S naším obytným autem Fiat Ducato tedy vyrážíme opět do Švýcarska.

Už delší dobu jsme s bratrem plánovali navštívit slavná lyžařská střediska ve švýcarském kantonu Wallis.
Letos se nám to konečně povedlo. S naším obytným autem Fiat Ducato tedy vyrážíme opět do Švýcarska.

Tady je několik postřehů den po dni.


16.2.2013 - sobota

Z Domažlic vyjíždíme v 8.00 hod. ráno. Po nezbytné zastávce na nákup v Kauflandu (ovoce, zelenina, pečivo, uzeniny a hlavně 3 basy piva),

pokračujeme bez problémů směrem na Regensburg, kde najíždíme na dálnici směrem na Mnichov. Tady nás poprvé zpomaluje kolona

Holanďanů směřujících do rakouských Alp. Naštěstí před Mnichovem najíždějí na obchvat směr Innsbruck, my pokračujeme přes centrum Mnichova a dále pak směr Lindau. Další kolona Holanďanů je na konci Německa před Lindau. Sjíždíme z dálnice, ale kolona pokračuje přes obě města Lindau i Bregenz. Tankujeme v Rakousku za levnější naftu (1,39 Eur/lt) a už konečně jsme u hr. přechodu St. Margaretha. Kupuji dálniční známku do Švýcarska - už asi 15 let stojí pořád 40 CHF.

Švýcarsko projíždíme po trase St. Gallen - Wattwil - Rapperswil - Pfäffikon - Schwyz - Flüelen - Andermatt.

Míříme k Furkapassu, kde najíždíme na autovlak a za poplatek 30 CHF projížíme tunelem už do kantonu Wallis.

Dále jedeme po trase Münster - Fiesch, kde pro tento den naše cesta končí cca ve 20.00 . Nacházíme parkovací místo přímo u lanovky ve Fieschi - stačí přejít silnici a jsme u lanovky - poplatek za parkování 8 CHF.



17.2.2013 - neděle - Aletscharena - Fiesch

Ráno v 8.00 vyjíždíme lanovkou z Fiesche do areálu Aletscharena. Z vrcholu Eggishornu 2869 m. obdivujeme Aletschgletscher, který se táhne od Jungfrau, odkud jsme se pro změnu na tento ledovec dívali již před 3 roky. Dopoledne lyžujeme v oblasti Fiescheralp. Na oběd se vracíme do auta. Odpoledne vyrážíme zpět lanovkou z Fiesche a míříme do oblasti Bettmeralp a Rideralp. Lyžujeme až do konce a pak sjíždíme na lyžích po lesní ceste (sáňkařská dráha) do Laxu, kde čekáme asi 20 minut na skibus, který nás přiveze k našemu autu. Po malé svačince a nezbytné kávě, se těšíme na další středisko, kterým má být Crans Montana. Do tohoto slavného střediska přijížíme kolem 20.00 a projíždíme opravdu luxusně nasvícené ulice, spíše bulváry, na hlavní třídě je kluziště, na kterém hrají hokejový zápas místní borci.

Nacházíme parkování u spodní stanice lanovky Violettes Express (Barzettes) - poplatek za parkování 10 CHF. (žádný zákaz nočního parkování jako v Rakousku).



18.2.2013 - pondělí - Crans Montana

Probouzí nás sluníčko a snídáme s výhledem na Matterhorn. Parkoviště se pomalu zaplňuje a přijíždí i další obytné auto, které ještě několikrát potkáme. Samozřejmě jdeme na první lanovku, ale nejsme sami. Před turnikety jsou již další nedočkavci, většinou ale k našemu údivu starší lidé. Vyjíždíme až na vrchol Plaine Morte 2927 m. Než se rozkoukáme, všichni ostatní už jsou pryč. Později nám to dojde. Ti lidé vědí proč jít na první lanovku a jet první manžestr, tady to opravdu stojí za to si přivstat. Tuto sjezdovku jsme toho dne jeli ještě 3 x, ale už to nebylo ono jako poprvé po ránu. Celý den krásné svítí sluníčko a je to opravdu nádherné lyžování. Dopoledne lyžujeme v oblasti Aminona, po obědě jezdíme směrem ke Cransu, kde jsou sjezdovky mírnější a jezdí tady spíše rodiče s dětmi. Lyžujeme opět do konce provozu lanovek. Na parkovišti, kde máme auto se už rozdíždí apré-ski - na otevřeném baru se míchají drinky a k tomu hraje muzikant živě na saxofon. Ani se nám nechce odjíždět do dalšího střediska. Dáváme opět kávu a zvedáme kotvy - adié Crans Montano - je to skvělé středisko, spíše horské město, kde se prostě bydlí na horách. Ještě se zastavujeme opět na hlavné třídě v Montaně, kde na kluzišti pro změnu probíhá trénink krasobruslařek. Opravdu odjíždíme a máme v plánu další oblast a tou jsou 4 Údolí.

Jedeme přes Sion směrem na Veysonnaz a pak pokračujeme ještě dále na Thyon 2100, kde nacházíme opět bezproblémové parkoviště za 10 CHF. Večer ukazuje teploměr - 12 C.



