Když jsme se rozhodovali, kam se vydáme na první rodinnou dovolenou po narození benjamínka, Rakousko byla první a asi i jediná varianta a volba.

Když jsme se rozhodovali, kam se vydáme na první rodinnou dovolenou po narození benjamínka, Rakousko byla první a asi i jediná varianta a volba. Byli jsme tam poprvé v roce 2008 a byla to jedna z nejhezčích dovolených, jakou jsme jako rodina zažili.

Tenkrát jsme spali na statku. Vřele doporučuji zkusit rodinám s dětmi. Nabídky naleznete na www.bauernhof.at. Fahrplan té letošní dovolené vznikl vcelku rychle, ale postupně se tak „trošku“ měnil a nakonec ta poslední, skutečně realizovaná trasa, byla samozřejmě také jiná. Ale to už tak s malými dětmi (a tatínky) bývá, že? Zabalit pětičlennou rodinu do malého VW busu není vůbec jednoduché. Ale musím přiznat, že manžel má většinu věcí velmi dobře vymyšlených a promyšlených tak, aby byly opravdu „funkční“. Skříň jsme například kupovali na poslední chvíli v Ikee a je úžasná. Protože mladší kluci nemají rádi dlouhé jízdy autem, na cestě do Rakouska jsme si udělali první noc zastávku v jižních Čechách. Do cíle v Hallstattu jsme dorazili v úterý 31.5. kolem 14.hodiny.

Bohužel společně s námi dorazily i první dešťové kapky. V rychlosti se zabydlujeme a ukrýváme před deštěm, který naštěstí nebyl nijak dlouhý. Obhlížíme kemp http://camping.hallstatt.net/home/, jeho obyvatele i okolí. Sešlo se tu několik národností, různého věku, ale náš benjamínek je zaručeně nejmladší kempař. Vybavení kempu i okolí vypadají sympaticky. Maso tří barev s těstovinami, které nám tatínek uvařil k večeři, bylo dobře stravitelné. Nákup na www.hotovky.cz byl dobrý nápad. Středu 1.6. trávíme pouze v městečku Hallstatt. Prohlížíme si historickou část, kupujeme dětem malinkatky ke Dni dětí, doplňujeme zásoby potravin v místním obchůdku. K obědu vaříme rajskou s kolínkama. Bohužel odpoledne zjišťujeme, že benjamínek hicuje a horečka stoupá ke 39°C.

Doktor už má zavřeno a zítra je v Rakousku státní svátek…samé „pozitivní“ zprávy…Na večer naštěstí horečka klesá a my strávíme nějaký čas u jezera na dětském hřišti. Ve čtvrtek 2.6. se mělo vyčasit, jen to rosničky zapomněly oznámit i do Hallstattu. Celou noc lilo a všechno je tak nějak „mokré“. Nakonec se rozhodujeme, že vyrazíme do Bad Ischlu a potom se uvidí. Fahrzeug Technik Muzeum (http://www.badischl.com/en/4-02-0-60837/detail/Museum-Fahrzeug-Technik-Luftfahrt.html) se nám moc líbí, i když vstupné ve výši 19,-EUR není nijak malé. Kousek od muzea jsme si všimli maličké rybárny, takže jsme měli postaráno i o oběd. A věřte, že jejich hranolky „okouzlily“ i našeho tátu Me2da, který hranolky téměř nemusí. Samozřejmě ani makrela a pstruh na grilu neměly chybu. S plnými žaludky se vydáváme za doprovodu bubnování kapek deště směr Gosau.

Do vytouženého pravěkého lesa (http://www.urzeitwald.at/). Ale díky dešti je park oficiálně zavřený a my si ho můžeme projít zcela zdarma. Kluci, a nakonec i my holky, jsou nadšení. Velmi oceňujeme geniálně jednoduché nápady, které dokáží návštěvníkům přinést tolik radosti. Podvečer trávíme v kempu a dohadujeme plány na dny příští. V Hallstattu trávíme poslední noc. Využili jsme totiž výhodné nabídky na 3 noci pro 2 dospělé a nejstarší dceru nám „dopočítali“. Za 3 noci platíme za nás všechny 82,50 EUR. Informace k Hallstattu: - kemp je maličký, vybavení tak akorát, velmi slušné sociální zařízení, je zde extra koupelna pro děti do 6let, dále pračka, mrazák, kuchyňka, malý bar - vůči nám vstřícné a ochotné chování - městečko je opravdu nádherné, romantické - nakupovat lze v malém marketu, plně vybaveném základními potravinami a drogistickým zbožím - jezero je od kempu cca 150m, je tam možnost koupání a hezké dětské hřiště - okolí Hallstattu nabízí množství výletových možnosti pro malé i velké a některé prospekty jsou přeloženy i do češtiny - v dosahu jsou i alpští velikáni – www.dachstein.at

