Solární panely (dva v sérii) dávaly cca 0,8A, ale MPPT dodával do baterek 2,4A. Při takovém počasí aspoň něco! :-)
Takže MPPT dokáže proud až ztrojnásobit!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nedokáže. Panely zapojené do serie mají vyšší napětí (podle typu panelu 34 až 42V), do baterie regulátor strká cca 14V.
Takže platí P=U*I
Výkon panelu je daný, mění se napětí a tím i proud.
Tož tak.

janvas:
Nemáš pravdu. Co píšeš, platí pro maximální výkon při plném slunci. Tam samozřejmě panel větší proud než maximální dle výkonu nevyprodukuje.
Při špatném počasí panely daly maximálně 0,8A a, protože jsou dva v sérii a napětí je tedy dvojnásobné, MPPT regulátor byl schopen z tohoto napětí vymáčknout trojnásobný proud 2,4A !!
Pokud by byl použit normální regulátor, musely by být panely paralelně a každý by tedy dával 0,8A a regulátor celkově do baterky maximálně 1,6A. On není schopen tranformovat ....
Takže MPPT dokáže opravdu vymáčknout z daných panelů o 50% více energie při špatných podmínkách. To říká teorie o MPPT a u mě se to ověřilo i v praxi.
Tož tak... !

Samozřejmě, že má janvas pravdu.
Máš tam dva panely, dnešní panely mívají maximální výkon při napětí kolem 18V. Když jsou dva v sérii, tak je to 36V. Výkon je teda 28,8W (36V*0,8A). Pokud bude akumulátor vybitý například na 12V, tak 28,8W/12V=2,4A. A to je celý fígl (y) Pokud budou mít panely napětí vyšší, tak se samozřejmě ten proud do akumulátoru ještě zvýší. Je to všechno jednoduchá matematika ;)

Ps: MPPT regulátor nemá účinnost 100%, takže se ten výstupní proud může o trošku lišit (bude o kousek nižší).

No jo pánové, ale vy pletete jabka s hruškama. Ten maximální výkon může využít jen MPPT regulátor, vzorec pro výkon samozřejmě platí (to snad známe všichni už od základky) a výkon do baterky nemůže být větší než výkon z panelů!! Na MPPT totiž lze připojit panely o výšším napětí, tedy panely v sérii a on dokáže ten výkon převést a využít.
To vám obyčejný regulátor neumožní!!! U toho přebytečný příkon z panelů jde do ztrát!!

Já jen chtěl potvrdit z praxe pro někoho, kdo váhá investovat do MPPT, že se to vyplatí při špatném počasí a zatažené obloze a lze získat o 50% větší proud do baterek než u obyčejného regulátoru! 2 panely dávaly každý 0,8A a do baterek mi šel proud 2,4A
Možná jsem se jen nepřesně vyjádřil.

Zkuste si přečíst nějaký článek o regulátorech a rozdíl mezi PWM a MPPT, např.
https://www.ecopr...eu.10a.35v

Tož tak....:)
Hlavně, že to funguje (y)

PWM regulátory
jsou velmi zjednodušená elektronická zařízení. V podstatě jde pouze o omezovače napětí, které mají za úkol zajistit, aby vyšší napětí z FV panelů nezpůsobilo zničení baterií jejich přebíjením přes kritickou mez. PWM regulátory mívají i velmi promyšlené, víceúrovňové způsoby dobíjení (bulk, absorption, float …), ale jednu zásadní věc neumí - získat zpět energii ztracenou rozdílem napětí mezi FV panelem a baterií.


Výhody MPPT regulátoru

Pokud připojíte takzvaně “12V” FV panel, který má napětí naprázdno cca 17,5V přes PWM regulátor k baterii, zatížíte ho natolik, že napětí klesne na aktuální úroveň baterie, tedy něco mezi 10-15V. Proud z FV panelu (např. 8A) se ale v rozsahu 10-16V příliš nemění, takže při vybité baterii dodáváte z FV panelu 8A*10V = 80W, při nabitější např. 8A*12V = 96W. Ale maximum energie, které je panel schopný dodat, leží výše, v bodě maximálního výkonu (MPP), cca 7,8A * 17V = 133W. PWM regulace tedy pracuje neefektivně, můžete ztrácet až 1-(80/133) = 40% výkonu.

janvas (y) .... to je přesně ono, já poslal jen odkaz na vysvětlení.

