Směs čpavku a vodíku opouští výparník při teplotě vypařování -15°C a aby neodnášel zbytečně “zimu“ z tohoto prostoru, prochází přes výměník tepla a ochladí teplý vodík, jdoucí z absorberu nahoru do výparníku, který pak zbytečně neotepluje výparník (a tím i chlazený prostor).

Jak jsem slíbil - předkládám článek, který vysvětluje činnost absorbčního chlazení
s absorbční dvojicí čpavek - voda a s inertním plynem vodíkem konstruktéra
Ericha von Plattena, který ve třicátých létech 20. stol. pracoval u firmy Elektrolux ve Švédsku. Tato konstrukce udělala konec ledničkám a začaly se pomalu rozšiřovat chladničky.

Na okraj - kompresorové chlazení k nám proniklo ve větší míře asi v téže době (myslím živnostenské chlazení), v pivovarech už bylo dávno využíváno kompresorové chlazení
s chladivem čpavek. Pivovary zajišťovaly i maloprodej ledu pro domácností do ledniček,
obrázek ledničky taky přikládám. Malé chlazení se začalo dovážet z USA, od nich byla vybudována licenční výroba ve firmě FRIDAIRE  PRAHA na Vinohradech.

Vraťme se tedy k absorbčnímu chlazení:
Kdo stojí o vysvětlení činnosti tohoto systému, tak si nejprve na obrázku najde hlavní části a to především:

1)  Varník s absorberem. Jsou to ve skutečnosti spojité nádoby. Na obr. je vyznačena i rovina hladin varníku a absorberu. Kapalinové spojení obou nádob nesmí být přerušeno žádnou plynovou bublinou nebo výstupkem, protože oběh vody mezi těmito nádobami obstarává termosifon (dole pod varníkem), kde na základě ohřátí vody a event. jejího
zpěnění začne voda obíhat mezi varníkem a absorberem. Tato oběhová síla je velmi malá. Z toho je jasné, že by chladicí absorbční aparatura (dále jen aparatura) měla být vyrovnaná. Komu chladí aparatura bez vyrovnání, ať je velice rád a chladničku moc neštve, chodí okolo ní potichu, aby si to nerozmyslela.

2)  Jelikož se jedná o tepelné čerpadlo na základě změny skupenství, musí též být zastoupen srážník (zkapalňovač) a výparník, kde se chladivo kapalný čpavek vypařuje
a tato změna skupenství nemůže probíhat bez spotřebovávání tepla, tak si jej bere z chlazeného prostoru, kde je pak zima. Toto tzv. skupenské teplo se pak uvolňuje při obráceném procesu zkapalňování¨ve srážníku, až  to chladivo (čpavek) celé oběhne.

3)  Význam výměníků tepla si vyložíme souhrnném vysvětlení činnosti.
Popis činnosti: Ve varníku se zahřívá bohatá čpavková voda a z ní se vypuzuje plynný čpavek a strhává malé množství vodních par. V sušiči se tyto páry oddělí a plynný čpavek postupuje do srážníku, kde při tlaku 30 barů  (3 Mpa) kondenzuje na kapalné skupenství.
Uvolňuje se skupenské teplo. Přes malý sifonek  (aby tam šla jen kapalina) se dostává do výparníku, kde se kapal. čpavek vypařuje.

Vypařování ve výparníku: Musím na to jít oklikou. Všichni víme, že voda vaří (mění se na páru) při 100°C. Jak je tedy možné, že když umyjeme podlahu, ze se voda vypaří (vyvře) a podlaha zdaleka 100°C nemá? Je to způsobeno působením parciálních (dílčích) tlaků. Všechny plyny, obsažené ve směsi (voda je ve vzduchu v plynném skupenství) si rozdělí celkový (atmosférický) tlak mezi sebe podle procentuálního objemu a taky se tak chovají. Na vodní páry ve vzduchu připadá velmi malý parciální tlak, tak malý, že “vaří” (ne klokočem) při tak malé teplotě. Voda vaří v hrnku při nízké teplotě ve vysoké nadmořské výšce - čím nižší tlak, tím nižší teplota varu na vysvětlenou.

Zpátky k aparatuře. Ke kapalnému čpavku  do výparníku proudí (plynný) vodík a spolu se čpavkem se podělí o celkový tlak 30 barů tak, že na vodík připadne (např.) 17 barů a na čpavek 3 bary (Atm). Čpavek se do tohoto vodíku začne vypařovat (inertovat) při -15°C a spotřebovává teplo z chladničky. Tato směs postupuje dolů (je těžká) a dostává se do absorberu, kde se plynný čpavek se intenzivně vstřebává do chudé čpavkové vody a osamocený lehký vodík stoupá zpět na začátek výparníku.

Směs čpavku a vodíku opouští výparník při teplotě vypařování -15°C a aby neodnášel zbytečně “zimu“ z tohoto prostoru, prochází přes výměník tepla a ochladí teplý vodík, jdoucí z absorberu nahoru do výparníku, který pak zbytečně neotepluje výparník (a tím i chlazený prostor). Bohatá čpavková voda o teplotě absorbce je nasávána termosifonem, ale napřed se předehřeje ve výměníku tepla, kterým na její místo přes absorber postupuje čpavková voda chudá, která se zase žádoucně ochladí. aby mohla absorbovat čpavkové páry.Takže tam máme tři oběhy které mají vzájemné průniky. Oběh vody, oběh  čpavku a oběh vodíku.

Na závěr také přikládám obrázek, abychom věděli, proč se chladničce říká lednička.
Dosk.

Absorbční+aparatura.pdf
Opravdová+lednička.pdf