Na začátku mého článku se Vám slohařům velice omlouvám, jelikož slohy opravdu psát neumím, ale jelikož se výjezdu nezúčastnila Olga ani Šárka, tak jsem se bála, že tento úžasný víkend nikdo nezviditelní, tak tedy činím já. BYLO DOBŘE! Dlouho jsme se rozmýšleli jestli pojedeme k Matýskovi na Řízkobraní ve čtvrtek nebo v pátek.

Na začátku mého článku se Vám slohařům velice omlouvám, jelikož slohy opravdu psát neumím, ale jelikož se výjezdu nezúčastnila Olga ani Šárka, tak jsem se bála, že tento úžasný víkend nikdo nezviditelní, tak tedy činím já. BYLO DOBŘE!
Dlouho jsme se rozmýšleli jestli pojedeme k Matýskovi na Řízkobraní ve čtvrtek nebo v pátek. Nakonec zvítězil čtvrtek a udělali jsme opravdu dobře. Po našem příjezdu do H. Maršova nás vítal Vojta z Hradce a někdy kolem 21. hodiny příjeli zdaleka Jiří a Majky. Večer jsme v poklidu poseděli v hospůdce, ujídali obří řízek a plánovali páteční výlet.

Jiří z nostalgie z mládí navrhl jet lanovkou na Černou horu a potom pěšmo do Pece. I když jsme lanovkou jeli při naší solo cestě před 3 týdny, jeli jsme tedy znovu. Měli jsme s sebou ještě místního Matýskovýho kamaráda Silvestra a ten nám dělal průvodce. Na Černé hoře byl poprašek sněhu a to hlavně uvítaly děti. Procházka i když bylo mlhavo, to byla velmi příjemná, jenom gulášová polévka na Kolínské boudě za 35Kč stála za starou bačkoru. Zato se náš žaludek poměl v cukrárně v Peci pod Sněžkou, kde jsme si všichni dopřáli dosytosti. Verunka si okamžitě vzpomněla, že bychom mohli navštívit bobovou dráhu, ale ukázalo se, že Jiří byl taky ve svém živlu. Na základnu jsme vrátili autobusem kolem 17. hodiny, ohřáli se u Matýska a už se začali chystat na divadelní představení, které bylo ve Lhotě u Trutnova cca 20 km.

Babu nařízení autíčka dostal Machajda a také Jiří s Majky využili toho, že u nás v autě byla 2 volná místa. Než jsme dojeli do Lhoty, tak to Verunka zalomila a spala až do 21. hodiny, kdy jsme měli za úkol ji vzbudit, aby nepřišla o divadlo.
Hospůdka ve Lhotě byla velice příjemná a útulná a do velikého sálu jsme se všichni v pohodě vešli. Pohádka začala po 21. hodině, musím uznat, že takhle jsem se nezasmála už hodně dlouho, hráli parodii na Krkonošské pohádky a představení pokračovalo vystoupením Helenky Vondráčkové a Maxíkama.

Tancovalo se (nejenom na parketě), teta Jana Jevíčková se celou dobu věnovala dětem, včetně hada a jiných variací. Večer to byl opravdu vydařený. Stále jsme čekali, až Verča bude chtít jít spát, ale podařilo se nám ji přemluvit až o půl druhé ráno.
V sobotu kolem poledne postupně příjiždělo zbytek osádek,snažily se vměstnat k Matýskovi na dvůr. Plánovaný výlet do Sklenářovic nebo kam se bohužel nekonal a ani nevím proč. Jelikož se nám nechtělo celý den promarnit, tak jsme alespoň kolem 14. hodiny zvolili procházku na dojezd Hubertovy jízdy. Velké bylo naše překvapení, když najednou na louku dojezdu přijelo auto s občerstvením a nás ta kořala zase neminula. Prý jsem si udělala oko u Jirky Jevíčka, když jsem mu řekla, že budu pít to co chlapi. Rumíček byl dobrý. Koníčci přijeli asi po hodině, také se nám podařilo (díky Silvestrovi) nechat svézt naše ratolesti a nakonec došlo i na dospěláky- viz Fotogalerie.

Kolem 17. hodiny následoval přesun na základnu hospůdkovou k Matýskovi, tam už bylo celkem plno, byl docela problém najít místo k sezení a tak jsme se všichni mačkali, ale nám to vůbec nevadilo, viď Kájínku. Všichni měli velice dobrou náladu, někdo slavil i narozeniny a stále jsem čekala, kdy začne to Řízkobraní, ale nedočkala jsem se, nikomu se nechtělo se zvednout a jít smažit řízky. Nakonec se nějaké řízky na stole objevily, ale velice poskrovnu, většina lidí se na to vy...
Jelikož večer začal poměrně brzo, už kolem 22. hodiny jsme málem zbourali Matýskův penzion KRÁLÍKAMA.

Všichni měli štěstí, že moje dobrá nálada byla podpořena rumíkem od koní a magistrem a tak jsem se nestyděla samotná být modelem na ručním předvádění králíků. Ve 23 hodin šly všechny děti hromadně spát a hodně rodičů se už nevrátilo. Hodinu na to jsem už byla v pelechu taky.
Neděle byla od rána ve znamení odjezdů, ale nám se nějak nechtělo domů a naštěstí Katka s rodinou a JIH byli stejného názoru a tak jsme vyrazili na zříceninu Aichenburg. V inf. centru Veselý výlet jsme si za poplatek 500Kč(vratné půjčovné) vyzvedli klíč na zříceninu a vyrazili jsme. Procházka to byla velice hezká, ale dosti do kopce.

Výjezd byl zakončen obídkem v hospůdce u Kneifla a kávičkou u Matýska, ve 14 hodin už tam zbyli jen turisti na zříceninu a Roman - ten turistil prstem po mapě, ostatně jako skoro vždy.
Řízkobraní hodnotím velice pozitivně, příště budu vybírat pokuty, kdo nepřiveze ty řízky!!!
MATÝSKU MOC DĚKUJEME!!!

PS: Jo Kájínku a o té několikanásobné FATA MORGÁNĚ se ani zmiňovat nebudu, abys neměl průšvih doma!