Takže jsem měl pravdu, MPPT mi dokázal teoreticky ztrojnásobil proud z jednoho panelu při použítí dvou panelů (v serii). PWM by mi proud jen zdvojnásobil při zapojení dvou panelů (paralelně). Takto to bylo myšleno.
Takže jsem se původně jen neúplně vyjádřil.

Ale zase alespoň někomu jsme vysvětlili výhody MPPT regulátoru ... :)

Díky za spolupráci.....

onak8:
Pokud se tu zaštíťuješ technickými věcmi a snažíš se tu z nás dělat blbce, tak by jsi si neměl brát jako argument text, který začíná: Magická série MPPT solárních regulátorů s kontrolou aritmetiky, může pozoruhodně zlepšit efektivnost využití energie solárního systému
To už je spíš na úrovni Horse Fuchsta ;)

Dále je v tvém odkazu popsaná funkce:
Ve většině případů technologie MPPT "zvýší" nabíjecí proud FV modulů.
Nabíjení MPPT: Napájení vstupu regulátoru (Pmax) = Napájení výstupu regulátoru (Pout),
Iin x Vmp = Lout x Vout (proud na vstupu x maximální napájecí napětí = proud na výstupu x napětí na výstupu)
V praxi existují ztráty na elektroinstalaci a konverzích.

Což je přesně to, co ti napsal janvas a co jsem napsal i já. Takže jsi se tu zbytečně snažil dělat z někoho blbce a jako argument jsi použil to, co jsi rozporoval - trošku mi to přijde schizofrenní ;)

Tak se měj a příště než budeš někoho napadat, tak si to trošku promysli, ať tu neděláš zbytečné halo (y)

Nechtěl jsem v žádném případě rozdmýchávat nějaké emoční výlevy, jen jsem chtěl upozornit na chybu v popisu funkce mppt regulátoru. Aby neznalý člověk neočekával něco, co mu tento regulátor nemůže poskytnout.

... janvas je v pohodě a díky mu za to...

... PetrDubi tu rozdmýchává emoce .... nebudu se už s tebou tady dohadovat, ale z nikoho jsem blbce nedělal ani jsem to neměl v úmyslu. Myslím, že jsem to vysvětlil, jak jsem to myslel. A jestli se tě něco dotklo, tak seš teda moc vztahovačnej. A projevuješ se agresivně. Nebudu už na tebe reagovat.

Já tu chtěl popsat jen svoje poznatky a pratickou zkušenost.... nic víc nic míň .... a omluvil jsem se, že jsem se poprvé špatně neúplně vyjádřil... Taky jsem si mohl nechat vše pro sebe a na všechny zájemce se vykašlat....

Takže, jestli mé praktické poznatky někomu něco řekly, jsem hrozně rád. Ostatně proto jsem toto vlákno založil...
Jestli se tady někdo uráží, je to jeho věc, ale ať neútočí...

onak8:
Já nejsem uraženej, beru to sportovně ;) Ale pokud někdo napíše na můj příspěvek, že pletu hrušky s jabkama a potom mi to dokazuje textem, kde je napsané to samé, co bylo v mém příspěvku, tak se ozvu. Pokud bych napsal blbost (a taky se mi to už párkrát stalo), tak to klidně přiznám. A promiň, ale pokud v jiném vlákně píšeš, že máš elektro průmyslovku, tak to, co jsi rozporoval by jsi měl vědět, protože princip funkce MPPT regulátoru je obdobný jako u transformátoru, který jste určitě také probírali. Kdyby jsi byl neznalý laik, tak bych nad tím asi jenom mávnul rukou..

Jinak princip MPPT regulátoru znám a roky ho používám, takže mám i praktické zkušenosti. Používám v obytce i malé DC měniče (princip stejný jako u MPPT) pro napájení různých spotřebičů právě proto, abych snížil proudový odběr z 12V a současně i tepelné ztráty (oproti klasickému stabilizátoru napětí).

