Po říjnovém svátku jsme zazimovali karavany, ale po měsíci se dostavil absťák.

Po říjnovém svátku jsme zazimovali karavany, ale po měsíci se dostavil absťák.

S našimi přáteli z Liberce jsme si začali pohrávat s myšlenkou strávit přelom roku na horách. A jak se víc blížili vánoce, sondovali jsme kam by jsme mohli vyrazit, aby děti byli na sněhu, ale přitom abychom mohli bezpečně dojet.

Čert je z Liberce a my od Lovosic, tak jsme logicky koukali někde mezi námi. Na několika místech nás bohužel odmítli… Až na německém portále jsme objevili toto místo, které se nám zalíbilo. Telefonem prověřit aktuální stav… a … hned po prvním telefonátu jsem měl dobrý pocit. Je zima, ale předpověď počasí je každý den jiná… Cestujeme s dětmi Terka 4 r. a Matěj 10 m., proto rychle dokoupit zimní soupravy, aby nás zima nezaskočila.

Jak se blížil čas odjezdu, tak se počasí oteplovalo. 28.12. hlásí Čert, že v Liberci sněží, říkáme si paráda, bude nahoře sníh. Den před odjezdem volám panu Fišerovi na Dymník, jak je sjízdná cesta na kopec. Uklidňují mne, že je to černej asfalt a neměl by být problém.¨

Den D a ráno přes Litoměřice, Nový Bor míříme směr Rumburk. Na Šebru už se blížíme nule a přibývá okolo cesty sněhu. (To ještě netušíme, že to byl poslední letošní sníh co vidíme). Po pár kilometrech jsme zase na cca 5°C. Cesta až na vrcholové parkoviště bez problémů. Pan majitel nám ukazuje místa kde lze parkovat, kde je elektřina i voda. Místo podmáčené trávy volíme asfalt a rychle stavíme předstan, než přijde očekávaný déšť. Dostavíme a opravdu začalo pršet a dokonce i foukat. Ale je 10°C a tak to není hrozné, po sněhu ani památky…

… Centrální parkoviště …

… První noc na asfaltu …

… Snídaně po probděné noci …

Noc byla větrná, a když nejsou kolíky zatlučené v asfaltu, tak to byla bezesná noc. Ráno konstatujeme, že takto ne a Čert rozhoduje: ,,Balíme a jedeme k lesu!“ Máme to nacvičené a tak během chvilky jsme zase v křesílkách u lesíka. Podklad byl sice mokrý, ale kupodivu se vůbec nebořilo. Asi to bude tím, že jsme na vrcholu vyhaslé sopky….

… Ranní stěhování …

… Tepelné zdroje a výhled …

… Hlady jsme netrpěli …

Prostředí je to velmi krásné a asi i díky termínu bylo celkem liduprázdno a pohoda nás rozhodně neopustila. Panovala dobrá nálada, něco jsme popili, pojedli, rozdali pár kamínků, odlovili pár kešek, nachodili několik desítek kilometrů a to i s kočárkem, navštívili místní rozhlednu, stonehenge… a ten výhled na všechny strany …a…ty….ohňostroje. Terka byla šťastná. Jen ty boby nám zůstali sněhem netknuté =)).

… Rumburské stonehenge – Kamenná Hvězda života …

… Hřiště pro fotbalgolf …

… Rozhledna Dymník …

Čtyři dny utekli a jelikož je neděle, tak se zase rozjíždíme do svých domovů s předsevzetím, že sem se jistě v létě vrátíme.

To byl náš první zimní výjezd, i když při cca 10°C nad nulou je to asi hodně s nadsázkou…

Tak zase někdy někde.