Francie – sopka Puy de Dome, největší písečná duna Dune du Pyla, atlantické pobřeží, Pyreneje –Fabréges,
ledovcový kotel Cirgue de Gavernie, jeskyně Grottes de Bétharram, zpět na atlantické pobřeží a potom domů.

Francie – sopka Puy de Dome, největší písečná duna Dune du Pyla, atlantické pobřeží, Pyreneje –Fabréges,
ledovcový kotel Cirgue de Gavernie, jeskyně Grottes de Bétharram, zpět na atlantické pobřeží a potom domů.
Přibližná mapa cesty: https://www.googl...2,6z/data=

Francie je naše oblíbená destinace, prostě vždycky plánujeme kam na dovolenou a skončíme ve Francii.
Tentokrát jsme jeli dvěma auty – Fiat Ducato – vestavba - já se ženou a našimi dvěma psy a Renault trafic –
vestavba - syn Matrin a jeho dcery Terezka a Eliška.
Rozhodli jsme se tentokrát hodně šetřit a tak jsme do Francie tranzitovali přes Německo, to pro neplacené
dálnice a ve Francii jsem rozhodl jezdit mimo dálnice. Bylo to poprvé co jsme se dálnicím vyhýbali, ale
úsporný režim je úsporný režim. Tentokrát jsem naplánoval cestu tak, že vezmeme syna a vnučky na
místa kde už jsme byli se ženou a který jsme jim chtěli ukázat. Cestou jsme se dohadovali jestli jedeme
do Francie pošesté nebo posedmé nějak se nám to nedařilo zpočítat …. ale já myslím,že posedmé.

Odjížděli jsme v pátek odpoledne s tím, že přespíme v Rozvadově – ostatně jako vždy, totiž
mám to tak, že v Rozvadově jsem ještě doma, ale jak přejedu hranici začíná ta pravá dovolená. Tím
nechci v žádném případě naznačit, že v republice to není dovolená, ale když vyjíždím za hranice, tak
to mám prostě takto. Takže v sobotu nám začala dovolená – tranzit přes Německo do Francie. S večerem
jsme našli záliv u malé francouzké silničky, kde navečer ustal skoro všechen provoz, takže místo na přespání
bylo téměř ideální (47°38'10.6"N 6°33'25.7"E )

Prvním cílem naší cesty byla sopka Puy de Dome, která majestátně ční nad městem Clermont Ferrand.
Jenomže mimo dálnice ta doprava není taková „palba“ jak by jsme si přáli, takže těch 418 km co nám
k sopce zbývalo se trochu táhlo, ale zase jsme se kochali Francií a taky francouzkými způsoby v silničním
provozu – když to zkusím napsat stručně, tak místní jezdí rychle, ale ne agresivně a když dodržíte předesané
rychlosti, tak až obdivuhodně trpělivě setrvávají za váma v předepsané rychlosti. Prostě tam kde já bych -
a myslím, že celkem bezpečně - přejížděl s dodávkou, tak zůstává Francouz s osobákem za váma a způsobně
čeká až nic nepojede v protisměru. Po cestě jsme zcela náhodou narazili na servisní místo karavanů a tak jsme
udělali servis - zdarma ( 45°57'05.4"N 3°10'41.8"E ). Noc jsme strávili na parkovišti pod sopkou kde už pár
kolegů parkovalo parkoviště (45°46'8.149"N 2°59'3.225"E ) je tam k dispozici – zdarma- místo vylití nádrže
i WC a napuštění vody. Na parkovišti je k dispozici také WC, jo a parkování je samozřejmě zdarma.

Před 18 roky byla ještě možnost vyjet autem až nahoru do ráteru sopky, ale teď už je jenom možnost jít pěšky,
tvrdil syn, že ti turisti nahoře vypadali strašně, no a nebo vláček – zubačka. Ráno nás přivítalo poměrně
velkou oblačností, takže jsme zvažovali co budeme dělat - čekat až se mraky rozejdou a nebo odjet ……
Začali jsme snídaní a to se ukázalo jako dobré rozhodnutí, protože během snídaně se mraky rozešly a bylo
jasno, takže na vláček a hurá nahoru na horu teda na sopku. Já jsem dobrovolně zůstal dole se psy, už jsem tam
byl před osmnácti roky, tak si to pamatuju. Dětem i dospělím se sopka i její sestry v okolí moc líbily a tak jsem
prohlásil tento bod programu jako úspěšně splněný. Jo ještě taková technická poznámka … kdyby tam někdo
chtěl cestovat, tak si vemte zimní doplňky, nahoře bylo 5°C - zkrátka když je hora 1 000 m nad okolním
terénem, tak tam fouká vždycky a zima je tam taky vždycky, ale výhledy dobrý.Cena vláčku dospělák 11E,
dítě 5 E a rodinný 26 E. Odpoledne jsme popojeli směr duna Dune du Pyla. Spaní jsme zvolili na dálniční
pumpě (neplacená dálnice) (45°10'24.005"N 0°20'6.049"W) , kde je možné vypustit nádrž, WC ne a nabrat
vodu taky ne, ale spaní v pohodě klídek. Spali jsme tam čtyři obytky. Ráno po snídani vyrážíme na dunu máme
to 114 km, jedeme brzo, protože chceme být na duně před hlavním náporem.