V pátek 3.6. ráno zjišťujeme, že v noci do kempu dorazily 4 auta s Čechy, ale nemají ani dost slušnosti, aby nás – na rozdíl od ostatních spolukempujících jiných národností – pozdravili. Co my jsme to za podivný národ? Pobalíme své saky paky a vyrážíme směr Abersee u Wolfgangsee. Naše navigace tento cíl nezná, takže musíme improvizovat. Nejdříve zastavujeme na nákup v Eurospar. Kupodivu se nám daří nakoupit některé potraviny (samozřejmě ty v akci) levněji než v ČR (mazací sýry, špalek goudy, máslo…). Další zastávkou je rybárna. Prostě jsme neodolali a museli jsme ochutnat ještě jednou tu lahodu.

Cesta k našemu kempu http://www.campingpark-abersee.at/ byla trošku zmatená (do Abersee jsou 4 vjezdy), ale nakonec jsme jej našli. Jeho „jednoduchost“ nás překvapuje, hlavně ve srovnání s kempy, které jsme při hledání potkali. Recepční nalézám v protějším statku. Zabydlujeme se a vyrážíme do Abareny (http://www.abarena.at/), které se hlavně děti nemůžou dočkat. Odpoledne trávíme na pískovišti, houpačkách, trampolíně, výstavě o Sissy, velké autodráze a mašinkodráze…a tatínek focením závodu veteránů, který probíhá na hlavní silnici hned u Abareny. Velký černý mrak na obzoru nás donutí vrátit se do kempu. Do prvních kapek deště stíháme nejen večeři, ale i procházku k Wolfgangsee (www.wolfgangsee.at). Pohled na St.Wolfgang na protějším břehu je prostě úžasný.

V sobotu 4.6. nemáme jasno „co s načatým dnem“. Vyrážíme nakupovat, neboť máme informace, že obchody zavírají ve 12h. Oprava, zavírají až kolem 18h, tedy alespoň ty potravinové. Doplňujeme zásoby na víkend (nějak jsme od dob minulých zpohodlněli a zvykli si na to, že v neděli je všude otevřeno) a také maso na grilování. Přejíždíme k www.kleefeld.at. Ohrada s kozami, chovný rybník se pstruhy a jesetery, jeleni, kamzíci. Kouzelné místo na sobotní dopoledne. Do kempu se vracíme na pozdní oběd – kuře na paprice s těstovinami. Poo se jdeme koupat (řekla bych spíše vymrznout) do Wolfgangsee. V podvečer táta Me2d rozpaluje gril a my si pochutnáváme na báječných steakách ze Sparu (1kg za 6,99EUR – náš balíček v hodnotě 8,-EUR měl 10ks). Naše plány měníme tak rychle, jak rychle se prohánějí různě barevné mraky nad našimi hlavami. Shodujeme se na výletu do St. Wolfgang.

Po večeři jdeme zjistit hodiny a ceny převozu a procházíme vedlejším kempem. Tento zážitek mění náš názor na náš kemp. Už není „jednoduchý“. Klidně bychom mu dali cenu „kemp roku“ – ve srovnání se sardinkami ve vedlejším kempu si připadáme jako v ráji. V neděli 5.6. nasazujeme od probuzení trošku rychlejší tempo, abychom v 9:30 stihli první přívoz do St. Wolfgang. Máme v úmyslu vyrazit až na Schafberg (http://www.schafbergbahn.at/), místní horskou dráhou. Bohužel u pokladny zjišťujeme, že s kočárkem se dovnitř nedostaneme…mé váhání nás stojí odjezd vlaku v 10h. Do odjezdu dalšího (v 11h) rozhoduje táta Me2d, že kočárek zůstane dole a benjamínek se poveze v nosítku.