Takže to neber jako že jsem se urazil (mám v životě důležitější věci na práci než se urážet kvůli nějaké internetové diskuzi ;) ), jenom jsem se prostě ozval. Pokud by jsi napsal nějaké věcné argumenty, proč si myslíš, že nemám pravdu, tak s tebou budu klidně diskutovat a buď dojdeme k nějaké shodě nebo taky ne - i to se v životě stává (y)

Ahoj. Pochopil jsem teda správně, že je lepší pořídit např. 3 panely 90W a spojit je do série, než jeden 270W? Díky MPPT regulátoru bude tedy vyšší dobíjecí proud u první varianty? Nebo jsem to pochopil úplně špatně.

Ahoj, zrejme áno, ale tiez záleží na podmienkach použitia (typ panelov(ich výstupné napätie, či mono/poly/amorf) a svetelné podmienky) MPPT a vyššie výstupné napätie z panelov je vhodné pri zlých svetelnych podmienkach(typicky v zime, zamračené , dážď. V lete, optimalizovaná poloha panelu a panely s vystupom tak okolo 17-19V(čo by mohli byť tie 90W) a s PWM regulatorom by to bolo skoro jedno(a cena by bola nižšia. Ale MPPT je univerzalnejšie (ale (ale musi zvladat vyššie vstupné napätie panelov. Krásny príklad ako sa to nemá robiť bol moj prvy "solarny kufor 60W" 3x20W/9V zapojenych do serie a s nejakym akoze PWM regulatorom nalepenym priamo na spodku panelov(prehrievanie) , na priamom slnko ako tak(uzasny pocit prvy krat, ze to vobec davalo prud) ale ostatne menej výhodné podmienky nula bodov. Samozrejme záleží ako su zapojene články v samotnom. paneli(vždy sa hľadá optimálny kompromis medzi výstupným napätím a prúdom a odolnosť voči čiastočnemu zatieneniu(listy, sneh..) Mám teraz jeden 280W Qcells polykrystal, vystup 34V/9A a MPPT Epever 20A a niekedy je krásne vidieť na displeji ako hľadá optimálny pracovný bod, aby zistil čo najlepší zisk. Zatial som mu toto leto videl kratkodobo asi 14A,ale treba povedať , že baterka to jednoducho odmietala brať (bola stara a zasulfatovana) Čo je fajn, ze slnko ešte ani nevykukne spoza horizontu, alebo prší a je len difuzne svetlo a system dobija(málo , ale dobíja) Keby boli panely s vystupom napr. 18V a zapojené paralelne, tak by nedobijalo vôbec, výstupné napätie panelov by bolo pod úrovňou nabitia baterie. Voľba medzi jedným väčším a viacero menšími panelmi v sérii je otázka možnosti umiestnenia, váhy a konštrukcie. Takto to vidím ja.

Ok, tak konkrétně. Jde mi právě hlavně o zimu a stání převážně od pátku do neděle. Jezdíme skoro každý víkend. Koupil jsem teď starší(r.2000) polointegrál se zimním paketem(dvojitá podlaha), topení, lednička na plyn. Je tam teď nová trakční baterie, ale bohužel jen 90Ah.
Jde mi jen o to co potřebuje auto na provoz(odvětrání záchoda atd.), svícení(LED tam asi nejsou) a nějaké to nabíjení mobilů, foťáku. To ale můžu zatím pořešit powerbankou.
První otázka tedy je, jestli by tuhle zimu baterie ten víkend mohla teoreticky(nečekám jasnou odpověď, když nevím konkrétní spotřebu) vydržet. Jestli ano, tak je mi jasné, že se bude vybíjet víc než by měla a moc dlouho nevydrží.

Do budoucna bych baterii určitě navýšil. Panely bych řešil polykrystalické Victron, MPPT podle potřeby, měnič na 220V. Mám teď auto v servisu kvůli zatečení, tak nevím bohužel zatím jakou plochu budu mít volnou. Jsou tam 2 střešní okna. Určitě se vejde 175W a zhruba stejně velké jsou dva 90W. Ale snad by se tam vešli i tři 90W nebo víc.
A to je tedy ta druhá otázka. Jestli je opravdu lepší dát tam více panelů s menším výkonem do série, než např. jeden 290W. O konkrétní výpočty sestavy mi zatím nejde.
Bude mi to dělat firma, ale chci o tom něco vědět, ať vím co mám chtít. Bohužel budou muset shnilé zatečené části měnit až na jaře, tak by bylo lepší řešit soláry až při té příležitosti, ale nevím teď jestli budu moct takhle přes zimu fungovat.

