Ahoj bydlíkáří, zdravíme vás z Chorvatska a dovolíme si na těchto stránkách podělit se s vámi o naše aktuální zážitky z chorvatského Krku na Kvarneru (to jsme ještě nevěděli že nám nefunguje připojení na net).

Aneb vážně i nevážně o našem jarním putování ostrovem Krk .

Ahoj bydlíkáří, zdravíme vás z Chorvatska a dovolíme si na těchto stránkách podělit se s vámi o naše aktuální zážitky z chorvatského Krku na Kvarneru (to jsme ještě nevěděli že nám nefunguje připojení na net).

Něco málo k nám:

Posádka našeho muzeálního bydlíka r.v. 1989 nebo 1990 zn. Buerstner s alkovnou na podvozku Fiat Ducato: Jarda a Dana. Cíl cesty: ostrov Krk, vzdálenost z Prahy cca. 890 km., doba dojezdu cca. 9 hodin.

Odjezd: 06:15 čtvrtek 30.4. 2009 Praha.

Konečně, odjíždíme z toho našeho blbákova (kdo zná Prahu ví co myslím).

V 8:30 dokupujeme v brněnském TESCU svačinu, chceme uvařit kávu a zjišťujeme že jsme bez plynu. Operativně prosíme kolegyni v práci o info nejbližšího prodejce z netu (bohužel máme lahve jen na Propan, který je běžně málo k dostání a informace zní – 10 km od vás firma ADUT PLUS Hajany 1, Želešice, tel.:777 972 641, voláme tam, Propan mají. Za 20 minut stojíme před firmou a jaké je naše překvapení – také bydlíkáři. Lahve jsou naplněny (tímto ještě jednou dík firmě ADUT PLUS za nevšední ochotu) a mi konečně vyrážíme směr SK a Maďarsko. Nedá nám to se nezastavit v Hévízu s myšlenkou se trochu „vycachtat“ za kempem (z hlavní uhnout ke kempu a minout vjezd do kempu, pokračovat na konec oplocení kempu, kde se nachází malý jez a je zde možnost divokého koupání v léčivé vodě, která je ještě příjemně teplá). Dáváme kafe, obloha se začíná mračit a v dáli rachotí hrom. Barva oblohy dává tušit něco o přicházející tlakové níži. Zadávám do GPS hraniční přechod Letenye a vyrážíme. Cesta je mi trochu podezřelá (okresky) a zjišťuji že mám nastaveno „nejkratší“ a tím taky časově nejdelší. Co naplat, trpíme za našeho bydlíka (okresní cesty velmi kvalitou připomínají CZ) a pomalu se šineme po okreskách k hraničnímu přechodu Letenye, kam dorážíme v 18:45 a v 19:45 již míjíme Záhřeb a pokračujeme na SPLIT a RIJEKU. Kupodivu rádi platíme dálniční mýtné a užíváme si kvalitní povrch dálnice. Jen nám nejde na rozum, kam se poděli naše peníze za dálniční známky v CZ a „kde soudruzi udělali chybu“. T.I.R. v Maďarsku a v CZ potkáte absolutně všude a je jasné co udělají s cestami v touze ušetřit pár šupů za T.I.R. mýtné na dálnici. Z výše uvedeného nedoporučujeme již cestu přes Maďarsko a když se vám nějakým zázrakem podaří vyhnout české D1, také o nic nepřijdete. Od Záhřebu prší, teda lije jako z konve a obzor žhne blesky (až do Staré Bašky, neuvěřitelné), Chorvaté a Slovinci ujíždějící k Jadranu si podle způsobu jízdy ani nevšimli. že prší, tedy lije, je zázrak že jsme nepotkali jedinou nehodu (před Punatem na plné čáře v serpentinách nás akorát předjížděl Slovinec a v protisměru potkal auto, náš bydlík mu zachránil život opravenými brzdami J) a Danuška tím přišla o pár skleniček. Bohužel jsme ve 22:45 nestihli otevřenou recepci v kempu a museli jsme jít na kutě před bránou kempu za bubnování deště do střechy našeho milovaného bydlíka.

