to urcite pujde, ale nema to prakticky vyznam, pokud to tece do startovacky 1-2 A nonstop ....

-



Ahoj, taky jsem tak uvažoval.

http://www.campi-..._var=15650


.

Ahoj,
na komplety pozor .... muze tam byt nejaky clanek osizeny ....
Detailne proverit pred rozhodnutim :)

Komplet Truma prověřen v praxi a velká spokojenost :)

V poradku, to je samozrejme dobre :).
Bylo to obecne doporuceni.

Ona ta Truma dela dost dobre akvizice, takze se to predpokladat, ze by to melo fungovat.
Treba ty jeji nabijecky jsou ciste Caliry ...

Trocha vysoka cena :-(
Ja som si poskladal toto:
Polykrystal 135Wp za 105€ ,
MPPT Epsolar 1215 MPPT 10A 12V/24V za 55€
Trakcnu bateriu 90Ah za 120€,
Prechodka, kabel, lepidlo, kabel, svorky poistky za dalsich cca 60€
Celkom za priblizne: 340€ / 9350Kc

Ahoj, já mám asi 4 roky toto http://www.malapa...rgie/SO03/ + baterie 80A
jezdím od jara do podzimu a jsem s tím spokojený. Používám pouze světla + čerpadlo + nabíjení náhradních baterií, nabíjení mobilu a notebooku.

O panely jsem se dosud nezajímal, protože jsem v létě s energií vždy vyšel a v zimě panely stejně nic nedají.
Nicméně, vzhledem k ceně a lepší kvalitě nových panelů začínám uvažovat o montáži. Jde mi primárně o to, abych vyrovnal spotřebu během cestování, především v jarním a podzimním čase, kdy sem tam zapínám topení. V létě mám prakticky nulovou spotřebu, protože nemám v autě TV, satelity, přehrávače...... V zimě pak často přejíždím, takže dobiju cestou nebo na Stellplatzu, v nejhorším vytáhnu z garáže 1kW Hondu.
Potřebuji tedy panel(y), který mi dá energii ve stínu, v rozptýleném světle, při zamračené obloze. Kvůli limitaci místem na střeše mohu instalovat 1 nebo 2 100Wp panely, větší se nevejde. Předpokládám použití MPPT regulátoru.
A teď dotaz: Jaký panel (y)? Z logiky věci asi polykrystal. Nebo ne?
A druhý: Čím ten panel připevnit. Díval jsem se na speciální profily k připevnění panelu a jejich cena je srovnatelná s cenou vlastního panelu. Takže moje úvaha - 2 L alu profily přilepit Sikaflexem a panel mezi ně přišroubovat. Je to O.K.?
Díky předem ostříleným solárníkům za tipy.

Rudy, toť otázka. Já jsem teď dělal trochu výzkum v těch panelech a nerozhodl jsem se pro monokrystalický pro přímé slunce, nebo polykrystalický pro větší sklon, ale pro amorfní. Usměješ se, že má nižší účinnost, ale nabíjí bez slunce od rána do večera. Taktéž pokus 10cm sněhu na panelu a panel nabíjí na 50%
Vzal jsem na jasnou slunečnou zimní oblohu, tři druhy panelů položené na zemi vedle sebe, všechny 100Wp
/amorfní je asi o 1/2 vetší než ostatní / a proudy do zkratu mono 2,2 A poly 2,5A amo 5,2A, když jsem je nastavil kolmo na slunce, tak 6,5A mono, 6,4A poly a 5,5A amorfní.
Takže můj verdikt, dost často jezdím, kdy nesvítí slunce, nebo jsem měl 3 týdny ve Skandinávii pod mrakem, já objednal amorfní 100Wp a monokrystal půjde dolů.

Také budu řešit uchycení panelu na střechu.Lze to udělat jak píše Rudy?Co přilepit panel přímo na střechu?Nepočítám,že ho budu někdy sundavat,a i kdyby tak ho prostě odříznu lankem(drátem).Otázka pro ty kteří mají panely delší dobu instalovány:JAK ČASTO PANELY SUNDAVÁTE?

Dík za tip, jenže já jsem bohužel omezen místem. Na střechu mi vejdou max dva panely do rozměru 130x60cm. Amorfní panel by byl přesně tím, co potřebuji. Dával by trochu energie ale pořád. Nepotřebuji 10-15A a už vůbec ne v létě. Stačí mi 2-4A ale ve stínu a při zamračené obloze. Jenže amorfní panely jsou velké. Takže asi polykrystal.

Pro mnohé zásadní problém amorfního panelu je právě ten 2,5 x větší rozměr jak u monokrystalu při stejném výkonu. Čili kam s ním ?

