Musím přiznat, že se člověk cítí úplně jinak než ve stanu. Nějak jsem měl vždycky pocit, že ve stanu vám kdekdo ve spánku šlápne v noci na hlavu.

Už se letos mooooc těšíme do Albánie, poprvé s karavanem.

Zavřen na Balatonu

Kemp Čisto, je reálný socializmus, ale už tak "nemrzne"

Kadel bliká světly, zastavujeme…defekt na OP. Vyměníme celé pneu, dívám se, pneu velmi teplé a je z Trabanta, pojímám podezření, že tento OP nebyl více jak 10km za celou svoji éru od baráku.

věčně na cestách

Je to krásne miesto, stany sú postavené hala-bala v údolnej lúke, cez ktorú tečie potok.

Snad mi Radek Sladký odpustí, že jsem si dovolil ukrást a parafrázovat jeho titulek ze stavby Mikeše. Jeho články pro mne byly velkou inspirací, takže se mi to zdálo docela příhodné pro popis toho, o co jsem se pokusil v našem autě.

Žena, či karavan? Toť otázka... není risk, není zisk :-)

Kategorie, do které píšu by se spíš měla jmenovat jak se chci stát karavanistou

Tak jako každého karavanistu, i nás potkal okamžik doufejme osudového rozhodnutí stát se z výletníků okupujících penziony nezávislými a svobodnými cestovateli.

Ani dotazy na Dopravním inspektorátu nebyly nic platné.

Žádna cestovka mi neuměla vyhovět s jednoduchým požadavkem: letecky pod stan.

Né že bych měl něco proti stanu, já tak mám odspáno i bez, ale.....přece jen nechci mé tři ženské kvůli zimě navyknout na