Nářadí: páječka na cín, tavná pistole a pečící papír.
Zažijeme další poměrně vypjatou situací,kdy jsem podcenil tankování a dojel k pumpě patrně pouze na naftové výpary. K pumpě dojíždíme v podvečer a tak za 90 Rb parkujeme v sousedství
na slušném odpočívadle, včetně vody. Pokouším se po několikáté zakoupit automapu , kde by byla trasa na Murmansk, ale bezvýsledně.Neumím si vysvětlit, proč?
Další den po krátké odbočce do malého městečka Segeza,kde kupujeme chleba a několik drobností, platíme kartou a jsme velmi mile překvapeni obsluhou, která nám přeje šťastnou cestu. Kolem poledne vyrážíme do dnešního cíle, kterým je přístav Kem.Výchozí bod na Solovětské ostrovy.
Váha - o té tu bylo řečeno taky hodně. U mne bylo nemyslitelné koupit si vůz do 3,5 T a dál to rozebírat nebudu
Ceny potravin jsou zhruba stejné jako u nás, takřka všude se dá platit kreditní kartou. Obchody jsou plné, nic nechybí. Měsíc před naší cestou tam byla měnová reforma a u peněz škrtali 4 nuly. Trochu jsme měli guláš v tom, když nám vraceli kombinaci starých a nových běloruských rublů, ale rychle jsme si zvykli a ty staré jsme dávali jako tuzéry.
a přes Suchou Rybnou zpátky do Kostelce. Příjemná cesta, počasí akorát, co si může cyklista více přát, zvláště když ve Vrbici u rozhledny točili dobře chlazené pivo.
Ďalšia noc v tajge, krásna, rozkvitnutá lúčka, lesík a háveď, zase víťazstvo. Ale všade na týchto miestach úplne sami. No priestoru majú na rozdávanie.
Tak a zase v Rusku, trochu aj taká úľava, hoci sme strašne ďaleko, predsa len je to iný level ako Mongolsko, v prípade poruchy alebo problémov sa to už dá riešiť. A navyše, človek sa tu dohovorí.
, sme vo výške 2000 mnm, ale slnko, tak sa určite oteplí. Ideme pozdĺž rieky, je to veľmi málo používaná pista, vo veľmi zlom stave, ale o to krajšia krajina, úplne bez ľudí, júrt, len v diaľke zopár, vidíme zblízka supov, žeriavy-teda vtáci-, ujgurskú kamennú korytnačku ktorá im mala prinášať šťastie, no krása.