Rudy,
soláry mám přišroubované do L profilů s řadou děr, abych je mohl na tu či onu stranu zvednout a naklopit k slunci právě v zimě. Ale ještě jsme nikde nebyli. Dělal jsem však měření celodenní, někde je tu z toho vyfocený ten graf a to zvedání je výrazná pomoc. Je to však řešení pro slunečné počasí. Mám tam dohromady 200 Wp a to bych amorfama nedal - velikostně.....ty hliníky jsem nechal eloxovat v jedné firmě poštou, poslali mi je obratem zpět, ani to nebylo drahé a byli dobří. Jsou přilepené na střeše, mají každý asi 7 nebo 8 děr a na rám solárů jsou přilepené a přišroubované lišty také z elox Al a ty mají taky díry. Z nerez závitové tyče jsem udělal kramličky a s jejich pomocí mohu nastavit rozumné úhly úklonu panelů a spolehlivě je zafixovat matkami v kolečku, aby to šlo dobře rukama, bez klíčů. Naklápět mohu dopředu či dozadu, když Tě to bude zajímat, přijeď se podívat, máš to kousek....

Dovolim si pouze oponovat vysledkum mereni co vasu provedl na slunci (pokud to tedy bylo slunce, coz v zime neni tak jiste).

Technicky uznavany rozdil mezi nejvykonnejsim polykrystalem a monokrystalem na slunci je 5 %, tudiz se mi provedene mereni nezda objektivni pri namerenem rozdilu 0,1 A.
Nemyslim pochopitelne, ze by vasu neumel prakticky zmerit hodnoty (to bych si nedovolil nikdy tvrdit), pouze poukazuji na zrejme ne zcela shodne vlastnosti testovanych panelu ve smyslu stari a ucinnostni pozice v danne rodine panelu ...

Vsechna tato mereni je pomerne slozite objektivne provest, musely by se testovat panely stejneho data vyroby a predevsim stejne ucinnostni pricky v kazde kategorii .... plati i pro amorfni panely, ktere si v posledni dobe tez vyrazne polepsily diky vylepsene konstrukci ...
Na slunci je dnesni monokrystal (SPR) neprekonatelny s cca. 20 % ucinnosti, coz je na cca. 45 % ucinnost co maji NASA panely docela dobry vykon ....

Co se tyce pridelani panelu na strechu, tak hlinikova "L" jsou vybornym resenim co se uspory mista tyce, jelikoz se zahnou pod panely.
Pak zbyva klasika pomoci plastovych drzaku a nebo na nejakou stresni konstrukci (to mam ja, lepe se pak chladi a tim pak i lepe pracuji) ....

Zda se, ze se budou panely "prohazovat" cim dale tim casteji, jelikoz kazdy kdo je pouziva jako zasadni zdroj energie bude rad testovat nove vylepsene a cena uz nebude prekazkou ....

Panel se nemůže lepit přímo na střechu, potřebuje se chladit, proto je důležitá "mezera" mezi střechou a panelem.

Díky všem za info.
@ Radek - do naklápění se mi moc nechce, přece jen mám auto vyšší a musel bych tahat nějaký žebřík. Na čumendu se ale rád nechám zlákat.
@ sipadan a Jarda77 - tak co bych na tu střechu měl dát mono nebo polykristal? Jak už jsem psal výše, nejde mi o špičkový výkon jako spíše o funkčnost za neoptimálních podmínek.

mono, já prostě těm poly nevěřím. Proč by lepší poly byli levnější než mono. A proč Bernd Buttner (buttner elektronik) který se el. pro obytky zabývá cca 25 let a myslím že je v tom jeho firma na špičce, proč ve své mabídce poly vůbec nemá???

Pánové a dámy, veškerá měření jsou prakticky k ničemu. Pravda je taková, že od jara do podzimu bude stačit 100W mono - poly - je to jedno. Když se vejde, instalujte 130 Wp, budete mít rezervu. V zimě, žádný panel nevyrobí tolik, co spotřebuje topení. Proto je vhodnější, pro zimní kempování, investovat např. do boosteru. Skládat na auto 3 a více panelů je zcestné (až na některé vyjímky). Váha panelů (na úkor doložnosti), celková investice a efekt v podobě získané energie se nevyrovná ... opět boosteru.
Chcete-li jezdit celoročně a neřešit elektriku (a nechcete investovat do EFOYe), instalujte 130 Wp panel a 45A booster a je to...

Automatické sloučení 20.01.2014 22:22:


Je to úplně jedno, jestli mono nebo poly. Z dlouhodobého hlediska (14 dní) bude zisk prakticky totožný. Mono bude dávat více na slunci, poly bez slunce - v konečném důsledku se to vyrovná. Rozhodující bývá spíše velikost. Poly jsou o něco větší, když se nevejdou, jde se do mono.

Tak tedy vyrobím na uchycení panelu také pomocí al profilů.Panel mám 100W poly(nějaký levný z aukra).Měl jsem tam přes léto nedobíjenou baterii 27Ah,jen jsem ji po cca 2 měsících dobil nabíječkou.Předpokládám,že výkon panelu bude více než dostatečný.Tu baterku tam více-méně mám k udržení paměti rádia a osvětlení při cestě k cíli.V neposlední řadě také ke stálemu udržování daterie při parkování doma.(nechci ho mít stále na prodlužováku)Při výjezdu jsem závislý na 230V.