eMeT: jestli ty soláry bude řešit firma - tak snad ví jak to má udělat. Umí to [u]správně spočítat[/u], zodpovědět a vysvětlit.
Jestli ne, otoč se a jdi pryč.
Lepičů solárů školených na youtube je plná republika.
1) platí pravidlo, že solárů není nikdy dost.
2) nejprv udělej střechu, a pak soláry - o tom se vůbec (jako servisák) nebudu bavit
3) po opravě střechy teprve budu řešit co na ni dostanu (použitelná plocha/výkon)
4) poly nebo mono je úplně jedno = jedná se mi primárně o zástavbový rozměr (mono je úzký a dlouhý, poly je široký)
5) 90Ah je na zimu tragicky málo, s tím bych ani nevyjížděl.
závěr: pokud ti ta prováděcí firma neumí udělat jednoduchou optimalizaci = buď ve střehu, já u takovýchto výkonů už zvedám obočí.
Tohle je látka pro elektro-učedníka v prvním járu. Pokud mi ta firma není schopna zodpovědět takto triviální - otázky ztrácím důvěru. Nic proti nikomu - ale profesní vědomosti jsou základ. V elektrice dvojnásob.
Tady bohužel nejsem schopen tolerance ani kompromisů. Ani jako zákazník, ani jako elektrikář.

A protože se ptáš na netu dovozuju z toho, že ta prováděcí firma ty otázky nezodpověděla uspokojivě,....

suhlasim skoro so všetkým, čo napísal Karol, ale nesúhlasím s tvrdením, že je jedno, či mono alebo poly. Poly je jednoznačne vhodnejší na zimnú prevadzku s prevahou rozptyleneho svetla(i ked pri mono článkoch s nastaviteľným sklonom a priamom slnku bude mať máličko navrch, ale v celkovej dennej bilancii bude zrejme horší , pri členitej streche inú možnosť ako zapojit menšie panely do serie na MPPT regler bude asi jedina schodná cesta. A 90Ah olova bude asi malo (fakt sa to musi spočítať podľa spotreby(alebo spotrebovávať len podľa ziskov zo solarov-zalezi aj na zemepisnej polohe)

Karel Prokop: Díky za reakci, i když na to, na co jsem se ptal, jsem odpověď vlastně nedostal.
Nejde o firmu, ale o mne. Chci o problematice vědět aspoň malinko, než to začnu řešit s firmou konkrétně. Chci vědět, co mám chtít, už jen kvůli heslu Důvěřuj, ale prověřuj. Jak mám pak vědět že to dobře navrhla a spočítala.
I proto jsem psal, že teď neřeším konkrétní výpočty, to nechám opravdu na ní.
1 - ano, souhlas
2,3 - střecha je v pořádku, s tou se nic dělat nebude
4 - viz oltcitak
5 - téhle odpovědi jsem se obával

oltcitak: ano, i kvůli té členitosti plochy se ptám na to spojování. Abych využil co nejvíc té plochy. Dva 175W by se tam třeba nevešly, ale čtyři 90W(nebo 175+90+90) třeba jo.

Takže beru tedy jako souhlas že bude kvůli zimě lepší sériově 2x90W místo 175W respektive 4x90W místo 2x175W, atd. MPPT samozřejmě dostatečně naddimenzovaný a baterie podle výše zmíněného.

Co se týče té baterie. Existuje nějaká cenově rozumná "krabička", abych mohl připojit ještě druhou, starší baterii se stejnou kapacitou a nevybíjela tu novou? Abych s tím přežil tu zimu. Nebo mám rovnou koupit novou baterii s vysokou kapacitou?