Jarda a Dana

1.5. 2009 kemp ŠKRILA, Stará Baška

Slunce 37 °C, stín 25 °C, moře 17,9 °C, bezvětrno

Vstáváme v 7:45 do krásného a vlahého jarního rána. Po včerejším dešti je jen opar a pohled na moře a okolní hory je k zoufání stále dokola krásný (dovedl bych si představit bydlet u moře-samozřejmě bych nechodil do práce J). V noci za námi ještě dorazila rakouská rodinka 2+2 děti a pes (velké zlaté „něco“) v Land Roveru se zahrádkou a stanem, vůbec netušíme jak se tam všichni poskládali a co budou dělat ažděcka vyrostou. V 8:00 otevřela recepce, přihlášení, zaparkování, hygiena, snídaně a váleníčko na sluníčku u autíčka do „O“ a po „O“ návštěva FKK pláže, kde mi sluníčko poškodilo třísla (říká se tomu tak ne?). Kemp má dvě pláže, ta první je přímo pod kempem pro normální hosty a je u ní plážový bar, FKK pláž je pokračováním této pláže za spadlou skálou, není u ní žádný bar a ani ječící děti, prostě FKK má jisté výhody J. Do kempu dle informací z tištěného průvodce se vejde až 1000 návštěvníků, dvě restaurace, samoobsluha, slušné sociálky, místo pro likvidaci obsahu chemických toalet a atd. Do Punatu je to 8 km a Staré Bašky 1 km. Kemp a jeho pláže jsou situovány na jih, pláže někdo občas uklidí. Je zajímavé vidět dámu v posledním typu Mercedesu jak s ledovým klidem vyhodí slídu z krabičky cigaret na zem. To prostě hovoří za všechno. V 16:45 jdeme z pláže, večeříme a v 17:30 nás navštívila bouřka, krátká zato intenzivní. Jsme unaveni z celého dne (sluníčko nebo absence stresu v práci?) a Danuška jde ve 21:00 na kutě a já datluji naše zážitky a doufám, že spojení telefon, počítač, web bude fungovat a vy si moje datlování budete moci aktuálně přečíst na stránkách Caravan24. Přejeme vám bydlíkářům dobrou noc a já jdu vyzkoušet naše web spojení J. Nemohu se připojit, budu muset zkusit internet café, ale zatím nevím kde, sorry.

Jarda a Dana

2.5. 2009 kemp ŠKRILA Stará Baška

Slunce 37 °C, stín 23 °C, moře 18,4 °C, fouká Bura

Vstáváme do nádherného slunečného rána, snídáme v 8:00 venku a v 8:30 si jdu pro fleecovou bundu, začíná foukat Bura. Po krátké poradě s Danuškou vyrážíme na výlet do Staré Bašky, která je od kempu vzdálená cca 2 km. Cestou se ubezpečujeme navzájem, že je fajn když ve stínu je ještě příjemné chladno na rozdíl od plné sezóny. V 11:30 dorážíme do přístavu a po krátké prohlídce přístavu a okolí navštěvujeme restauraci s potápěčskou základnou. Zpět v kempu jsme v 15:00, dáváme polední klid. V 16:00 nás opět navštívila bouřka s deštěm ale nic moc, za hodinu je po všem a mi v 18:00 vyrážíme na výlet do kopců. Z výšky 250 m/n.m. jsou úžasné výhledy, sluníčko nádherně hřeje a kolem nás se potulují ovce i s jehňaty. Nad našimi hlavami registrujeme v ohromné výšce dva supi, jak majestátně krouží nad horami bez jediného mávnutí křídel. Po pokochání výhledy na okolní hory a moře jsme sestoupili k silnici a zašli se podívat na zastrčenou pláž, která je občas vidět ze silnice. Nádhera, jen ten bordel který nikdo neuklízí, Chorvati jsou prostě „free“. Jsme zpět v kempu, Danuška dělá naložené masíčko a já se ještě chvilku toulám kolem moře. Den pomalu končí a já děkuji náhodě, že jsme ho mohli v poklidu prožít. Datluji na PC dnešní prožitky a jdu spát. Tak zase zítra.

Jarda a Dana

3.5. 2009 kemp ŠKRILA Stará Baška

Slunce 42 °C (na kamenech 49°C), stín 25 °C, moře 18,2 °C, fouká Bura (po 10:00 je již vlahá)

