Jako rodiče malého dinosaurofila nemáme moc možností umožnit mu se dále „prakticky“ vzdělávat v jeho milovaném oboru.

Jako rodiče malého dinosaurofila nemáme moc možností umožnit mu se dále „prakticky“ vzdělávat v jeho milovaném oboru. Takže když jsme se dozvěděli o dinosauřím parku v Německu, kousek za hranicemi, zajásali jsme. Směr Bautzen jsme vyrazili jedno nedělní odpoledne.

Cesta ubíhala jako po másle, jen počasí bylo…nu, příšerné. Lilo jako z konve, vichr házel Myšákem na všechny strany a tma byla veliká. Navigace kupodivu našla náš kemp úplně bez problémů. Nahlásili jsme se na recepci – tentokrát jsem do registračního lístku vyplňovala (na rozdíl od kempů v Rakousku) i číslo OP. Za kauci 20,- EUR jsem obdržela klíč k sociálním zařízením a k herně. Vybrala jsem nám místo hned u dětského hřiště. Zaparkovali jsme a šli jsme na obhlídku pětihvězdičkového kempu www.camping-bautzen.de. A to, co jsme viděli, se nám moc líbilo.

Dětské hřiště bylo opravdu dětské hřiště a nejen pískoviště s plastovou klouzačkou neidentifikovatelné barvy a stáří. Bylo těžké odtamtud prostředníčka odtrhnout. Takže sociální zařízení jsem si šla obhlédnout sama a byla jsem nadšená tím, co jsem viděla. Čisto, luxus, dostatek prostoru. Extra sprcha pro rodiče s dětmi (logicky prostornější). Cestou zpět jsem si všimla dveří označených jako herna a také s obrázkem miminka. Po večeři jsme ještě objevili nádherná indiánská tee-pee a jurtu, které jsou v kempu k pronajmutí. Službu, kterou jsme ochotně využili, byl tzv. Brötchenservice, nebo-li houskový servis = objednání pečiva, které si následné ráno vyzvednete čerstvé, přímo od pekaře, mňam. Zároveň jsme zjistili, že náš kabel má jinou koncovku než elektrická skříňka v kempu, takže jsme do následujícího dne zůstali bez elektřiny.

Což ale neměla žádné konkrétní důsledky. I když v noci lilo jako z konve, prohnala se kolem nás bouřka, foukal silný vichr, který s Myšákem občas houpnul sem tam…stále jsme doufali, že pondělní ráno vyrazíme do dinoparku. Svatý Petr má asi našeho Jeníka moc rád. Po výborné snídani jsme vyrazili směr dinopark www.saurierpark.de. Osm kilometrů jsme zvládli jako mávnutím kouzelného proutku. Prvním příjemným překvapením byl dárek v podobě malé stříkací pistolky pro oba kluky. Dostává ji každé dítě jako pozornost k 30.výročí existence dinoparku. A pak už to bylo jen o dinosaurech a radosti a nádherném užívání si. Na dvěstě vyhynulých praještěrů náhle ožilo v lese, na cestách, ve vzduchu i ve vodě. Byli prostě všude. V prostoru pro archeology se klukům podařilo vyhrabat malého dinosauříka a dva dino-zuby (nebo drápy?) s logem parku.

A navíc si dva pidi-saury objednal Jeník i k obědu, s hranolkami a kečupem. Od loňského roku se prostor parku rozšířil i o dino-zahradu, která navazuje hned na park, a kde se dozvíte více i o historii lidského druhu. Logickým závěrem celé návštěvy dinoparku je odchod skrze dino-shop. Vybrat si tam dárek na památku tak, aby se vešel do finančních představ rodičů, dá jednomu malému klukovi dost zabrat. Tentokrát se to dokonce obešlo bez slz, vztekání se a dohadování. Značná část odpoledne byla ještě před námi, tak jsme se rozhodli pro návštěvu tolik reklamovaného parku miniatur www.miniaturenpark.de. Náš subjektivní pocit z návštěvy nebyl nic moc. Máte-li chuť se vrátit do času NDR nebo si zahrát pár mini-her, tak možná budete více nadšenější než my. Na zpáteční cestě jsme se ještě stavili v kempink-shopu, který je nedaleko našeho kempu a koupili jsme správnou koncovku do kempové elektro-skříňky. Po návratu do kempu jsme se tedy konečně připojili k elektřině.

