Přesně tak, nikdy nespěte na parkovištích u benzinek a obchoďáků. Pak Vás opustí noční můry

No my zásadně odpočívadla na benzinkách nepoužíváme. Při cestě do Slovinska jsme v Rakousku sjeli z dálnice a jeli do cca 15 km vzdálené vesnice na parkoviště u jezera. Boží klid a pocit bezpečí. Ráno procházka podél jezera čerstvé pečivo z místní pekárny a hurá do Slovinska.

Jedna je zdokumentovana.
15rokov dozadu uspali v NL môjho známeho na dodávke. Ukradli mu väčší obnos peňazí a skončil v záchranke pre problémy zo srdcom.
Auto dôkladne prezreté a odobraté vzorky z inerieru a na pravej sedacke sa našli pozostatky omamnéj látky vstreknutej do vnútra. (spal 9h).
Nájdené poškodené tesnenie a poškodený zámok.
Podal aj trestné oznámenie ale páchateľov sa vypátrať nepodarilo. Policajti vtedy tvrdili, že to páchajú gangy z vychodnej Európy.
Jazdil som 12rokov dodavkov po Európe a videl podobných situácii viac.

Přidám také svoji zkušenost s parkovištěm za Mariborem. Je to už tři roky, ale stále to máme v živé paměti.
Jeli jsem do Chorvatska a po delším projetém úseku jsme zastavili na odpočivadle u benzínky. Chvilku se protáhnou, odpočinout ....... Po dobu jízdy bylo auto zamčené. Jakmile ovšem jsme zastavili a já jsem otevřel přední dveře u řidiče, se odemkly i dveře u spolujezdce. Já jsem vystoupil a šel se projít kolem auta. Manželka byla v zadní části auta. Když jsem auto obcházel uviděl jsem, že někdo otevřel dveře u spolujezdce a snaží se sebrat mojí peněženku co byla ve středním sloupku mezi sedadly. Naštěstí manželce se podařilo se na dotyčného vrhnout a společnými silami jsme peněženku zachránili. Ano byla to moje chyba, že jsem jí tam nechal.

Jenom pro upřesnění bylo to ve 14,00 na poloprázdném parkovišti za krásného slunného dne.

Takže pozor, které dveře se vám v autě současně odemykají a co necháváte ležet v autě i když v něm jste.

Škoda, že to nejde otevřít

Zdravim te muzes mi treba i na sz sdelit jaky pouzivas alarm se zvonenim na telefon?diky milos

Jezdíme hodně a již nám tam vlezli dvakrát, vždy to zachytil alarm, jelikož začal řvát a začaly zvonit mobily. Jednou jsme málem přivezli imigranta z Maroka, tak bylo veselo. Vždy mě vrtalo, jak se tam dostaly, nic nepoškozené a dál vše fungovalo jak má. Alarm prostě obejít nedokázali, tak nás zachránil. Nakonec mě kamarád poslal toto video:

Že by si nějaký špičkový anesteziolog přivydělával uspáváním chudých pocestných?

Pomůžu si parafrází z kultovního seriálu:




Podobné historky bohužel kolují a mnoho karavanistů jim stále věří. Fakta jsou ale velmi výmluvná. Neexistuje jediný zdokumentovaný případ.

Jak řekl Kryton, tyto historky patří k blikajícímu ohni o půlnoci.

Rád bych se alespoň touto cestou podělil o špatnou zkušenost a napomohl k ostražitosti při cestování.

Komu se nechce číst celé psaní,

skupiny zlodějů pohybující se kolem Slovinsko - Rakouských hranic. Čekají na unavené turisty, kteří chtějí odpočívat.

termín 11.8. Maribor 03:00

Cestujeme již léta, ale jinou formou než obytným autem.
Koupili jsme dodávku, rok na ní pracovali a teď vyjeli do Chorvatska. Únava, neuvědomění si a nepozornost kvůli velkému nadšení.
Chtěli jsme si odpočinout na odpočívadle v Rakousku. Přemlouval jsem ale ženu, abychom to ještě natáhli do Slovinska.
Druhá pumpa za hranicemi, u Mariboru. Zajeli jsme až dozadu mezi kamiony. Schovali se kvůli osvětlení z lamp.
mezi kabinou a obytnou částí zatáhli závěs, nechali mobil na palubce a navigaci v držáku. Bílá neoznačená dodávka se střešním oknem a solárem.
Jsme pitomci. Jediné co, tak že jsem nás zamknul a šli jsme spát.

Zhruba za hodinu a půl, to bylo v 3:30 mě vzbudilo, jak v dodávce vystřelily čudlíky nahoru. Ležel jsem přímo u zámku zadních dveří, navíc náš Boxer z 2004 má tohle opravdu hlasité. V prví chvíli mě napadlo, že jsem si lehnul na klíče a odemkl. Jenže pak se otevřeli dveře a bylo ticho. to už jsem se posadil v posteli a snažil se poslouchat a nevnímat ženy chrápání. Když pak začalo v kabině po zemi jezdit bílé světlo, bylo mi to jasné. Začal jsem řvát a vyskočil z postele. skočil jsem do škopku s nádobím a běžel do kabiny. akorát se zabouchli dveře. Vyskočil jsem ven, tak jak jsem šel spát, ve svém pyžamu, to znamená nahatý a nikde nikdo nebyl. Obešel jsem dodávku. Zkontroloval gumy a pohledem auto. Ustrojil se, a co nejdřív jsme chtěli odjet.
Pak jsem si začal přehrávat celou situaci. Pořád dokola, nechápal jsem, kam se mohl ztratit. Uvědomil jsem si, že když jsem vylezl ven, do sousedního kamionu nalézal Rumun s kolegou. Původně jsem se jich chtěl jít zeptat, jestli někoho neviděli, ale říkal jsem si, k čemu mi to bude a jak se budu bavit s Rumunem. Dost možná to byli oni, co nám vlezli až do dodávky.

V kempu jsme to vyprávěli jedněm čechům z Liberce. Ty to měli horší. U MC Donalda jim stříkli nějaký sprej. Spali 24hodin a děti dokonce 36.

Nejvíc jsme naštvaný na sebe, ale máme radost, že se nikomu nic nestalo a my vlastně mohli pokračovat v jízdě. Loupežník mohl mít taky nůž nebo prkno a následky mohli být horší než navigace za pár tisíc.
Mrzí mě, že člověk se musí chránit, vázat dveře kurtou a nemůže svobodně cestovat. Na motorce, se mi za 10 let nikdy nic podobného nestalo. A to na západě ani východě.

omlouvám se za pravopis, ještě jsme po návratu nespali.