Na Dune du Pyla je parkoviště
( 44°35'49.568"N 1°11'49.025"W ), jako u atlantiku poměrně často v borovém lese, cena za obytku je 6 E a
žádný jiný poplatek už se neplatí ani na WC. Toho jsme si ve Francii všimli už kdysi….. platíte jenom jednou –
buď zaplatíte parkoviště a atrakce je zadarmo a nebo neplatíte parkoviště a platí se vstup – poměrně příjemná
záležitost. Duna je úžasná a taky únavná – když se, jako my, rozhodnete, že namočíte nohy do oceánu a kdo by
odolal, tak musíte nahoru na dunu no a potom zase dolů k oceánu. Jenomže když už toho máte dost, tak musíte
zase nahoru na dunu a to je teda nářez …… i naši psy, kteří jsou většinou k neutahání, stávkovali při cestě
nahoru. Prostě druhý bod programu klapl, takže u mě dobrý….. vnučky nádherně spokojený – co chtít víc.
Další plán byl STP Biscarosse plage kam jsem chtěl přijet navečer, ale chybka v plánu ……. bylo totálně
plno a to má kapacitu cca 150 obytek. Škoda byli jsme tam 2009 a je to dost dobrý místo ……..stání v lese
ve stínu na pláž cca 200 – 300 m přes dunu, místo na kompletní servis, prostě dost dobrý a to celý za 15 E
na den. Co se dá dělat aspoň jsme ušetřili.

Volím náhradní řešení a odjíždíme směrem na Španělsko po
neplacené dálnici k dalšímu „prověřenému“ místu ….. tam, ale můžeme přijet dopoledne aby bylo místo,
takže spaní volíme na dálniční pumpě (43°56'18.968"N 1°5'25.577"W ). Spaní klidný, je možný i servis
a Martin toho využil (má nádrž jen 100 l), ale to co popisoval bylo hrůzostrašné jako, že musel na vypuštění
nádrže nasunout pod auto jakýsi chobot a potom průběžně zdvihat hadici aby vylil odpadní vodu ………
no měl docela vykulený oči a když k tomu připočtu ještě placení nafty předem, tak nikdy víc. Takže
spaní jo, ale servis jenom v nouzi nejvyšší. Ráno odjíždíme na parkoviště obytňáků Messanges plage,
kde je možné stát bezplatně 48 h ( policie jezdí na kontrolu ráno 7:30 a odpoledne 16:30 opíše značky
parkujících a tiše zmizí, jenom lidi s vlekem nemilosrdně vyhání – je to parkoviště pro obytky ne vleky)
Tohle parkoviště využíváme moc rádi je tady klídek a na pláž je přes dunu cca 300 m obchod je cca 400m.
Není tady žádný servis jenom kontejnery na odpad, ale máme to tady rádi (43°48'57.670"N 1°24'3.417"W).
Tady jsme setrvali dva dny ( víc to taky nejde ) a vydali jsme se do Pyrenejí, teda napřed musíme někde udělat
servis. Našel jsem servisní místo v městečku Lescar ( 43°19'35.009"N 0°26'37.108"W ) vše zadarmo docela
dobrý místo, ale jen servis spaní není možný. Potom jsme jeli prozkoumat jak funguje vstup do jeskyně
Grottes de Bétharram a hlavně jestli tam není možné přespat …… Zjistili jsme, že první vstup je v 9:00 a
že spaní není možné, protože celý areál na noc zavírají železnou bránou.