Opět vstáváme do nádherného slunečného rána, modré moře zalité sluncem a na obzoru plachta bílá (byl to jen trajekt Krk – Cres J), ale vážně, obrázek jak z katalogu cestovky. Samozřejmě fouká Bura, sedíme venku ve fleesce a jsme po snídani. Danda se dělá krásná a já se hrabu v papírech z práce, jsem přece workholik. V 10:00 se začíná dělat teplo a v 11:00 sedíme již jen v plavkách před bydlíkem. V 11:30 oběd a hupky šupky na FKK pláž kde jsme do 16:00. Moře je super i přes vlny a Buru, kdo chodí do sauny a pravidelně skáče do bazénu co stojí vedle (samozřejmě se studenou vodou) je nadšen. Když vylezete z moře ven, tak se otáčíte kdo vás zpráskal metlou, kůže jen hoří… . Dnes jsem vařil já, podávala se polévka z Vegety a půl vejce,těstoviny na cibulce, olivový olej, trocha Vegety, vmíchaná játrová paštika (restík z Globusu – přece to nevyhodím) vše lehce přesolené, jako desert nakládané zelí v nálevu. Dokonce mne pochválila a ani brvou nehnula a vše snědla, má mne prostě i po těch letech stále ráda.

Po večeři jsem si odnesl k umytí svoje zapráskané nádobí, hygiena, káva a pohled na moře k neomrzení. Mezi pohledy na moře datluji popis dnešního dne a spřádám myšlenky na další den. Asi vyrazíme přes kopce do Nové Bašky, trocha dobrodružství neuškodí, jednou napíši zážitek z takového výletu shodou okolností zde na Krku, jinak pro všechny důrazné varování, kdo máte v nepořádku srdíčko, vysoký tlak, cukrovkář ať vás ani nenapadne lézt do kopců po 9:00 za slunného či dusného dne, pomíjím zmije růžkaté, černé vdovy (pavouček), rychlá změna počasí a blesky, není se kde schovat, terén naprosto bez vody a je tam liduprázdno. 112 zde již také funguje a v kopcích je velmi špatný nebo není signál, musím to vyzkoušet. Když jsem se tenkrát vrátil z kopců a ptal jsem se dámy na recepci co dělají když se nahoře někdo zraní nebo ztratí tak s ledovým klidem odpověděla, že počkají až zajde sluníčko a potom se vydají do kopců, doporučuji po osobní zkušenosti i pohřebáky. Dodnes nevím jak to myslela, ale to až někdy jindy viz výše. Dostal jsem na recepci časopis Kvarner 2009 kde jsou mimo jiné důležitá data zdejšího regionu a to předpisy a doporučení pro turisty, dále mnoho zajímavého, bohužel jen v němčině. Pokusím se jí oprášit a zkusím to teď přeložit. Jen tak pro zajímavost, když chytáte ryby ze břehu Jadranu na udici potřebujete povolení? Samozřejmě ano! Mno a takovéhle zajímavosti teď budu pro vás překládat ať nemáte pokutou zkaženou dovču J. Tak ahoj, zase zítra.

Jarda a Dana

P.S.

Danča si dělá nehty (pro dámy a některé pány, bílá barvička, ovšem to děsně smrdí v celém autě).

4.5. 2009 Kemp Škrila Stará Baška Stále fouká Bura s různou intenzitou.

Opět super ráno, obloha jak vymydlená, šmolkově modré moře, vstáváme 6:45, hygiena, snídaně, na recepci dáváme info kam jdeme a kolik nás je (paní recepční si nás pamatuje J), batohy s lékárničkou, jídlem a trekkové hole, GPS a mapa. Směr Baška (Nová) přes kopce cca. 10 km s převýšením 350 m/n.m. Na stezku nastupujeme ve Staré Bašce za konzumem a stoupáme rozeklaným kaňonem vzhůru. Stále se zastavujeme a kocháme se výhledem na moře a okolní kopce, v půli kaňonu narážíme na spadlý sloup vedení 380 V, který leží přes stezku a dráty vedou 1 m nad stezkou, obcházíme toto životu nebezpečné místo roklí a pokračujeme vzhůru. Nahoře vane příjemný vítr, který nás chladí a udržuje čilé. Proplétáme se nádherně rozkvetlými loukami s kameny ostrými jako břitva a děláme rámus abychom vyrušili hady kteří se s oblibou vyhřívají na stezkách nebo kamenech. V 10:00 jsme v sedle Vratudih 350 m/n.m ze kterého traverzujeme 1 km dlouhou stezkou do Batomajl a odtud do Bašky.

