Ahoj. Blíží se zima a tak by mě zajímalo, jak máte u obytného auta vyřešeno nabíjení nástavbové baterie. Já mám celé auto připojeno na elektřinu a dobíjím ji neustále ale nevím zda dělám dobře. Nebo ji mám třeba jeden den nabíjet a pak třeba na 14 dnů nechat bez nabíjení ? Jezdíme v zimě minimálně.
Děkas za radu Tom.
Nemas napsano, jaky typ baterie to je. Pokud olovo, pak hodne zalezi na typu nabijecky, protoze obycejne typy budou prebijet a tim padem vysusovat elektrolyt. Bud to chce spesl nabijecku, ktera sama jemne cykluje, nebo existuji tzv. udrzovaci zdroje, ktere davaji jen par desitek miliamper, coz na plynovani baterie nestaci, ale kompenzuje to prirozene samovybijeni.
Pokud mas trakcni olovo, pak je situace mnohem priznivejsi, protoze pri vhodne nastavenem udrzovacim napeti (nizsi, nez pro cyklovani), k plynovani nedochazi a trakcni baterie je na tento typ provozu stavena.
No a pak ruzne variace SLA/AGM/Lithium... kde je potreba se ridit konkretnim typem baterie.
VitaČlenPřidáno
před 3 dnykdysi u olova jsem řešil obyčejnýma zahradníma spínačkama do zasuvky, nastaveny každý den na 60 minut zapnuto
Nemám rád regulaci dobíjení čehokoli nějak závislou na proudu (nad jen kromě nicd/nimh).
Zásadně maximálně využívám proud zdroj omezený jen jeho vnitřním odporem a jistěný tepelnou pojistkou, případně s nuceným chlazením, a nabíjení řídit jen napětím. Vlastně jako u alternátoru :-)
Úplně nejradši mám pro olovo tyristorovou regulaci na sekundáru trafa, které do baterky už z principu funkce střílí nijak neomezené špičky "co trafo dá" a jen jejich četnost a částečně délka se řídí napětím baterky v mezerách mezi nimi. Primitivní zapojení a dle mě dlouhodobě zapojené jako nejlepší prevence sulfatace, jen do toho teoreticky můžou trochu házet vidle nějaký kondíky ve spotřebičích, pokud baterka není od nich odpojená.
Stačí usměrněné trafo rozumných parametrů, nějaký tyristor/triak, jedna 7812ka a pár pasivních součástek. Při nastavení referenčího napětí mezi pulzy na 14,2V baterka nevysychá (aktuálně takovou nabíječku mám trvale připojenu v garáži u bufíku napájeného zálohovací agm 7Ah, jen přes léto jsem to odpojil). A v měniči/nabíječce v přívěsu mám vlastně totéž.Tam bych tím sice trápil lifepo, ale používám to tak výjimečně, že to nestojí za to řešit.
Jen tahle regulace úbytkem na tyristoru dost protopí, kdybych se někdy nudil, chtělo by to zamyslet se nad řízením výkonového spínání mosfetem namísto přímo tyristorem.
A šílím z obecných doporučení typu nabíjení olova po dobu 10hodin desetinou kapacity, na základě kterých se pak půlka lidí bojí do toho pustit víc a ta druhá nepatrně technicky zdatnější půlka 60ku baterku ve stavu před smrtí celou zimu dvakrát do měsíce preventivně vaří 10 hodin šesti ampérama :-) Pak snad i chápu nabíječky lidlovky s tou jejich blbuvzdornu retardovanou charakteristikou a předčasným ukončením dobíjení (Taky jednu" 5A" mám, ale upravenou k obrazu svému, aby se stoupajícím napětím nesnižovala proud a po dosažení maxima přešla na nevyhlazenou pwm regulaci na výstupu, navíc případně byla schopna spustit nabíjení i u zcela vybité baterky)....
Jinak pro celozimní provoz mám vyzkoušenu i další samodomo nabíječku. Starý proudově omezený zdroj 19V z historického notebooku s nicd baterkami doplněný o 12V regulátor, který se dal vhodným podložením referenční "země" upravit na charakteristiku, kdy dobíjel třeba do dosažení 15,3, pak při poklesu proudu přestal a čekal na pokles napětí na 13,7. Ještě tu nabíječku mám, stvořil jsem ji asi někdy v době nástupu různých "chytrých nabíječek" . A má i přepínač pro zvýšení koncového napětí o 2V pro občasné kondiční provaření :-)
Jasny, ovsem prumerny clovek jen matne tusi, o cem pises. Na gymplu jsme se kdysi bavili nabijeckama na kdeco kdecim a kamarad postavil na olovo supr nabijecku na tyristoru povesenou primo na sekundaru trafa, okolo snad jen dva trandaky, co si matne pamatuju a ta slapala jako vino,supr charakteristika, jen bylo mentalne tezko prijatelne, ze se startovala kratkym zkratem na vystupu (hned presla do limitniho proudu, ale i tak...).
Kdyz to ma clovek jako konicek, je to jina. Podobne bys treba ty zvedl oboci nejakemu doktorovi, kdybys mu rekl, jak resis nejakou bolistku.
Covece... to tam ale mas docela solidni svod nekde, ne? Za pet metru 60 % v haji? Proc? Neni lepsi tu baterku uplne fyzicky odpojit? Nebo je to ta s BlueTooth BMS, ktera se proste vybiji prave kvuli teto blbince, ktera neustale trosku zere?
Pristi tyden chci jet Italii, vytahl jsem po pul roce moji lithiovku (LiFePo4 320 Ah) a ma 100 %. Podobne jsem pripravil 4G/5G modem - pul roku vyplej, lithiovka 100%. Proc by to melo byt jinak?
...fest mi to vrta v hlave. Nevim, jakou mas kapacitu, ale kdybych uvazoval 200 Ah, tak to je pri 12 V jmenovitych rekneme 2,4 kWh. Pokud z toho vezmu 60 % ubytek, tak to je zhruba 1,4 kWh. Tedy za mesic 280 Wh, za den 10 Wh. To znamena, ze nekam mizi zhruba 0,5 W kontinualne. To neni malo.
AI
Při spotřebě 120 Ah za 5 měsíců vychází průměrný klidový odběr na přibližně 33 mA (miliampér).
Podrobný přepočet: Časové období: 5 měsíců je zhruba 150 dní (cca 3 600 hodin). Průměrný proud: 120text{ Ah} / 3600text{ hodin} approx 0,033text{ A} (33,3 mA). Denní spotřeba: Přibližně 0,8 Ah za den (120text{ Ah} / 150text{ dní}). Hodnocení:
Tato hodnota (33 mA) je velmi dobrá a zcela normální pro odstavené obytné auto. Odpovídá běžnému minimálnímu odběru elektroniky (např. Bluetooth modul v baterii/BMS, solární regulátor, paměť rádia nebo menší alarm). Baterie při tomto odběru vydrží v klidu měsíce, aniž by hrozilo její hluboké vybití.
Jsem rad, ze AI potvrdila, co jsem baj voko z hlavy spocital a odhadl. No, holt jsem jeste generace, co namisto AI ma vlastni mozek. 33 mA na 12 V je 0,4 W presne. A ze to zbytecne zere elektronika, ktera tou dobou nic nedela, je take jasne. Ostatne, kdyz si nekdo poridi BMS s BT, no tak holt pak musi porad dobijet, protoze odpojeni baterie nic neresi.
