Vzhledem k pátečním firemním předvánočním povinnostem nám z víkendu zůstaly jen dva dny. Ale ani to nám nezabránilo vyjet za sněhem a lyžováním, potažmo snowbordováním. Zůstat v lyžařské sezóně doma bychom dětem nevysvětlili. Ani argument o předvánočním úklidu neobstál, neboť děti zažily mé uklízecí řádění před nedávnem, když se Jarda rekreoval v lázních.


Vzhledem k pátečním firemním předvánočním povinnostem nám z víkendu zůstaly jen dva dny. Ale ani to nám nezabránilo vyjet za sněhem a lyžováním, potažmo snowbordováním. Zůstat v lyžařské sezóně doma bychom dětem nevysvětlili. Ani argument o předvánočním úklidu neobstál, neboť děti zažily mé uklízecí řádění před nedávnem, když se Jarda rekreoval v lázních.

Kam jet jsme ani dlouho nepřemýšleli. Když na den a půl, tak někam blízko. Takže Šumava. Teplé poslední dny nevěstily žádné excelentní podmínky na české straně, pár pohledů na kamery na internetu a bylo jasno - Javor.

Po neblahých zkušenostech s úpravou našich horských silnic už automaticky vyrážíme směr Plzeň-Domažlice-Furth im Wald-Lam-Lohberg-Gr.Arber. Vzhledem k časné ranní hodině (v 9 už chceme být na svahu) se z pěkné cesty po čistém asfaltu, bílou krajinou a vánočními městečky kocháme bez dětí. Ty ještě dospávají. V 8 hodin parkujeme na perfektně uklizeném a liduprázdném parkovišti na našem obvyklém místě u sjezdovky Thurnhof. Snídaňka, obléct a hurá na kotvu. Drobný zádrhel, že Klárky nové snowbordové boty zůstaly doma, nás nerozhodil, neboť v rámci přípravy do Francie s sebou měla i lyže. Celodenní permice - rodinná (2 dospělí, 2 děti) 72,- Eur.

Meteorologové hlásali polojasno a to vyšlo do puntíku. Celý den bylo lehce pod mrakem, ale super viditelnost, občas na nás vykouklo i sluníčko s modrou oblohou. Sněhové podmínky ideální, všechny lanovky a vleky otevřené, minimum lidí. Dosněžoval se i snowpark, takže Ondra si v neděli už i zaskákal. Jediným mínusem byla pořádná zima. -8 stupňů není až tak moc, když člověk stojí, ale při svištění z kopečka a když se ještě přidá větřík, to je panečku "kosa jako řemen". Když už jsme byli zmrzlí jako preclíci, příjemně jsme rozmrzli v restaurantu Thurnhof s perfektní českou obsluhou. Už nás tam berou skoro za štamgasty.

Po parádní lyžovačce téměř do zavíračky jsme se vydali vyhřát promrzlé kosti do bazénu ve Zwieselu. Areál je velmi příjemný a vstupné ještě víc. Rodina na 3 hodiny - 9 Eur.
Po příjemně stráveném čase v teplém vířivém bazénu a bylinkové páře se vracíme na naše místečko na Javoru. Cestou jsme viděli několik obytňáků u sedačkové lanovky. Na Thurnhofu jsme sami, později přijíždí ještě jedno německé obytné auto.

Přes noc trochu nasněžilo, o čemž svědčí ranní rachot pluhů, čistících parkoviště. Vše uklidí, decentně i kolem nás a frčí dál. Od rána byla silná mlha, takže lyžování bylo poněkud stíženo, že člověk chvílemi vůbec nevěděl, kam jede. Ale sníh byl úplně parádní, mlha ustoupila trochu výš a lidí fakt minimum. To se to lyžuje, když se jezdí bez přestávky nahoru a dolu. Za 3 hodiny už jsme toho měli tak akorát dost. Spokojeni jsme zabalili nářadíčko, najedli se a hurá směr sladký domov s pocitem, že jsme v lyžařské a snowboardové přípravě do Francie nic nezanedbali.
Teď už jsou před námi Vánoce ve Francii a poprvé v bydlíku. Už se těšíme...