Baška je nádherný město rozděleno do nové a staré části. Pomíjím novou část, ale ta stará stojí za to. Spletité úzké uličky okrášlené květinami a vše voní mixem vůní Jadranu, středomořské Myrty, rozkvetlých Akátů, procházíme směrem na zátoku Bunculuka kde stojí stejnojmenný kemp FKK, který je uváděn v příručkách ADAC. Cestou se stavujeme na oběd v jedné plážové restauraci, kde jsme jediní hosté. Obsluha příjemná, jídlo skvělé (Pizza, špagety s plody moře, dva saláty, dvě piva, dvě kávy za 158,-Kuna x cca.3,70,-CZK. Na pláž FKK kempu Bunculuka jsme se dovlekli s těžkýma nohama, svlékli se, hodili koupel a vyhřívali se na sluníčku do 16:00, kdy jsme vyrazili na zpáteční cestu. Pohled ze spodu na travers s převýšením 350 m a pomalu se zatahující oblohou od severu se vzdáleným hřměním mne naplňuje obavou. Nahoře v sedle jsme za 30 minut a zrychleně pokračujeme již jinou stezkou přímo do přístavu Stará Baška, kde máme v úmyslu vyzkoušet jejich mušle. Ve zdraví jsme dorazili do Staré Bašky bez jediné kapky z nebe (od Punatu na sever byla průtrž) a jako jediní hosté v restauraci Nadija jsme si pochutnávali na mušlích 1 kg 90,- Kuna včetně chleba. Krmě přímo výtečná udělána na pomodoro způsob (rajské), fakt nejlepší mušle které jsem kdy jedl a Danda má stejný názor. Už když jsme scházeli z kopců, začalo silně foukat, cesta do kempu z restaurace uběhla v pohodě a do kempu jsme dorazili ve 20:00 příjemně najedeni unaveni (padl litránek vínečka-mušle přeci musí plavat) a po obvyklých úkonech jako hygiena, úklid bydlíka, jsme zapadli do postele natěšeni na klidný a posilující spánek. Jinak GPS ukázala 25 našlapaných km.V noci tak kolem jedné nám někdo začal lomcovat s autem, přišla Bura na návštěvu a do rána jsme nezamhouřili oko.

Jarda a Dana

5.5. kemp Škrila Stará Baška stále fučí Bura, odjíždíme do jiného kempu.

Jsme jako po mejdanu, balíme, platíme a mizíme s myšlenkou nějakého kempu za větrem. Kemp Škrila je situován sice na jih ale na otevřené moře. Projeli jsme Punatem, zdejší kemp nepřipadá pro nás v úvahu, je tam hlava na hlavě, pláž za plotem s betonovou promenádní cestou, proto jsme pokračovali na Vrbnik. Doporučujeme navštívit, krásné starobylé městečko s neochotným číšníkem v restauraci na náměstí. Z Vrbniku pokračujeme vnitrozemím ostrova do Šila kde je také kemp. Městečko nic moc (připomínalo mi to Mácháč), v kempu rozestavěné sociálky a pohled na most Krk - pevnina nás utvrdila v myšlence odjezdu do Bašky. A udělali jsme dobře. Cesta do Bašky je velmi krásná, lemována rozkvetlými akátovníky, dubinami a jinou jarní florou. Po příjezdu do kempu Bunculuka jsme si našli místo, zakempovali bydlíka a šup na večeři do plážové restaurace, která je součástí kempu. Jídlo výborné. Za špagety s dary moře a špagety carbonare, dvě rajčatové polévky, dva míchané saláty, dvě piva Karlovačko, dvě kávy jsme zaplatili 175,-Kuna. Po večeři jsme navštívili zdejší hygienické zařízení a pochopili proč ho ADAC uvádí na svých stránkách, bezchybné. Na kutě jsme šli příjemně unaveni a spokojeni.

Přestala foukat Bura.

Jarda a Dana

6.5. 2009 Kemp FKK Bunculuka Baška.

Nefouká Bura, ráno jako z reklamního prospektu, je teplo asi se láme jarní počasí zde. Vstáváme v devět a po ranních nezbytnostech snídáme venku na slunci s pohledem na nádhernou scenérii skal a moře. Užíváme si zdejšího klidu a povalujeme se na slunci do oběda a po „O“ jdeme na pláž, kde se smažíme až do večeře, prostě orážíme a užíváme si klidu zdejšího kempu. Na večeři jsme se vypravili do přístavu, jedné z mnoha restaurací, které mají svého nadháněče venku a který vám slíbí modré z nebe, hlavně že si půjdete sednout. Pozor na nabídku ryb. Základní cena za 1 kg ryb v restauraci je od 240,- - 500,-Kuna a vy netušíte, která co stojí, vězte že za stříbrný podnos zaplatíte masnou cenu. Ta samá ryba na pultu zdejší rybárnice stojí 30,-Kuna za 1 kg. To samé platí o mušlích, někde za ně zaplatíte 60,- a někde 35,-Kuna, nezapomeňte si říci na jaký způsob je chcete udělat, na bílý (hodně česneku) nebo na červený způsob (pomodoro-rajské), dobrou chuť, litr červeného dobrého vína stojí v restauraci kolem 60,- Kuna a káva preso 8,- Kuna. Bílá káva stojí od 8,- do 12,- Kuna.

