Když teče do auta střešním oknem.

Staré české přísloví říká ,,Sdělený smutek je poloviční smutek a sdělená radost je dvojnásobná radost“.Tak začnu tím smutkem. ,, Teče nám voda“,zaslechl jsem zděšený hlas Jany při jednom z posledních letních výjezdů naším autem, při posezení u sousedovic karavanu.Jaká voda,ptám se ,vždyť vody je v našem bydlísku vždy dostatek.No ze stropu na postel ,samozřejmě měla na mysli střešní okno, a vodu dešťovou.

A kapalo to pořádně,hrnec, hadry, prostě klasika.Následná prohlídka střechy a postavení bydlíska do náklonu se stávala pravidlem při pozdějších výjezdech.Voda kapala ze spodního rámečku a vždy až tak dvě hodiny po dešti.Odborná porada kamarádů –není to kondenzace,ale netěsnost.Doma jsem se potom pokusil udělat to nejednoduší, a to pomocí silikonového tmelu objet vrchní rámeček.Podotýkám že to nebyl obyčejný silikon,ale speciální pro lodě a karavany.Vydrželo to až do poloviny zimy, ale obleva v lednu a následný mráz udělali své.Prostě při pravidelné kontrole, někdo tomu říká větrání, voda na stole.

Předpověď počasí a možnost deště prostě rozhodli že je potřeba s tím něco udělat,a to rychle.Informace z internetového fora byla optimistická a jednoduchá -odšroubovat spodní rámeček a vyndat okno a dát nový kvalitní tmel,a je po problému.Možnost práce v hale přes víkend rozhodla.Ještě sehnat potřebný tmel.Zde bych chtěl poděkovat všem kamarádům kteří mě nabídli pomoc ať už radou (Mjirka,Kajinek a další) nebo nabídkou obstarání potřeného tmelu.Časově pro mě bylo nejvýhodnější poslat kamaráda do K-shopu v Praze pro Terostat,jedna kartuše prý stačí.A v pátek to začalo.

Oddělat spodní rámeček nebyl problém,jenom je potřeba mít čtyři ruce,nebo dobrého kamaráda.Já měl tu druhou možnost.V tom spodním rámečku jsou uchyceny obě roletky a není se čeho bát.Už pohled od spodu my signalizoval že dostat okno ven ze střechy nebude legrace.Tlakem zezdola to nešlo,i když jsem použil síly přihlížejícího kolegy.Opatrně,opatrně,to byli nejčastější slova.Nezbývalo než sáhnout po noži,v mém případě to byl Jany kuchyňský, a ten nejoblíbenější.Nožem jsem prořezal tmel od spodu a pořád žádná změna.Tak opatrně na střechu a nožem při rámu objet celé okno.

Chce to s citem abyste nezlomili ten oblíbený nůž jako já. Fakt je ,že s tím zlomeným to pak šlo parádně.Od spodu kolega stále tlačil na spodek rámu.Odechli jsme když se okno povysadilo a mohly jsme za něj vzít a vytáhnout.Překvapilo mě kolik bylo naneseno tmelu,vypadalo to jako gumové těsnění.I síla stropu bydlíska mě mile překvapila.Před tím jsem měl vždy obavy vylézt na střechu.Jak je vidět na fotkách ve fotogalerii , krásný pohled to není,hned při pohledu na spodek okna mi bylo jasný že tmelu bude málo.A tak v sobotu po ránu fofrem ještě pro jednu kartuši,(rozhodoval jsem se jestli nepoužít Terostatovou pásku) a pak rychle do čištění rámu.To byla ta nejhorší práce.

Dloubat šroubovákem, párkrát zásah do ruky,která vypadala jak od asfaltu a čistit tech.benzínem.Ani telefon nešlo vzít do ruky.Práce na celé sobotní odpoledne.Očistit střechu to už byla pohodička, jenom dát pozor na zbytky aby nenapadaly na podlahu nebo sedadla uvnitř.Nanesení tmelu v neděli ráno a usazení okna do stropu bydlíska už nebyl problém.Usazení spodního rámečku a je hotovo.Nezbývá mi než doufat že okno je dobře posazené a utěsněné,Terostat je jako žvejkačka a představa že bych to musel opakovat mě ale už neděsí.Teď nezbývá než čekat až zaprší a rychle do bydlíska. No,měla by přijít ta radost ,a nemusí být ani dvojnásobná.Dám vědět jak to dopadlo.Pozdrav všem kamarádům a kamarádkám posílá Jirka
FOTOGALERIE ZDE