Cena lístku (rodinný – 2dospělí+1dítě) je závratná – 65,40 EUR. 40minutová cesta s převýšením 1200m byla ve své podstatě kouzelná, pomaloučká a zpestřená kojením za asistence dalších asi 60 cestujících. I když pochybnosti, zda ta maličká lokomotiva vytlačí ty dva vagóny, naplněné až do posledního místečka, zůstávaly. Těsně před cílovou stanicí se před námi objevují ty vytoužené zasněžené vrcholky dvou a třítisícovek. To, proč se vlastně jezdí do Alp. Ani táta Me2d v daný moment neprotestoval. Kupujeme si na osvěžení nanuka a pivko a fotíme jak o život. Rezervovali jsme si místo ve zpátečním vlaku ve 13:10. Na vrcholku Schafberg opět potkáváme mnoho národností, včetně Čechů. Vedro je dnes opravdu velké a do kempu se vracíme úplně „vysušení“, ale spokojení z báječného zážitku.

Kemp je téměř vylidněný, neboť Rakušanům skončil prodloužený sváteční víkend. Vaříme si pozdní oběd, jdeme se vykoupat do jezera a po večeři uléháme vcelku velmi brzy, neboť plány na zítřek jsou také veliké. Na pondělí 6.6. jsme nakonec naplánovali návštěvu Salzburgu, resp. muzea Haus der Natur (www.hausdernatur.at). Díky navigaci se do samotného centra Salzburgu dostáváme vcelku bez problémů. Vstupné 15,50 pro rodinu patří k těm nižším. Je velmi těžké popsat, co všechno jsme tam viděli. Je to obrovské, 4patrové, interaktivní muzeum, spojené s akváriem a teráriem se živými zvířaty. Strávili jsme tam „nabité“ čtyři hodiny a to jsme to opravdu JEN procházeli.

A vynechali jsme dvě patra „laboratoří“, kde si mohou děti vyzkoušet všechno možné. Viděli jsme krmení žraloka, živého pavouka, štíra a strašilku (náš Jenda se seznámil s místním zaměstnancem a ten mu tyhle hmyzí po-tvory ukázal), hady albíny, místnost s dinosaury (kvůli které jsme sem vlastně jeli), místnost věnovanou vesmíru, prostě jsme toho viděli opravdu hodně. Výjezd ze Salzburgu už tak plynulý není, ale nakonec cestu k Wolfgangsee nacházíme. Stačíme ještě nakoupit poslední zásoby a v kempu už si dáváme odpolední kávu s právě koupeným tvarohovým závinem a ořechovými šneky.

Horké počasí se po večeři změní ve foukavé až fučivé. Balíme pro jistotu vše, co by mohl vítr odnést. V úterý 7.6. zbývá už jen zaplatit za kemp, zabalit vše tak, abychom to cestou domů neztratili a vyrážíme. Při placení se mi podaří usmlouvat platbu pouze za jedno dítě. Celkově nás ty čtyři noci stojí 96,30 EUR. A zároveň zjišťujeme naši spotřebu elektřiny, což je důležitá informace pro event. kalkulaci ceny v dalších kempech v budoucnu. Na cestu se vydáváme krátce po deváté hodině a před domem brzdíme po půl páté. Myšák jel jako ďas. Stavěli jsme celkem čtyřikrát, z toho jednou na obědovou přestávku a jednou na zmrzlinovou, zbylé dvě byly tzv. bleskové-kojící. Na oběd jsme se zastavili v Kaplici, v hospodě u silnice. Návrat do české reality byl zřejmý.

Zaplatili jsme téměř 500,-Kč za spálené smažené sýry, hranolky prazvláštního tvaru i chuti, oblohu v podobě několika zrnek kukuřice a průhledného plátku rajčete…Tomu říkám „tvrdé prozření“… Informace k Wolfgangsee: - okolí celého jezera je prošpikované kempy - je zde velké množství výletních, sportovních, zábavních možností - nakupovat lze v malých krámcích i větších obchodech jako je Spar, Höller, Eurospar - rakouský poklad jménem Salzburg je přímo na dosah a s ním další hlavně kulturní možnosti

Rekapitulace: - jedna noc v kempu nás přišla průměrně na cca 26,- EUR - oba kempy měly slušné sociální zařízení, byly menší a klidnější - vstupy do jakýchkoliv muzeí, zábavných parků atd. vycházejí cca 20,-EUR na rodinu - potraviny jsou v obchodech celkově dražší, ale dá se jich mnoho koupit levněji než v ČR - na rozdíl od oblasti kolem Spytal am Pyhrn, kde jsme se pohybovali v roce 2008, lze v Salzburku a okolí platit téměř všude kartou (i v malých obchůdcích a stáncích s turistickými „cetkami“) - hodně peněz jsme ušetřili za obědy z www.hotovky.cz -

Rakousko je nádherné země a vůči rodinám s dětmi velmi vstřícná