V obchodě zaplatíte za 10 vajec 15,-Kuna, chléb 8,- Kuna, červené víno Kaštelet 1 Litr 41,- Kuna, 20 dkg. šunky 16,24,- Kuna, kobliha 4,- Kuna, paprika za 1 kg 39,90,- Kuna, rajče 1 kg 20,50,-Kuna, jablka 1 kg 9,80,- Kuna. Tak dobrou chuť a dobrou noc J.

Jarda a Dana

7.5. 2009 Kemp Bunculuka Baška

Je azurově modré ráno, noční klid rušili jen zpěvní ptáci, kteří zde zpívají i v noci, možná to dělá osvětlení kempu nebo jejich samčí touha nebo slivovice na rozloučenou ve včerejší restauraci, co mi dráždila v noci mojí „žáhu“ a nemohl jsem dobře spát. Nic na plat, včerejší večer byl v přístavním městečku poeticky krásný a dokonce teplý, i komáři začali létat. Dnes máme naplánované hledání rybárnice kde chceme koupit rybu na gril. Po snídani vyrážíme hledat rybárnici a v přístavu narážíme na rybáře, kteří vykládali z lodě ryby, na otázku kde je rybárnice odpověděli že dnes je zatvorená, ale jestli chceme ať 10 minut počkáme a prodá nám je jejich gazdina. Neměli jsme s sebou tašku, poprosil jsem tedy Dandu ať ji někde koupí než přijde gazdina. Po 15 minutách gazdina nikde, rybáři na kafíčku a Danda volá telefonem, že našla otevřenou rybárnicu. Jaké překvapení, rybky za 1 kg od 25,- do 50,- Kuna. Tak jsme koupili 4 pěkné kousky celkem za 21,- Kuna a večer bude rybí obžerství. Pěší promenáda u moře má pokračování v „1 patře za baráky“, kde najdete všechny další důležité obchody, obchůdky, kafíčkárny a tak podobně. Jelikož jsme narazili také na mesnicu, koupili jsme k obědu dva pěkné vepřové steaky za 12,- Kuna, uděláme je po Thajsku. Do oběda se povalujeme a po thajském „O“ se poroučím na lehátko a uléhám do stínu, ne však na dlouho, stále platí že stín v tuto dobu je ještě osvěžující a začíná mi být nepříjemné chladno, proto přenáším lehátko na slunko a za chvilku jsem pečený a utíkám do stínu, ne však na dlouho…. . Přesto se tomu to jarnímu času zde nic nevyrovná. Všechno kvete, tráva je dokonale zelená, všude po loukách běhají ovce s jehňaty, někteří ptáci jsou zde tak oddáchlí že nám žerou z ruky a samozřejmě nám začali lézt i do talíře, prostě nádhera kterou v plné sezóně neprožijete. Ovšem všechno předčí ta vůně, kterou podobnou doma zažijete jen v plně rozkvetlém háji akátů trnovníků. Zde v kopcích je to opojná vůně mateřídoušky a ovčího lejna, na svazích kopců kde rostou trnovníky jsou to opět jejich květy smíchané s vůní ovčího lejna, kterého je vůkol dost a dost.

A v přístavech je to vůně středomořské Myrhy, která dodává podmanivou atmosféru při procházkách v úzkých a klikatých uličkách pobřežních měst a korzování na kolonádách jadranských přístavů. S tím ovčím lejnem jsem to myslel doopravdy. V plné sezóně je zde již vyprahlo a cítit je jen Jadran. Jinak ryba byla opravdu výborná přesto, že byla samá kost a ráno jdeme do rybárnice znovu. Nepříjemný pocit nám připomíná jen to, že před námi máme již jen dva dny, která můžeme zde zajímavě prožít a snažit se nemyslet na ten blbákov, který po dovolené přijde. Jestli můžete, otevřete si lahvinku vínečka a vzpomeňte na přísloví „…nejdeli přímo o život, jde zpravidla o hov…. . Tak laku noč (doufám že se to tak píšeJ)

