když se po Baťově kanále nesly tóny moravských lidových písní.

Brzký termín letošních Velikonoc byl hlavním důvodem, proč bylo uspořádáno tradiční velikonoční setkání karavanistů právě na jižní Moravě, kde bývá sněhu pomálu a jaro tam začíná dřív než v ostatních koutech naší republiky.
I přesto, že předpověď počasí je týden před Velikonocemi poněkud nelichotivá, všichni doufají, že se avizované přívaly sněhu jihomoravskému kraji vyhnou. A tak opráší své bydlíky po dlouhé zimě, aby zahájili sezónu právě tímto výjezdem, to ale vůbec netuší, že zažijí zimní karavaning se vším všudy.

Ale po pořádku.
Do autokempinku Strážnice, který byl naším dobrým hostitelem, se začaly posádky sjíždět již od středy, aby společně poseděly u ohýnku či v restauraci a sdílely své zážitky. Od pátku pak byl pro účastníky připraven společný program. Ráno jsme pluli lodí po Baťově kanále do Petrova. Již samotná plavba byla zážitkem, lodní kapitán nás seznamoval s místními zvyklostmi, poutavě vyprávěl o zdejším hastrmanovi a nechyběly ani informace o rostlinných a živočišných druzích, které se v oblasti vyskytují. V Petrově naše kroky vedly k prohlídce památkové rezervace lidové architektury Plže a po té nás čekala degustace odrůdových přívlastkových vín ve vinařství Svoboda. Každé víno má svůj příběh, vůni, chuť a pan Svoboda o nich dokázal poutavě vyprávět. I zpáteční plavba do kempu měla neopakovatelnou atmosféru, když se po Baťově kanále nesly tóny moravských lidových písní.
A protože víno k Moravě patří i večer jsme věnovali tentokráte řízené degustaci vína v Zámeckých sklepích ve Strážnici, kterou vedl pan Vladimír Šebesta.

V sobotu bylo příjemné počasí, ideální pro procházku do nedalekého Průžkova mlýna z 15. století. Výklad pana Františka Mikulčíka o jeho historii byl stejně zajímavý jako dialekt, ve kterém probíhal. „…a protože tam došlo bělunké jádérko ze zrnka, vyjít nemohlo nidz jiného, něž bělunká můka pro té fajnové frňáky. Ty slupky, to bylo vyhledávané krmení, po tem té kravky dobřé dójily. Ále protože dneská díky tým vědátorom sů šílené kravky vyzabíjané a zahodit by to bylo škoda, tož sa to nabízá tým fajnovým frňákom včílkaj jako cereálie a říká sa jim, jak je to zdravé. Ále na Slovácku sa říká, však žér, nevíš z čeho ztlůstneš…“
Po vtipném a poutavém výkladu a vyprávění o dobách dávno minulých nás chuť na dobrou kávu přivedla do místní stylové Cukrárny u Anděla, kde jsme v příjemném prostředí mohli posedět a vybírat z její široké nabídky nejrůznějších druhů zákusků, dortů a nápojů.

O sobotním večeru praskala restaurace ve švech, protože se konala taneční zábava při reprodukované hudbě z mistrovské aparatury Tomáše Brabce. Nejprve patřil parket dětem a jejich písničkám, později se zaplnil dospělými a pokračoval v plném proudu až do dlouhých nočních hodin. Jako součást programu připravil náš kamarád Jirka Stohl bohatou tombolu s karavanistickým zbožím od firmy CAMPI-SHOP.CZ, jejíž výtěžek byl věnován na provoz stránek Caravan24.cz. Děkujeme touto cestou jak přispěvovatelům, tak těm, kteří s organizací tomboly pomáhali. Příspěvek bude použit pro další společné akce.

V neděli jsme se probudili do bílé tmy. Pro husté sněžení muselo být zvoleno náhradní řešení pro atrakce tradiční velikonoční pouti. Některé disciplíny využily prostory restaurace, ale zvláště odolní jedinci vytvořili pro děti možnost vysoutěžit si dukátky venku ve sněhu, např. jízdou na koloběžce či cviky s obručí apod. Všem aktivním rodičům patří na tomto místě poděkování za krásné a pestré ceny pro děti, za realizaci soutěžních disciplín či za pomoc v prodeji ve stánku i s jeho přípravou od časných ranních hodin, zvláště pak po změně času na letní.

Odpoledne patřilo zimním radovánkám, stavěli se sněhuláci, velikonoční zajíčci, barvila a zdobila se vajíčka, aby v pondělí ráno mohla proběhnout tradiční pomlázka, nikoliv však od domu k domu, ale od karavanu ke karavanu.
Těšíme se příští rok zase na setkání a doufáme, že bude opravdu jarní.

Šárka a Míra