Odjeli jsme na STP v Ogen Les
Bains (47°38'10.6"N 6°33'25.7"E ) je to stání na parkovišti v obci, servisní místo vylití WC i nádrže zadarmo
Na vodu je potřeba žeton asi od obce nevím, nepotřebovali jsme trak jsme neřešili. Večer mě napadlo, že
se přizpůsobíme počasí a pojedeme raděj na vláček do Fabréges kde potřebujeme sluníčko … co kdyby
se pokazilo počasí. Ukázalo se, že toto bylo moje nejlepší rozhodnutí za posledního půl roku. Prostě nastala
změna trasy a jelo se do Fabréges na vláček….. ( 42°52'37.8"N 0°23'40.3"W ) . Je to horské středisko ze
kterého vede lanovka cca do 1 900 m a tam se přesedá na vláček, který veze turisty k přehradě cca 50 minut.
Jede po úzkokolejce a je z něj krásný výhled na okolní hory. Vyslali jsme Martina s holkama a my jsme zatím
dole procházeli psy vyšlo kolem jezera. Počasí jim perfektně, ale bacha jsou to hory nahoře bylo cca 9°C.
Ve Fabréges je servisní místo vypouštění nádrže a WC zdarma a voda na žetony. Odškrkávám další podařený
bod naší cesty a odjíždíme z Fabréges někam na odpočívadlo kde si uvaříme v klidu oběd. No a tu se stalo
co vždycky musí přijít když se zrovna daří ……. Jel jsem první a hledal odpočívadlo. Když jsem našel to
co jsem měl vyhlídnutý cestou do Fabréges, byl nájezd v hodně ostrém úhlu a já blbec jsem si neuvědomil, že
mám podvěšenou nádrž na odpadní vodu cca 15 cm nad zemí a ta hrana, že je moc …… prostě jsem auto
položil na nádrž. Vycouval jsem zpátky a zbaběle ujel k dalšímu odpočivadlu, kde jsem zalezl pod auto
zjišťovat škody. Nebylo to tak strašný …… jenom jsem ohnul přední držák nádrže a nádrž se pohnula dozadu
cca o 2 cm. Demontoval jsem držák, srovnal šroubovice a namontoval zpět.

Za blbost poměrně nízká cena.
Další bod cesty jsem určil, s ohledem na počasí, ledovcový kotel Cirgue de Gavarnie. Spojnice z Fabréges
do Gavanie je krásná horská silnička cca 50 km se značným převýšením, nahoře v nejvyšším bodě 1 700m
je parkoviště s hospodou a „somrujícím“ koněm. Ten má přesně zmapovaný pohyb vozidel po parkovišti,
v okamžiku kdy zastaví auto, vystoupí lidi a jdou si do kufru auta pro bundu nebo svetr, už je tady a žebrá.
Stačí obšťastnit všechny … Martinovi vybral i odpadkový koš. Když jsme sjížděli dolů začal se mě od zadního
kola ozývat takový poměrně nechutný zvuk jako když chybí brzdová destička. 2 000 km od domu je to ta
pravá chvíle. Začal jsem místo brždění seřazovat, ale v tomto klesání to bylo poměrně málo účinné, takže
jsem na brzdy čas od času sáhnout musel. Když jsem se potom kouknul na kotouč zhodnotil jsem to tak, že už
není co šetřit a musí se vyměnit taky. Rozhodl jsem se, že budu brzdit co nejmíň a dokud koník utíká nebudu
mu sahat na kopítka – prostě, že se bude opravovat až doma. Od této chvíle nastala změna pořadí, začal jsem
jezdit jako první abych si mohl volit rychlost podle sebe a s ohledem na nebrždění. Na noc jsme přijeli
do Gavarnie. Kdysi jsme stáli přímo na parkovišti ve městečku na parkovací automat. Tak to už není pravda,
cedule nás vyhnala na STP nad městečko kde parkovalo cca 100 obytek ( a zdaleka nebylo plno).

