a přes Suchou Rybnou zpátky do Kostelce. Příjemná cesta, počasí akorát, co si může cyklista více přát, zvláště když ve Vrbici u rozhledny točili dobře chlazené pivo.
a přes Suchou Rybnou zpátky do Kostelce. Příjemná cesta, počasí akorát, co si může cyklista více přát, zvláště když ve Vrbici u rozhledny točili dobře chlazené pivo.
Ďalšia noc v tajge, krásna, rozkvitnutá lúčka, lesík a háveď, zase víťazstvo. Ale všade na týchto miestach úplne sami. No priestoru majú na rozdávanie.
Tak a zase v Rusku, trochu aj taká úľava, hoci sme strašne ďaleko, predsa len je to iný level ako Mongolsko, v prípade poruchy alebo problémov sa to už dá riešiť. A navyše, človek sa tu dohovorí.
, sme vo výške 2000 mnm, ale slnko, tak sa určite oteplí. Ideme pozdĺž rieky, je to veľmi málo používaná pista, vo veľmi zlom stave, ale o to krajšia krajina, úplne bez ľudí, júrt, len v diaľke zopár, vidíme zblízka supov, žeriavy-teda vtáci-, ujgurskú kamennú korytnačku ktorá im mala prinášať šťastie, no krása.
Prvé svište, orly sa stávajú samozrejmosťou. Nakoniec flek, tak len odbočka z cesty, nikde nič, ani strom, možnosť sa schovať a už sme toho mali dosť. A okolo cesty bažiny, premočené, vietor, dážď a 9 st. No nezačína to dobre, ale zlý začiatok, dobrý koniec. Tak prvá noc v Mongolsku.
Nefunguje Vám automatický satelit? Tady možná zjistíte proč. A taky jak to řešit.
V Toulu nemáme připravené žádné poznámky k městu. Původní naplánované místo ke spaní jsme přejeli, protože ještě bylo světlo a jelo se dobře. Při ranní procházce přece jen něco zajímavého bez předchozí přípravy snad spatřím. Když už tady jsem, trochu se poohlédnu a splním hned dvě věci jednou ranou.
Ráno cesta na Charyn kaňon, trochu zmätku či ísť zhora alebo zdola, vybrali sme cestu tú dlhšiu, ale zase o to horšiu :-). Ale viedla peknou krajinou.
Ruská hranica len sme ukázali pasy a trochu údivu nad autom. Potom už plnšie cesty, ale podstatne menej rámp do lesa.
. Ráno popojíždíme z hnízda narkomanů Alenconu o sto kilometrů dál, do města Verneuil sur Avre. Zastavujeme hned vedle centra N48,74028 E0,92989. Je sobota a na náměstí je zrovna trh. Nejsem ženská, abych na něm strávil půlden a nakoupil fůru věcí, o kterých jsem předtím nevěděl, že je nutně potřebuji (viz Sokratův citát).
Ráno to máme z Nozay do Saint Malo kolem 150km. Tam očekáváme větší prohlídku opevněného starého města. To jsme v minulosti také vynechali. Na příklad vedlejší klenot Le Mont-Saint-Michel jsme už v minulosti prošli. Zkrátka letošní expedicí už jen vybíráme resty, co jsme dřív nestihli a co jsme mezitím ještě nového objevili a stálo by to za tak dlouhou cestu.
1.6. Plni dojmů z fantastického transportního mostu ve španělském Portugalete(Bilbao) ještě popojíždíme o 170km dál, do rybářského městečka Fuenterrabie-Hondarribie, nejpůvabnějšího v Baskicku. Bohaté na architekturu, stejně jako na gastronomii. Parkujeme necelých 10 minut od centra N43,36394 W1,78899. Ve slepé uličce u pobřežní promenády. Okolo jsou pochopitelně parkovací místa obsazena. Zdejší řidiči možná považují značku Slepá ulice za zákaz vjezdu, nebo zastavení. Nebo se jim nechce ani s menšími osobáky na nepříliš široké vozovce otáčet
31.5. Od Safari Cabárceno to není do Mioňa daleko. Necelá stovka. Tudíž není kam spěchat. Mioňo, kam v podvečer dojíždíme, je malá obec přilepená k většímu městu Castro Urdiales. Mioňo pod jeho názvem ani nenajdete. Ale Castro Urdiales má hodně dávnou historii. V okolních jeskyních jsou vzácné malby z období mladšího paleolitu včetně dalších pozůstatků. Později tu byla římská kolonie. Běžně viditelnými jsou krásná a zajímavá gotická katedrála Santa Maria de la Asunción a neméně zajímavý hrad Castello Santa Ana.