19.2. 2013 - úterý - 4 Údolí - Thyon - Nendaz

Ráno opět svítí sluníčko. Thyon je lyžařské středisko, které nám připomíná některá francouzská střediska - je to vlastně celý komplex ubytovacích apartmánů s náměstím ,krytým bazénem a okolo samé vleky, lanovky a sjezdovky. Plánujeme projet co největší oblast 4 údolí a tak se nebudeme vracet na oběd do auta. Vyrážíme přes Greppon Blanc 2700 m na který ale vede nekonečná kotva. Je docela zima - 10 C. Pak pokračujeme přes Combatseline do Siviezu, který je takovou křižovatkou a středem celé oblasti čtyř údolí. Pak pokračujeme přes Tortin a Plan-du-Fou 2430 m a Tracouet až do Nendaz.

Jsme asi v polovině 4 Údolí a je 13.00 hod. Takže si dáváme oběd v jedné z velkých samoobslužných restaurací a obracíme směr zpět, abychom se stihli vrátit k autu. Cesta zpět se zdá o něco rychlejší a tak ještě sjížíme sjezdovku do Veysonnaz, abychom měli všechny skalpy 4 Údolí. Končíme asi v 16.00., protože ještě chceme stihnout se vykoupat v bazénu. Za 8 CHF si dáváme teplou sprchu a relaxujeme v bazénu asi 1 hodinu. Pak míříme přes Martigny do Verbieru.

Do Verbieru přijíždíme asi kolem 19.00,hod a jako vždy projíždíme město a hledáme vhodné místo na parkování. Nakonec ho nacházíme u lanovky Savoleyres. Zapadlé parkoviště za stanicí lanovky, nejsme ani vidět z hlavní ulice.

K večeři si dáme steaky, které máme ještě naložené z domova a po 3 dnech vyrážíme na pivo. Nacházíme hospodu s názvem Nelson Pub v anglickém stylu - dáváme si každý 2 piva a příjemně unaveni jdeme spát.



20.2.2013 - středa - 4 údolí - Verbier

Probouzíme se ve Verbieru. Jedeme skibusem k terminálu Medran. Vypadá to tady jako na velkém nádraží - velká hala kde je také stanice lanovky z údolí Le Chable. My vyjíždíme však nahoru na Les Ruinettes a Atelas. Pohledy do údolí člověku až berou dech. Počasí už se začíná horšit, na horních partiích jsou mraky a tak lyžujeme v nižších polohách. Jedeme opět skibusem k našemu autu na oběd. Odpoledne se chystáme na vrchol 4 údolí - Mont Fort. Máme štěstí, protože počasí se vylepšilo a horní partie už jsou bez mraků a mlhy.

Vyjíždíme na Mont Fort, odkud je opravdu nádherný výhled na všechny čtyřtisícovky v okolí. Sjezd z Mont Fortu není tak hrozný jak to líčí některé články - je to jen menší boulovatý úsek, který ale není tak prudký, takže ho zvládne i průměrný lyžař, který je zvyklý na české sjezdovky ke konci provozní doby. Jezdíme opět do konce a vracíme se k autu skibusem od hlavního terminálu Medran.

Opět zvedáme kotvy a mířeme do posledního střediska.

Jedeme přes Martigny - Villars - Les Diablerets na Col du Pilon 1546 m. Přijíždíme na parkoviště u lanovky, parkujeme přímo u pokladen - žádný zákaz nočního parkování, žádný parkovací poplatek - sen všech karavanistů.



21.2.2013 - čtvrtek - Les Diablerets - Glacier 3000

Ráno se probouzím a koukám zklamaně z okna, není vidět žádný okolní kopec - nízká oblačnost, mlha.

Snídáme a přemýšlíme co dál, zda už jet domů nebo ještě vydržet. Lanovka jezdí od 9.00 hod, a tak se rozhodujeme, že počkáme do 9 a pak se uvidí. Kolem půl deváté se počasí začíná vylepšovat a tak se rozhodneme to risknout a vyrážíme. Kupujeme permanentky, paní v pokladně nám potvrzuje že nahoře ve 3000 metrech je hezky. Jedeme první lanovkou jen s obsluhou lanovky. Lanovka do střední stanice jede ještě v mlze, ale pak už se nám zjevuje celá horní partie střediska v plném slunci. Vyjíždíme až na vrchol Scex Rouge 2971 m. Protože ještě kolem nejezdí vleky, tak jdeme na kávu a kocháme se výhledem z okna, kde od cca 2000 níže je mlha, kdežto kolem nás je krásně modrá obloha.

Pak už jdeme lyžovat - sjíždíme sjezdovku Combe du Audon krásným skalním kaňonem a vracíme se na oběd do auta. Po obědě jedem zpět na vrchol, kde lyžujeme na horních pláních, kde jsou 3 neskutečně dlouhé kotvy (2200 m dlouhé). Počasí se začíná zhoršovat, ale lyžování je opravdu vynikající, jsme tam skoro sami, takže si člověk připadá že je někde na Aljašce daleko od lidí.

Vracíme se do auta a naše akce Wallis končí.

Z parkoviště odjíždíme asi v 17.00 hod. a začíná sněžit. Projíždíme středisko Gstaad a míříme přes Zwesimmen a Spiez na dálnici na Bern, kde nocujeme na dálničním odpočívadle.

Večer i ráno nás ještě kontroluje švýcarská policie, ale chtějí jen osobní doklady a nic víc.



22.2.2013 - pátek - návrat

Ráno vstáváme a vyjíždíme po trase Bern - Zurich - Winterthur - St. Gallen - Bregenz (opět tankujeme) - Lindau - Mnichov - Domažlice.

Domů přijíždíme asi v 15.00, ujeli jsme celkem 1700 km, ale zážitků máme neskutečně mnoho a ještě dlouho se nám budou vracet.



Petr