V dobách dřevních jsem oplýval vozidlem Š1203. Byla to babička. Dobře udržovaná, rozuměj po technické stránce.
Na pohled již to však byla "ježibaba k pohledání".
Samá záplata, všechno zavařené a zatřené základovkou. Žádnej kyt, žádný broušení, žádnej lak ... jenom "kévka lak"!

Jak jsem lepiča v kufru měl, aneb jak jsem vychovával?
V dobách dřevních jsem oplýval vozidlem Š1203. Byla to babička. Dobře udržovaná, rozuměj po technické stránce.
Na pohled již to však byla "ježibaba k pohledání".
Samá záplata, všechno zavařené a zatřené základovkou. Žádnej kyt, žádný broušení, žádnej lak ... jenom "kévka lak"!
Jednou si takhle jedu a "agresivní hovádko" s firemní dodávkou na převozních značkách chtělo podjet moji Maličkost před křižovatkou v odbočovacím pruhu doleva.
Jako správně ješitnej chlap jsem se naštval a vytlačil jsem jej za zvuku klaxonu ze svého proužku. Skončili jsme na červené vedle sebe.

Já v proužku rovně, on již za plnou čárou mezi pruhy, v proužku odbočujícím vlevo.
Zastavili jsme se bez jakéhokoliv dotyku pár cm zpětnými zrcátky od sebe.
Podíval jsem se na něj s úsměvem a odezřel jsem z jeho úst jediné slovo? "Pi.o!".
Padla zelená. Před ním byl zakufrovanej vídeňák.
Abych hocha ještě trochu napružil, pustil jsem cizince před sebe - jako slušně vychovaný "domácí řidič".
To ovšem dodávkáře natolik vytočilo, že po zelené se mi nalepil na nárazník a valili jsme společně přes křižovatku s odstupem necelých dvou metrů.

No a co se stalo? Mnozí již asi tuší ... byl jsem nucen "nouzově zabrzdit".
Boreček mně nakuploval s novou firemní dodávkou, podotýkám, že fungl novou, páč byla na převozkách.
Ihned jsem to za křižovatkou odstavil. Borec vyletěl rozzuřenej doběla! A že jsem to udělal schválně.
Já mu s ledovým klide odpověděl, že mi tam vběhl jezevčík a on zase, že žádného jezevčíka neviděl.
Tak jsem zakontroval, že jezevčíka přes dodávku, nota bene z takové blízkosti prostě viděti nelze.
A že mám ve voze další dvě osoby, které mi dosvědčí, že tam ten pes byl.
Začal vytahovat telefon. Tak jsem mu řekl, že jestli chce přijít o body, ať si zavolá rovnou nehodovku. Bo nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Vychladnul a začal ohledávat škodu. Prý asi 40 tisíc.
Já jsem na to zakontroval, že za tu cenu bych měl minimálně dvě Š1203, a proč si kupuje tak drahý auto?
Když nakupluje 20 let starou popelnici, ta náraz vydrží, škoda žádná a jemu se úplně rozšklebí šňupák a cena je 40 tisíc?
Tak to asi bude pěknej šmejd!
Začal vychládat .... po chvíli jsem byl požádán, jestli nemám šroubovák. A byl jsem na koni!
Odvětil jsem: "Když jedu ve starým autě, mám s sebou půl dílny a bednu náhradních dílů, vázací drát, klempířskou samolepku a pod. ...

Vytáhnnul jsem kufřík s vercajkem ze šufánkové oceli, zakoupený na vietnamské tržnici za "čista čicet či".
On začal demontovat postižené místo. Po chvíli jsem byl požádán o kladivo. Vydloubnul jsem "molotók" z plasu a podal mu se slovy: "Jedno kladívečko, prosím." ...
Zkrátím to .... o nic nešlo - nárazem plasty vyskočili z "křapek", pod nimi se ohnul jeden profil, na kterým byly ty křapky.
Vypadal jako CW profil na sádrokarton od Knaufa. Profil byl vyklepán do rovného, původního tvaru na obrubníku, namontován zpět, vše uvedeno do původního stavu - prostě provozovatel vozidla neměl šanci poznat, že se něco stalo.
Hošan byl vychládlej a zkrotlej!
Rozloučili jsme se podáním ruky se slovy "raději sbohem, než nashledanou"!
Byl jsem nařčen, že jsem to udělal schválně a že tam ten pes nebyl.

Dnes, neboť je to tak dávno, že už je to promlčené, mohu potvrdit, že nebyl.
Ale co kdyby tam místo něj bylo děcko, že?

... tak asi tak ...

Myslím, že (aspoň na nějaký čas) bylo a nebo je aspoň o jednoho "lepiča" míň!

Kamil