Jarda a Dana

8.5. 2009 Kemp Bunculuka Baška

Opět je azurově modré bezvětrné ráno, místní znalci to hodnotí velmi kladně, neboť Baška je známa že zde fouká. Vstáváme kolem 8:00, hygiena a jdeme do města něco nakoupit a zastavit se v rybárnici. Do rybárnice jsme dorazili kolem 9:00 a byl větší výběr jak včera. Dnes vyhrály sardinky, asi jedno kg, říkám prodavači, to jsem ještě netušil jaký bič jsem na sebe upletl, bylo jich asi půl tašky (v kempu jsem je musel všechny oškrábat, vyvrhnout, dvakrát umýt, zlehka nasolit a povegetětit a bohatě zakápnout olivovým olejem – samozřejmě výhradně používám panenský protože je univerzální a více nám chutná J) a to vše na plném slunci. Náplastí za to mě byl oběd, vynikající, ovšem stačí koupit jen 1/2 kg a ještě zbude na večeři. Dnes je v Bašce místní ostrovní mejdan „Černá ovce“, který začíná v 19:00 a bylo vidět, že se všichni na něj připravují. Vyzdobené nábřeží, přivážení stolů a lavic, speciálních přívěsů na rožnění masíčka, podia pro hudbu a atd.. Po obědě jsem začal připravovat našeho bydlíka na cestu domů, trocha očisty vlhkým hadrem neuškodí a přeleštění skel také ne. Dnes jsme také zůstali oblečeni i přes pálicí slunce, nechceme se spálit. Práce kolem bydlíka, svačinka, pokec se sousedy z Německa a Brna nám taky zabral něco času a bylo 18:30 a v 19:00 hodin dle plakátů začínal festival. Oblékl jsem se samozřejmě do krátkých kalhot, trička a dostal vynadáno že jsem si nevzal něco svátečního na sebe. Nakonec jsem prosadil svou a zůstal v kraťasech. V 19:15 jsme přicházeli do přístavu s nepříjemným pocitem že jdeme pozdě na začátek festivalu ale ouha, jsme přeci v Chorvatsku. Aktéři festivalu teprve zapalovali ohně na rožnění masíčka, krájeli cibuli na gulášek, stavěli aparaturu a tak podobně. Lidé korzovali po nábřeží a s přicházející tmou také přicházeli teprve místní znalci zdejších poměrů. Po setmění teprve začala hrát hudba a maso začínalo být propečené, ovšem beraní a to fakt nemusím, místním to nevadilo. Jistili jsme to proto jednou mješanou a jednou pikant pizzou + dvě Karlovačky a šli spinkat s podivným pocitem za kterým stál jisto jistě zítřejší odjezd domů.

Dobrou noc.

Jarda a Dana

9.5. 2009 Kemp Bunculuka Baška

Kupodivu jsme dobře spali i přesto že nám vděčný kos za naši pohostinnost celou noc pod lampou zpíval domnívaje se, že den ještě neskončil. Zpíval nejen krásně, zpíval líbezně s ohledem na noční dobu. Něco takového se každý den neslyší. Ráno jsme po hygieně dali kávičku se suchým rohlíkem, Danda šla nakoupit pár dárků do plážové samošky, já datluji včerejší den a dnešní ráno. Připravujeme se na cestu domů. Je tu krásně, příjemně a zdravě. Jdu pomoct Dandě s nádobím, sklidím těch pár věcí, nastartuji bydlíka, rozloučíme se sousedy, „voraženým kosem, drzýma rackama a směr recepce. Zaplatíme, zarezervujeme parcelu na prvních 14 dní v červenci a pak Krku ahoj, pojedeme domů.

