Jakej výkon potřebuje lednice ke svému provozu vyzkoušej pomocí PWM regulátoru (jestli je to stará lednice, tak tam je samostatný přívod 12V jenom na tu topnou spirálu pro 12V přes vypínač s kontrolkou) - je to nejjednodušší způsoob, jak to zjistit. Normálně by měla mít kolem 120W, ale můj názor je, že i kolem 30-50W ještě bude chladit (i když míň). Ty absopční lednice mívají například regulaci na 230V řešenou tak, že když je termostat sepnutý, tak jede na plno a když rozepne, tak jede na snížený výkon (nejspíš tam je srážecí odpor do série nebo třeba dioda, která srazí jednu půlvlnu). Je to proto, že kdyby aparatura úplně vychladnula, tak bude potom dlouho najíždět, takže jí to udržuje nahřátou tak, aby minimálně chladila a když je potřeba, tak jí dá na plnej výkon. Takže kdyby jsi jel třeba na půlku, tak by to ještě chladit mělo - samozřejmě záleží i na okolní teplotě..

Co se týká panelů, tak když zmiňujete tu fyziku, tak účinnost panelů bývá od výrobců udávaná většinou 15-18% (když je panel na ležato, tak to bude kromě poledne i míň). Takže pokud odeberete maximální elektrický výkon, tak se teplota panelu může snížit tak o 10-15%. Co se totiž nepřemění na elektřinu, tak se něco odrazí mimo a zbytek se přemění na teplo. Takže teplotní rozdíl odběr na plno nebo nic bude minimální (pár stupňů). Jo a průchod proudu tím panelem samozřejmě taky nějaké (minimální) oteplení panelu způsobí. Takže to zakrytí je jedinej způsob, jak to levně a efektivně vyřešit.
Jiná věc je u panelů pro ohřev vody, tam může teplota v nepoužívaném panelu na slunci dosáhnout ož cca. 170-180°C a to už je jinej mazec, takže se musí pořád odebírat teplo pryč..

A protože je Bery šikovný kutil, tak mám pro něho ještě jeden nápad. Některé firmy používaly kombinované panely, kdy byl na FV panelech přidělaný zezadu teplovodní výměník, takže panel nejenom vyráběl elektřinu, ale i ohříval vodu na mytí. A díky chlazení panelu se zvýšil i elektrický výkon při letních vedrech - myslím si, že by to stálo za úvahu, když už tam nějaký ohřev teplé vody sluncem používáš ne?

Ahoj Oltcitaku,

já jsem samozřejmě čekal, že se ozveš.
Nezlob se, ale amorfních panelů a větrníků (i když na horách někdy fouká podobně jako na moři) nejsem zastánce a Ty to moc dobře víš .

Vše v tomto vlákně bylo již napsáno.

Jen se zeptám ...
Máš již Frontier SF 145-S (případně jiný model) na autě?

Pokud chci v zimě na horách opravdu dobíjet a přežít, ne to "cmrndat" po ampérce za hodinu, tak jediné co opravdu nepotřebuji je amorfní panel.
Je to lenoch a za pracovní dobu odvede minimální práci.
Jediné řešení je nejkvalitnější monokrystal (při běžných instalacích do 200 W, nad 600 W lze nepatrně polevit z nároků).

V tomto se Oltcitaku neshodneme ... kdepak.

P.S. Nemám žádné své amorfy, ani zadarmo bych je nechtěl, jelikož by mi řádně právě v zimě nesloužily . V létě by to víceméně šlo, ale pořád se ptám proč, pokud mohu mít mnohem efektivnější technologii?

Sipadan

Kua,kua,cely prispevok v perdeli no nič,este raz zrychlene. Teraz som spravil pokus. Zastavba je plna,tak som simuloval odber(super mraznička 4,5A, start bufika 7A, invertor s nabíjačkou deWalt 200W/220V,predpoklad 15A) Obloha celooblacna,jas 10500 lux,teplota vzduchu 4⁰C, panel 285W poly vodorovne.
Toto nedáš so žiadnym monom a verím,že s tým frontierom by to bolo o 50% lepšie.

