Život bez karavanu je nuda a karavan je droga.

Je to už pár let,kdy přišel můj děda s tím,že koupí karavany.Dělal v jedné továrně a tam je měli na rekreaci svých zaměstnanců.Byli to dva karavany skládací.Jeden dostal taťka a jeden strejda.Tak začali naše karavanistické začátky a ani děda nevěděl co tím způsobí.Jezdili jsme snimi dlouho od mých asi 10 let.Pak přišla vojna a po vojně se člověk zamiluje a je to.

Přišla doba rozhodování ,čím jezdit na dovolenou a protože nejsme nějací mořští živli,tak padl los na velký stan o třech ložnicích za nějakých 5000kč.Ten den ,kdy jsme ho vybrali naše dítě onemocnělo a já ho vezl k doktorce.Když jsem se tam otáčel,tak jsem ho uviděl.Byla to klasická šipka v dezolátním stavu,okna rozbité podlaha v háji,poličky porozbíjené,vše pod sněhem,no prostě měl bobánek své za sebou.Dojel jsem domů a nadhodil jsem to ,že co kdyby jsem se na něho zeptal.

No porada byla rychlá a já ještě ten den vyhledal majitele a šipku za 5000kč koupil a strčil do garáže.Po dvou měsících kdy jsem se pustil do něčeho co jsem vůbec neznal a o čem jsem vůbec nic nevěděl se cena vyšplhala na nějakých 18000kč a hafo hodin,kdy jsem si vše musel udělat znovu, od těch poliček přes tyčky na přístřešek a nakonec jsme s taťkou i ten přístřešek ušili .Na jaře jsme vyjeli.No prostě paráda.Byli jsme v našem.Tímto karavánkem jsme jezdili dlouho, až jsme jednoho dne byli čtyři.No a začalo to.Jeli jsme jednou domů a najednou u cesty karavánek mrkli jsme na něho a na druhý den ho koupili.

Nebylo to nic moc ,ale vlezli jsme se čtyři ,to bylo důležité.To jsme tedy měli karavany 2.Pak přišel známý,že prodává svou šipku a vzhledem k tomu,že jsem ji znal a když mi řekl cenu 10000kč,tak jsem šel a po malé a velice krátké domácí poradě byli najednou doma 3.No a pak manželka seděla na Aukru a našla nádherný karavánek za nějakých 48000kč což už bylo o něčem jiném.No a najednou jsme měli doma 4.Prostě úlet.Kdyby mi to někdo vyprávěl,klepu si na čelo a řeknu si,že ten člověk není normální,ale ono se to tak sešlo.Teď už nám zbyl jen ten poslední a ten první,který asi z domů nepůjde nikdy ,to je náš miláček.K dnešnímu dni máme ,,nalítáno" desetitisíce kilometrů a nikdy už bych to za nic na světě nevyměnil.

Poznali jsme spoustu lidí,zažili spoustu problémů od plných kempů,přes to že nám po cestě upadlo kolo karavanu ,ale to k tomu všemu patří.Je to jiný svět a ten kdo to nezažil nepochopí.Všem to přeji jednou zažít a věřím,že spoustu lidí to chytne .Je to záliba na celý život a pokud to jen trochu čas ,finance a zdraví dovolí,bude člověk jezdit pořád.JE TO DROGA!!!!!!!!!!!Všem přeji spoustu najetých šťastných kilometrůůůůů.

Dandyk,Lenka,Daneček