Nostalgie se mnou stále cloumá..no a takto jsem své SAMODOMO když jsem jezdíval na ryby rozkládal a skládal kolikrát i sám :r[url]http://nd06.jxs.cz/693/110/3406a68626_90296996_o2.jpg
[/url]

Tak ja také pridam svůj pribeh na avii jsem nemel peníze a ani ridicak tak jsem postavil obytne auto rumunske tv41f benzin jezdilo to i na technicky benzin s trochou tolulenu no a pak jsem postavil par karavanu a ten poslední z roku 1988 mam dodnes lepe receno ma ho moje manželka ona ho nechce prodat ja s nim jezdim kazde dva roky na technickou jinak je zaparkovan v garazi je to nostalgie jednou az bude sraz karavanu doma delanych privezu ho ukazat a to všechno jak se vyrabel kopyta sablony model karavanu atd. plan neprivezu je nakresleny na podlaze u nas v garazi

Zdravím tě Ivane.
taky jsem si předělal Rumunské TV na obytné auto, Mělo výhodu, že bylo široké asi 2m. takže spaní na příč. Malá kuchyňka chemický záchod a benzínové topení z T603. Motor sežral i trávu kolem cesty a tak jsem tam dal motor z traktoru , ten byl hlučný ale za 6 litrů nafty a pak jsem si dovezl motor z mercedesu piána a ten napasoval na převodovku a byla to už pohoda. Nádrž na 200litrů nafty tak i dojez byl fantastický. Jen jsem měl ruce a nohy vytahané jak opičák velká kola z avie bez posilovače řízení a brzd to začalo být těžce zvládnutelné v sílícím provozu. Nakonec s nástupem STK jsem se z autíčkem rozloučil. Bylo to těžké loučení stovky hodin práce a neskutečně krásných zážitků z cestování.Valda

Ahoj ja jsem z Hradce Kralove tady se tv vyrabely hodne no ja mel nadrze na 200 a 90 litru tri deti a cesty do NDR nakoupit boticky a hadříky pro deti no a pak hranice všechno poschovávat uzili jsme si to babicky nehlidali tak jsem udelal postýlku v aute a jezdilo se je na co vzpomínat jinak pro nahradni dily jsem jezdil do traktorove stanice Trebic tam bylo všechno a jak se říká za hubicku

Bylo to v té době naučné, inspirativní a jinak to vlastně ani nešlo..vzpomínky ale zůstanou :_

Měl jsem TV dvě a tak jsem díly přehazoval, jen ta plechařina to se vše vyrábělo i přední dveře zadní jsem zavařil.Na zadním čele jsem měl držák na tři kola skládačky Eska. Jezdili jsme jaro, léto,podzim Polsko pro hadříky a NDR botičky a další věci mám 4 děti a tak tam bylo hodně veselo, žádné pásy a sedělo se u stolu či leželo na posteli. Rychlost do 80km/hod. Na hranicích Jen otevřeli dveře a spočítali děti, pak poznámka je tam strašný bordel ani tam nechoď, a mávnutí ať už jedem.
Byla to úžasná doba vzájemné pomoci stejně postižených kamarádů, vše se nějak vyrábělo své pomocí a dle možností. Ta radost z vyjetí byla nepopsatelná a nějaká porucha na cestě byla jen oživením. Vše bylo masivní a elektrika jednoduchá. Dnes když vyjíždím tak množství dílů na kterých je závislost funkce je tak obsáhlá, že toho moc nevozím snad nějaké snímače a basu nářadí.
Zážitky úžasné. Když jsme někde zastavily a přespaly nikomu to nevadilo stáli jsme ve Vídni u Prátru týden a bez problému.
Přeji všem tyhle zážitky Valda

čo to bolo, to rumunské TV?

aha, tak to si nejak matne pamätám, že také autá u nás boli. Ale asi ich bolo dosť málo.