Stavíme na poslední německé pumpě před hraničním přechodem Bad Reichenhall, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, začalo lehce protékat jedním střešním oknem - 30 let staré těsnění je už zpuchřelé a trochu dovnitř kape.

Vysoko na severu Norska,asi 80 km pod Tana Bru,za vytrvalého deště přijel v protisměru Fin ve vypůjčeném bydlíku,pěkně co nejvíc doprostřed silnice..]

Prodloužený podzimní víkend v Hamburku

V tomto městě najdete i českou stopu, vžyť na místě dnešní katedrály stál kostel založený Přemyslovci, dále kostel svatého Václava, Stanislava a Doroty, který stojí vedle vratislavské opery na Svidnické ulici. Tento gotický kostel se pyšní nejvyšší gotickou střechou v Evropě. Ta je dílem pražských řemeslníků, které do města pozval císař Karel IV. No a ve znaku města je dodnes i český lev.

Zažijeme další poměrně vypjatou situací,kdy jsem podcenil tankování a dojel k pumpě patrně pouze na naftové výpary. K pumpě dojíždíme v podvečer a tak za 90 Rb parkujeme v sousedství
na slušném odpočívadle, včetně vody. Pokouším se po několikáté zakoupit automapu , kde by byla trasa na Murmansk, ale bezvýsledně.Neumím si vysvětlit, proč?
Další den po krátké odbočce do malého městečka Segeza,kde kupujeme chleba a několik drobností, platíme kartou a jsme velmi mile překvapeni obsluhou, která nám přeje šťastnou cestu. Kolem poledne vyrážíme do dnešního cíle, kterým je přístav Kem.Výchozí bod na Solovětské ostrovy.

Tento rok js realizovali hlavní výjezd po západní části USA.

Kolem Korsiky po Dokonalé cestě

Ceny potravin jsou zhruba stejné jako u nás, takřka všude se dá platit kreditní kartou. Obchody jsou plné, nic nechybí. Měsíc před naší cestou tam byla měnová reforma a u peněz škrtali 4 nuly. Trochu jsme měli guláš v tom, když nám vraceli kombinaci starých a nových běloruských rublů, ale rychle jsme si zvykli a ty staré jsme dávali jako tuzéry.

a přes Suchou Rybnou zpátky do Kostelce. Příjemná cesta, počasí akorát, co si může cyklista více přát, zvláště když ve Vrbici u rozhledny točili dobře chlazené pivo.

Ďalšia noc v tajge, krásna, rozkvitnutá lúčka, lesík a háveď, zase víťazstvo. Ale všade na týchto miestach úplne sami. No priestoru majú na rozdávanie.

Tak a zase v Rusku, trochu aj taká úľava, hoci sme strašne ďaleko, predsa len je to iný level ako Mongolsko, v prípade poruchy alebo problémov sa to už dá riešiť. A navyše, človek sa tu dohovorí.

, sme vo výške 2000 mnm, ale slnko, tak sa určite oteplí. Ideme pozdĺž rieky, je to veľmi málo používaná pista, vo veľmi zlom stave, ale o to krajšia krajina, úplne bez ľudí, júrt, len v diaľke zopár, vidíme zblízka supov, žeriavy-teda vtáci-, ujgurskú kamennú korytnačku ktorá im mala prinášať šťastie, no krása.

Prvé svište, orly sa stávajú samozrejmosťou. Nakoniec flek, tak len odbočka z cesty, nikde nič, ani strom, možnosť sa schovať a už sme toho mali dosť. A okolo cesty bažiny, premočené, vietor, dážď a 9 st. No nezačína to dobre, ale zlý začiatok, dobrý koniec. Tak prvá noc v Mongolsku.

V Toulu nemáme připravené žádné poznámky k městu. Původní naplánované místo ke spaní jsme přejeli, protože ještě bylo světlo a jelo se dobře. Při ranní procházce přece jen něco zajímavého bez předchozí přípravy snad spatřím. Když už tady jsem, trochu se poohlédnu a splním hned dvě věci jednou ranou.