Edit: nemam frontiery,ale chystám sa na ne, ale to bude vela prekopavok,nie najlacnejších a veľa záleží , čo sa bude diať v najbližších mesiacoch. Podľa toho sa rozhodnem.

Olcitaku, Ty jsi těžký kalibr, ale respektuji Tě, takže jsem si dokonce musel nainstalovat kvůli jakési objektivitě měřič intesity světla.
Posuzování výkonů solárních sestav mám dávno za sebou, hádal jsem se s půlkou Německa kdysi.

Tak zde to máš, máme podobné parametry, 200 W mých mono (kompetní sestava k dohledání v tomto vlákně někde) vs. 200 W Tvých asi poly. Podobné měření najdeš někde na začátku tohoto vlákna i s "Ivano" MANem.

Ten Frontier je CIS, takže alespoň něco, ovšem laik si pořídí ten nevětší amorfní aušuš na který narazí a bude "vymalováno" zcela.

Zde jsou tedy výsledky pokusu, zapnul jsem jen bufíka pouze. Kdybych měl shodnou intensitu světla jako Ty, dám Tě , nebo budu nestejno. Jakmile se rozsvítí maličko, uteču Ti na míle a dobiju v pohodě.

Pořiď si své Frontiery, já dostavím mezitím snad svůj náklaďák a pak si to někde rozdáme na 4x4 akci a uděláme pořádný emperický závěr .

P.S.: Koupil bych si nejdříve lepší regulátor

EDIT: Pardon, vs. Tvých 285 poly ... přehlédl jsem.

tak có přecedó ???? Už se perou ? Už se perou ? Slunce seno....píp

Nieje problém a Karel bude robiť postranného (rozhodcu a nie posraneho) bude behať s lanom od navijaku,aby sme si nezaspinili papučky

Bery děkuje za pochvalu :-)
Jinak sloučit do jednoho panelu kromě výroby elektriky i ohřev vody mě už napadlo (prostě bych pod panel stočil hadici, je tam na výšku cca 5cm místa), ale zatím jsem od toho upustil, protože stávající ohřev cirkulací výměníkem vzduch/voda v prostoru topení + na 12V peltierem je dostačující a nemusím to komplikovat dalším mechanickým nebo elektronickým termostatem s elektroventilem, aby to po západu slunce nehrozilo naopak vyblemcáním ohřátý vody na noční ohřev panelu :-)

Lodiarske firmy používajú tieto chladiace/výrobné panely(trochenc drahe,ale pre kutila žiaden problém. ) Bolo to v mojom Todo liste,ale ina koncepcia (odspodu nalepeny labyrint cez ktorý by išla nemrzka a na vymennik v boileru. Ale keď som objavil švajčiarske gumené vaky na vodu,tak som od toho upustil.

Ahoj. Já nejsem elektrikář, tak mne nemlať za třeba blbý dotaz. Mám dojem, že mezi panelem a střechou se nechává vzduchová mezera kvůli ochlazování panelu. Aspoň podle mých laických pozorování se mi zdá, že účinnost panelu se stoupající teplotou poněkud klesala. Nejvyšší dobíjecí proudy jsem pozoroval v chladném počasí. Proto by mě zajímalo, jestli by ty uvažované trubky nebo hadice pro sekundární ohřev vody mezí panelem a střechou nebránily proudění vzduchu a nepřispívaly tak během dne ke zvýšenému ohřevu panelu a snížení jeho účinnosti.