Od recepce odjíždíme v 11:00, proplétáme se serpentinami za Baškou a v 11:30 tankujeme naftu 1 litr za 24,40,-CZK pár km před mostem na pevninu, lehký oběd (Made in China) a ve 12:00 jsme na mostě, projíždíme mýtnou branou a stoupáme serpentinami k nájezdu na dálnici směr Zagreb. V horách je docela chladno, na ostrově před mostem teploměr v autě ukazoval 27 °C ve stínu a nahoře na dálnici 17,8 °C, pravdou je, když jsme ve 14:00 míjeli Karlovac ukazoval již 23,6 °C. Na prvním odpočívadle předávám řízení Dandě a je to na ní, já si beru počítač a průběžně datluji popis naší cesty. Krásná dálnice, tu mít tak doma místo D1. Před Zagrebem rozšiřují dálnici, v provozu jsou jen dva pruhy a rychlost omezena na 80 km/h. Ve 14:30 platíme 94,-Kuna na mýtě a uhýbáme na Maribor a po 3 km znovu a jsme konečně na té správné dálnici a pokračujeme směr Slovinsko. Chtěl bych se ještě zmínit o jízdě na chorvatských silnicích, doufám že se nikdo z případných chorvatských čtenářů neurazí ale pravda je pravda. Prostě nemám slov. Abych to řekl kulantně, jsou absolutně při řízení vozidla nezodpovědní, plná čára je naprosto nezajímá, nepřehlednou zatáčku klidně jedou polovinou vozidla v protisměru a s naprostým klidem vás před ní předjíždějí, práce na silnici a vám padla zelená a rozjíždíte se do protisměru který určen k obousměrné jízdě a vedle vás se najednou zjeví auto, které předjíždí celou stojící kolonu aut na červenou, říkáte si, ještě že před rozjezdem vždy kontroluji levou stranu a on asi někam nutně spěchá, ano, po dvou km ho potkáváme na parkovišti restaurace kde vysazuje dva lidi a vrací se „vysmátej jako lečo“, parkují naprosto všude a bez pokut, na pokuty tu jsou cizinci, jezdí rychle a ještě telefonují za jízdy. Přesto důrazně našincům doporučuji dodržovat chorvatské zákony a nařízení, policie a místní úřady stojí vždy při Chorvatech. V případech nutnosti podepsat protokol – nepodpisujte bez soudního tlumočníka!! Zdůrazňuji soudního tlumočníka s akreditací u soudu, vyhnete se tak velkým pozdějším překvapením. Jinak Slovinci jezdí také jako pras… . Jestli nás Čechy ostatní vyspělé kulturní národy vnímají jako národ s nedostatečně vyvinutým respektem před zákony a nařízeními, pak Chorvati tuto vlastnost postrádají zcela. Pro úplnost musím ještě dodat, že v kempech potkáváte plno lidí, kteří se běžně navzájem ve své řeči zdraví, Čech čumí jako bulík bez pozdravu, asi se stydí mluvit česky. Výjimky potvrzují pravidlo. Doufám že svým hodnocením jsem nenaštval mnoho lidí a jestli jo, je mi to jedno, nechci se stydět za to, že jsem Čech. Je 15:15, platíme maut a přijíždíme na hraniční přechod Macejl. Danda nemůže ve svém batůžku najít pasy, prohledáváme rychle útroby bydlíka a štěstí se na nás usmálo, přeci jen byly v batůžku! Vždy když přejíždím hranice, něco se ve mně sevře, asi vzpomínka na komunisty a začnu být nervózní. Jsem rád že jsme v Evropské unii. Je 15:25 a jsme ve Slovinsku, v duchu si říkám jak to zde musí na státní silnici vypadat o prázdninách. Cedule nás upozorňují na povinnost dálniční známky. Při první pumpě cca. 9 km od st. hranice zastavujeme, beru 10 Eur a jdu koupit 10 denní známku. Obsluha pumpy rezolutně namítá že mají jen půlroční známky za 35 Eur. Vracím se pro peníze a zjišťuji že Danda vaří svačinku, lečo s párkem a fazolky. Po zakoupení dálniční známky ji lepím na straně řidiče, dáváme sváču s kávou a v 16:00 Danda startuje a jedeme směr Maribor kolem rozestavěné dálnice na kterou asi po 5 km budeme najíždět. Nebudeme, planý poplach, kruháč nás vyvádí na další rozmlácenou silnici kde pokračujeme 50 km rychlostí (samá díra) směr Maribor. Jinak tu všude stojí slovinská policie a měří. Maribor jsme projeli v 16:30 po rozbité silnici jako v Praze a odbočili na hraniční přechod Spielfeld, jedeme již po slušné dálnici a mne napadá proč náš, chorvatský a slovinský národ si je podoben hlavně v negacích. Před Mariborem nás přes plnou čáru předjížděl řidič z Frýdku-Místku (tmavá Laguna). 16:56 projíždíme hraniční přechod Spielfeld a pokračujeme na Graz v Rakousku po pěkné dálnici. Dálniční známku neřešíme, protože s bydlíkem jezdíme celoročně, máme koupenou roční A a SK. Jinak se vrátím ještě ke Slovinsku, z okénka našeho bydlíku vypadá Slovinsko moc hezky a Maribor mi připomněl zn. Lidl, Plus, Bauhaus a atd. nové rodinné domky, nová auta, hezky upravené vesnice, jen tak dál. Teploměr ukazuje na straně sluníčka za jízdy 27,7 °C, je příjemné teplo a dobře se dýchá. Od severu se ukazuje zatažená obloha, tak uvidíme co nás ještě potká. Jen co jsem to dopsal spadlo pár kapek na přední sklo (z ještě modré oblohy) a tím bylo po všem. Před Vídní pro jistotu tankujeme a ve 20:30 parkujeme cca. 60 km před Znojmem na parkovišti před Billou. Doufáme, že noc proběhne v klidu a žádní drbani nás nebudou otravovat, kola máme zamknuta a ve střešním boxu jsou židle, stůl a pár věcí na potápění. Zítra plánujeme návštěvu u kamaráda v Jihlavě, po půl roce se probudil z vigilního komatu a potom směr Praha. Tak zatím ahoj a dobrou noc.