Spokojeně jsme zaparkovali a klidně přenocovali (42°44'19.4"N 0°01'14.9"W ). Ráno jsme sjeli na parkoviště
s parkovacím automatem 4 E na den a vydali se k vodopádu. Martin s holkama měli totiž úkol vykoupat se
v moři a postavit sněhuláka a já jsem minule právě tady chodil pod sněhovým mostem. Cesta k vodopádu je po
prašné cestě údolím cca 3 km k hotelu na kraji ledovcového kotle (dál už nesmí psi, tak na nás čekala žena se
psi tady), a dál cca 1,5km k vodopádu. Po cestě jsme opravdu našli zbytky sněhu, takže Martin kamenem
odkamenoval kusy sněhu a splnil úkol stran sněhuláka. Po návratu na STP ( rozhodli jsme se tady strávit
ještě jednu noc) jsme zjistili, že všichni mají nějaký zelený lístečky vypsaný rukou asi jako doklad o zaplacení
za STP. Nikde ale nebyl nikdo komu bysme zaplatili, tak jsme vydedukovali, že zřejmě platili při vjezdu na
to parkoviště s automaty. Vracet se ale dolů cca 1,5km abych mohl zaplatit se mě nechtělo a tak jsme rozhodli,
že prostě počkáme a jestli někdo chce peníze ať přijde. Přímo na STP nikde žádná cedule o placení automat
prostě nic. A tak jsme spali dvě noci zdarma – snad jsme tím Francouskou ekonomiku neohrozili. Jo ještě
servis, vylívání WC a nádrží a napouštění vody v ceně STP 7 E , ale jak jsem psal, nám se nepodařilo zaplatit,
takže zadarmo. Odškrkávám pomyslně další splněný bod naší cesty a jedeme konečně na jeskyni Grottes de
Bétharram (43°06'08.6"N 0°11'17.5"W ) kromě pěší prohlídky se převáží na loďce a na konec se vyjíždí
vláčkem. Ukázalo se, že přehození pořadí - jeskyně nakonec – bylo velmi prosíravé, zkazilo se totiž počasí
a na kopcích seděli mraky.

Dobrovolně jsem zůstal se psy a kávou v autě, ale ti co absolvovali prohlídku
vypadali velmi spokojeně. Další plán byl návrat na Mesangess plage, tam ale musíme přijet dopoledne,
kvůli místu a hlavně musíme cestou udělat někde servis. Na servis se nabízel Lescar - už nám jednou pomohl,
tak proč to nevyužít znovu. Spaní jsem zvolil taky na známém místě, na dálniční pumpě (43°56'18.968"N
1°5'25.577"W ) kde už jsme jednou nocovali. Ráno jsme odjeli na Mesangess plage kde jsme zůstali dva dny.
Ve čtvrtek odpoledne se vydáváme na cestu domů, čeká nás cca 2 000 km. Ve čvrtek večer odstavujeme auta na
noc na odpočívadle cca 200m od neplacené dálnice ( 45°44'10.2"N 0°20'44.4"E ). V pátek pokračujeme a na
noc odstavujeme – dost nouzově na parkovišti u silnice (47°20'45.0"N 6°19'36.5"E).V sobotu se loučíme
s Francií a jedeme Německé dálnice, odstavujeme navečer na dálniční pumpě ( 49°14'27.8"N 10°21'22.4"E ).
Ráno vstáváme do posledního dne dovolené a šineme si to domů, ještě se budeme muset opět srovnat
s českými řidiči a probojovat rozdrncanou D1 až domů – prostě to nejhorší nakonec.
Servisní místa jsem hledal v knížce, kterou jsme koupili vloni – Escapades en camping-car ( je dost dobrá ).

Fotogalerie: sopka Puy de Dome - http://www.carava...um_id=8850
duna Dune du Pyla - http://www.carava...um_id=8859
Messanges plage a Atlantik - http://www.carava...um_id=8866
Fabréges – http://www.carava...um_id=8869
Cirgue de Gavarnie – http://www.carava...um_id=8872
Servisní místa - http://www.carava...um_id=8873

A na závěr trochu počtů ……
Najeto cca 5 000 km / za 16 dnů / průměrná spotřeba Ducato cca 10 l / průměrná spotřeba Trafic cca 11 l /
Celkově jsme utratili 1 700 E /za dvě auta / tři dospělé / dvě děti / dva psi
Závady na autech ….. Martin opravoval prasklou vymezovací gumu na fofr-páce (stahovací pásky vše vyřešily)
…… Já jsem neopravoval nic, jenom jsem se snažil půlku dovolené nebrzdit.
( doma jsem měnil zadní kotouče a destičky )

Ten kdo tento blábol dočetl až sem, musí mít o takovouhle cestu zájem, takže rada …..neváhej a jeď.
Francie je k nám karavanistům hodně vstřícná země, snad vyjma středomořského pobřeží a riviéry.
Tam je možný stát snad jenom v kempu, prostě riviéra je přelidněná a plná zákazů a samozřejmě
finančně náročnější, naštěstí jsme ji stačili projet 1995 a 1996 – to jsme ještě stáli u pláže na pohodu.
Když jsme projížděli pobřeží v roce 2009, tak se nám nepodařilo u pláže zaparkovat nikde – prostě obytky
mají zákaz. Na zbytku Francie je možné vždycky někde přespat a něco zajímavého vidět.
Jestli můžu s něčím poradit nebo doplnit co jsem nenapsal, tak se ozvěte, rád poradím.
Tak šťastnou cestu ………………….