Lubos:
To nemá s elektrikářem moc společné

Když je mezi střechou a panelem mezera třeba 4-5 cm, tak kovová trubička o průměru třeba 1 cm to moc nezhorší. A hlavně jak jsi psal, tak je ta mezera určená k chlazení panelu. Pokud v té trubičce koluje voda, která to teplo z panelu odvádí do bojleru, tak to funkci panelu naopak zlepší, protože ho to ochlazuje. A pokud ta voda nekoluje, ale ta trubička je kovová a je spojená s tím panelem, tak vlastně zvětšuje zadní plochu panelu, která se chladí a může to chlazení i zlepšit - je to stejný princip jako u chladiče čehokoliv.

Ahoj, mám dotaz pro zasvěcené,
chci dát solár. panel Victron 175 wp - je jediný, který se mně rozměrově vejde na střechu
regulátor MPPT Epever DuoRacer DR3210N-DDS - na 2 baterie

mám nádst. baterii 180 Ah, motorovou 90 Ah

led osvětlení
malou TV 12 V
ventilátor plynového topení
ponorné čerpadlo na vodu
nabíjím mobily

A teď ten dotaz, tento solár má poměrně malý výkon na rozdíl od toho co si ostatní dávají ( 280 wp a víc )
má to vůbec smysl pořizovat, nabije se baterie alespoň v létě?

Předem díky za odpověď.

Petr

Myslím, že v lete stačiť bude určite a dokiaľ si spravíš ten panel naklapaci, tak aj v zime za jasnej oblohy by mohol s odretymi ušami postačovať (predpokladam,máš ten polykrystal) veľké výkony sa davaju preto, aby ten panel daval niečo aj v nepriaznivych podmienkach, (nedostatok svitu, dážď)

165 Wp mi od jara do podzimu úplně stačí a to mám ještě kompresorovou ledničku. Takže ty budeš úplně v pohodě.

Ahoj, díky za odpověď, je to polykrystal, potřeboval jsem to slyšet z vlastní zkušenosti.
Petr

Řeším ted montaž panelu a kvuli nedostatku místa na střeše jsem byl nucený koupit dva panely ale každy jiný jak velikosti tak vykonem jeden 175 Wp
a druhy 110 Wp jen nevim jak zapojit jestli seriově nebo paralerně
Děkuji Tomas

Mají oba stejný jmenovitý napětí ? Pokud ano, tak paralelně a stačí PWM regulátor.
Jestli mají rozdílný napětí, ale stejnej proud (málo pravděpodobný), tak sériově, ale vzhledem k celkovýmu napětí asi jedině s MPPT regulátorem.

Oba jsou od Victronu 12v a Mppt 20A 100v taky od Victronu

Hmm,blba kombinácia,riesilo sa to tu,aj s diodami a pod. ale osobne by som to dal cez dva regulatory, a zvlast na startovaciu a zastavbovu bateriu. Seriove zapojenie sa bude ovplyvnovat(nedosiahne nominalny vykon) a paralelne bude namahat oddelovacie diody v paneloch. Ale ci to je pravda nerucim,preto radsej tie dva regulatory.

Ahoj.
Mám takúto kombináciu. Pôvodne som mal 145w poly, ale potreboval som väčší výkon. Pridal som 100w Mono. Mono pre jeho rozmery. Vyrába sa úzky a dlhý. Miesto na iný panel na streche nebolo.
Pôvodne som na každý panel dal Schotkyho diodu. Pretože sa hriali, bola na nich strata výkonu, tak som ich odstránil. Rozdieľ napätia naprázdno i pri záťaži u panelov cca. 0,5V. Pri záťaži sa panely správajú ako mäkké zdroje a ich napätie sa vyrovná. Každý dáva svoj výkon do systému. Regulátor MPP 260 Büttner s externým displejom. Regulátor umožňuje a riadi automatické prepínanie chladničky z režimu plyn na režim 12V v prípade nabitých batérií a dostatku slnečného svitu. Koncom Augusta išla chladnička v Grécku na 12V 3-3,5hod za deň. Maximálny prúd, ktorý som videl na displeji bol 17A pri 13,4V. Vtedy bola chladnička prepnutá na 12V. Vyskúšané 2 roky a systém funguje spoľahlivo.
Juraj