o spájaní panelov sa tu už písalo veľakrát, takže keď 4 kusy, potom zapojit po 2 seriovo a tie spojiť paralelne na jeden regler, alebo každú dvojicu zapojit separátne cez dva reglery na dve rôzne baterky(to by riešilo pôvodnú(ak je este schopna) a novú baterku)) Ideal by bolo nanovo, t. j. nová veľká baterka a maximum plochy na solary. Ja som v podstate riešil podobnú situáciu, panel mam dany, baterka uz bola out 125Ah,ale miesto na vacsiu nebolo a na LiFePo som sa este neodhodlal. Takze som len kupil novu Victron 125 Deep cycle a otestujem tuto zimu a porovnam z minulou zimou. (podmienky budu rovnake) System som si navrhol tak, ze solar môže dobíjať štartovaciu bateriu a po jej dobití, začne dobijat nadstavbovu, alebo opačne, najprv nadstavbovu a potom startovaciu a nezavisle na tom môžem dobijat ešte z iného (flexi panelu) štartovaciu batku a po jej dobiti to presmeruje paralelne na nadstavbovu. Obdobne ako solar mam zapojenu aj sieťovú nabíjačku (rovnaka kombinácia možností) ale je sice inteligentná, ale relativne slabá, preto ju budem zrejme nahrádzať za CTEK M15. Zatial v skúšobnej prevádzke na dvore to fachčí bezproblémovo, uvidime v praxi, ale som optimista. Ale podotykam, ze oproti Tvojim plánovaným odberom energie ja mam absolutne zlomkové požiadavky (v podstate mi stačí cca 160Wh denne na prevadzku bufika a mozno chladničky. Svetlo a nabíjanie spotrebičov riešim powerbankami s nabíjaním mimo auto.

Oltcit to napsal velmi pjekně, jen si myslím že řešit poly/mono není až tak zásadní. Koncovej denní výkon je +/- stejnej. Spíš řeším jestli se mi vejde na střechu 200W poly nebo 300W mono. Z hlediska prostoru.
Přepínání mezi baterkama se MPPT réglu moc líbit nebude. A v zimě ty soláry dají s bídou 10% nominálního výkonu. Takže do prťavý baterky stejně nic moc nenaskladníš. Oltcit píše: jiná se mi tam nevejde. Tady si myslím, že úvahy o lithiu jsou zcela na místě.
Rozhodně bych preferoval 1 velikou baterku a sério-paralelní řazení klidně, když to bude prostorově potřeba. Vyšší napěťovej spád samozřejmě je o trochu lepší, ale všespasitelný to není. A jestli tady někdo řeší že "to dává i pod lampou" tak soráč, ale u mě vzbuzuje takováto schizofrenie jen soucitný úsměv. Protože řešit, jestli mi 400Wp fotovoltaiky dá pod lampou 150mA nebo 0 je fakt truchlohra. Pro mě je akceptovatelnej zimní FV výkon např 1,5-2A a víc. Míň pro mě nemá vůbec smysl. Možná nějaká super skromná posádka řekne, že jí to stačí ale já jsem elektrikář, takže já se nespokojím s výkonem 0,3-0,5A. Totéž přepínání mezi baterkama nabíječkou: buď tam dám proudovej dělič (EBL), nebo samostatnou nabíječku. Ale proti gustu,....

Karle, nečítaš pozorne už predtým v inom vlakne som pisal, že mám CTEK D250SA dual, ktorý mi manažment dvoch batérií rieši, ja som len ešte pridal manualne ovladanie. Ohľadom pripájania MPTT pod zaťažením máš pravdu, ale je to ošetrené odpajanim panelov pred prepnutim bateriek na regler. Okrem toho je to len zriedkavá činnosť, pri malom výkone panelov s tým nemá problém, pri väčšom sa odpojí panel, alebo sa prehodi celtou Nuž a výkon? Prispôsobujem svoju spotrebu svojim možnostiam..... jednoduche. V lete neviem kam s energiou(asi budem vyrabat ľad na frapecko a chladenie interieru) , a zima je špecifická (tam potrebujem živiť bufika a to stiha solar, v najhoršom naštartujem motor a cez CTEK mi tečie až 20A do zastavbovej batky(na 125Ah je to tak v norme) . Ked bude malo, doinstalujem rozširovací modul a zvýši sa to na 80 A. Táto zima ukáže.

Díky moc za reakce!

Ještě k těm spojením baterií a krabičce. Koukám že k tomu slouží Cyrix-ct. Přes ten bych tedy mohl tu druhou připojit ne?
Nebo kdybych koupil rovnou novou s větší kapacitou, můžu jí taky připojit přes ten Cyrix i když budou mít rozdílné hodnoty Ah?