Táta uvařil dobrý oběd z www.hotovky.cz a my jsme si užívali dětského hřiště a jen takového nicnedělání. Musím také vzpomenout „luxusní“ podmínky pro sprchování táty s Jendou v té sprše pro rodiče s dětmi. A já dostala klíč ke koupelně pro miminka (dveře se samolepkou mimina), která byla více než nadstandardně vybavena a kterou jsem samozřejmě velmi ocenila. Úterý jsme se rozhodli věnovat návštěvě města Bautzen. Možnosti a informace o tom, „co kde jak“ naleznete na www.bautzen.de. V infocentru v centru města naleznete dostatek info-materiálu v češtině. Procházíme si historické centrum. Navštívíme i manufakturu na výrobu hořčice http://senf-stube.de/senfladen.php. Určitě nevynechejte.

Nemusíte být gurmán, ale ochutnat pomerančovou, pivní nebo medovou hořčici je docela prima zážitek. Odpoledne jsme strávili v kempu. A vzhledem k aprílovému počasí jsme využili možnosti herny, kde je jak vybavený malý dětský koutek, tak pro dospěláky kulečník, stolní fotbal, televize, DVD-přehrávač, šipky a já jsem si po více jak roce přečetla i knížku. Víceméně už navečer se rozhodujeme, že náš pobyt zkrátíme o jeden den a domů se budeme vracet už ve středu a cestou se stavíme v liberecké zoo. Ve středu ráno balíme. Já na recepci vyrovnávám účet - za 3 dny pobytu 85,-EUR a nešetřím chválou směrem k vybavení a službám, které kemp poskytuje.

Jediné, co jsem vytkla bylo to, že nemají více informací v češtině. Jinak jsme si s Me2dem užili takový ten správný pocit, že jsme hosté a za své peníze si užíváme adekvátní služby a ještě něco „navíc“. Nedokážu to dost dobře popsat, jen vím, že tento kemp můžeme s naprosto čistým svědomím doporučit právě rodinám i s těmi nejmenšími dětmi (našemu benjamínkovi je 6měsíců), a samozřejmě nejen jim. Návrat do české reality byl opravdu VELMI tvrdý. Natěšeni na návštěvu zologické zahrady jsme trošku krkolomně hledali libereckou zoo.

Po té, co jsme ji úspěšně našli, nás dámy v pokladně zchladily tím, že karty rozhodně neberou. A bankomaty…“Ty přeci kradou i ve městě, tak co by s nimi dělali v zoo. Ale můžete platit EUR!“. Takže Me2d nejdříve musel vyhledat více jak 1km vzdálený Interspar a vybrat české koruny. Neexistence rodinného vstupného jsme raději už nekomentovali. Prohlídka samotné zoo nás vrátila zpět do dob ne-dávno minulých. Zde se čas zastavil v osmdesátých letech a nehnul se ani o píď. Stejné klece, stejné výběhy, stejná skla.

Takže za nás liberecká zoo na hodně dlouho NE! Ale abych se vrátila ke chvále návštěvy v Bautzenu. Přiznám se, že se bývalé NDR tak nějak podvědomě vyhýbáme a vlastně sami netušíme proč. Mohu jen zopakovat, že kemp svým vybavením i službami odpovídá svým pěti hvězdám. A dinopark – i když 30letý „děda“ mezi dinoparky, tak vysoko převyšuje naše moderní české dinoparky.