Jarda a Dana

10.5. 2009 parkoviště BILLA Rakousko

Koukáme z bydlíku na vedle stojící SHELL a je nám podezřelé, že obsluha uklízí z venku vše co se dá běžně odmontovat a odnést i hasicí přístroje. Před desátou usínáme i přes hluk z vedlejší výpadovky. Ve 2:15 mne budí podvědomí a koukám, že kolem auta se potulují dva švarní jinoši, celí v černém a s kbelíkem barvy v ruce. „GRUPPO ANTI VIOLA“ zvěčnili bílou barvou na příjezdu parkoviště BILLA za naší asistence, na moji otázku jestli jim mohu nějak pomoci nereagovali a psali dále, jen ten rozsvícený mobil v mé ruce je znervóznil a rychle vypadli. Určitě to byli děti slušných rodičů, protože jeden z nich se upatlal od barvy a ruce otřel do kapesníčku, který nepohodil na zem ale odnesl ho koše u vchodu do BILLY. Po zralé úvaze jsme odtamtud vypadli, přejeli do Jihlavy a v části rodinných domků zaparkovali a přečkali do rána. Probudili jsme se kolem osmé, hygiena a pryč z Jihlavy. Ještě k příjezdu do republiky, já ani Danda nejsme moralisté a domníváme se o sobě, že jsme moderní lidé. Co ale vidí cizinec po přejezdu státní hranice ze „západu“ k nám je otřesné, bordel, casino, bordel, casino, tržnice, casino, bordel a atd., s jistou nadsázkou se v tom odráží celá naše politika bordel a casino s penězi daňových poplatníků, není to hezká vizitka nás všech, to je na déle a nechci vám kazit náladu. Pokračujeme v cestě do Moravských Budějovic kde stavíme na parkovišti před BILLOU, Danda jde nakupovat, já vařím kávu a datluji aktuální popis naší cesty domů. V Jihlavě navštěvujeme nemocnici s očním oddělením – Danda má od středy zánět očního víčka a dostala antibiotika s připomínkou o kontrole za týden. V 11:00 stavíme u našeho kamaráda Libora na krátké návštěvě a ve 13:00 odjíždíme směr Praha. Dálnice je plná vracejících se „lufťáků“ ale bez nehod. Před naším barákem parkujeme krátce po 15:00 spokojeni že jsme ve zdraví absolvovali krátkou ale pěknou jarní dovolenou na chorvatském Krku.

Jarda a Dana

Závěr:

Odjezd 30.4. 2009

Příjezd 10.5. 2009

Kempové dny 1.5 – 9.5. 2009

Ujeli jsme celkem přes 2000 km

Na dálničních známkách a poplatcích jsme utratili: cca. 2000,-CZK

Za kempy jsme utratili: 4340,-CZK

Za naftu jsme utratili: 6240,-CZK

Kurs 1 Kuna – 3,70,-CZK

Jo a sorry za mojí češtinu.

11.5. 2009 23:28 Doma

Tak to konečně dávám na stránky, zde připojení na Net funguje.

Zdravíme všechny příznivce bydlíků a zároveň se loučíme a přejeme všem krásné prožití tohoto jara a léta.

Jarda a Dana

P.S.

Urgentní zpráva pro Jardu:

Ty opravená pera jsou fantastická, dobrá investice, jel jako mladík J, hlavně v zatáčkách.

Jarda