Některým mechanikům v oboru říkáme “plniči”, tito se nikdy nezabývají opravou netěsnosti.

V současné době nejen vytápění, filtrování vzduchu a jeho ohřívání, ale také ochlazování vzduchu je naprostým standardem vybavení kabin automobilů. Snad jen velmi malá auta se slabými motory takto vybavena nejsou.Udržování optimálního prostředí pro práci řidiče (je to práce, i když se jede na výlet, posádka se jen veze) snižuje únavu řidiče a tak velkou měrou zvyšuje bezpečnost silničního provozu.

Většina uživatelů - řidičů o klimatizaci ví velmi málo, zarážející je, že o tom vědí málo i v servisech, i značkových. V automobilismu je to (alespoň u nás) mladý obor, takže jim možná ani není co vytýkat. Jsem vyučený chladírenský mechanik (také s elektrotechnickým vzděláním) a nebylo by ode mne hezké, kdybych našemu spolku nepředal své zkušenosti, alespoň na úrovni uživatelské, vyvrátil některé mýty, které naopak servisy rády přiživují, a řidiči pak doslova “solí”, většinou zbytečně. Soustavu si rozdělíme na větrací část a část chladicí.

Jedem mýtus vyvrátím ale hned, dokud jste ještě ochotni to číst, a to, jestli je nutné pravidelně vyměňovat chladivo (chladicí medium, převážně R 134a), jak na to běžely reklamy i v televizi. Na takový dotaz odpovídám otázkou - máte doma chladničku? - patnáct let? - a už vám tam někdo vyměňoval chladivo? - ale stále chladí, že?  Servisy potřebují umořit za automatické zařízení, které závadu nezjistí, ale umí system naplnit chladivem, zejména tam, kde je to naprosto funkční a bez závad, tak je to pro ně výhodné.

Chladivo se v systemu chlazení auta nespotřebovává jako benzín, pokud ubývá, jedinou příčinou je únik chladiva a ten může být velmi nepatrný, a proto těžko zjistitelný, nehledě k tomu, že všechna chladiva jsou 10x řidší, než vzduch, tedy vzduch by tam držel, chladivo zdrhne. Některým mechanikům v oboru říkáme “plniči”, tito se nikdy nezabývají opravou netěsnosti. Proto jsem se cítil vždy velmi pohoršen, když se mne někdo (telefonem) ptal, jestli také plním klimy u auta.

Necháme meditací, vrhneme se na druhý největší problém klimatizací. (Ten první je, že to nechladí vůbec).
Je velmi nepříjemné, když do kabiny proniká z klimy (asi budeme používat slang) nepříjemný zápach, mnohdy až strašný smrad. Studený výměník (výparník chladiva) je skoro neustále mokrý, i přes filtry se dostanou bakterie a organické nečistoty, a bakterie v tomto prostoru dobře vegetují a produkují ten zápach.  Jsou známy přípravky ve sprejích, čím více pomalovaný obal, tím dražší. Mám velice dobrou zkušenost s nejedovatým desinfekčním prostředkem, který dostanete koupit v lékárně. Je to Ajatin roztok. Pozor, je i Ajatin tinktura, tu znáte, když vám třeba brali krev. Lze použít také, ale auto pak dva roky smrdí “nemocnicó”.

Ajatin roztok se prodává v litrovém balení asi za 150 Kč, při 3 - 5% ředění Vám to vystačí na 10 let.  Postup:   Při studeném motoru (desinfekce by se jinak okamžitě vypařila) demontujeme pylový filtr, připravíme 5% roztok Ajatinu, tj. velká štamprla 0,05 ajatinu na litr vody, roztok, naplníne do rozprašovače - květinového mlžiče, ventilátor pustíme naplno a litr této kapaliny stříkáne do proudu vzduchu. Úcelem procedury je všechno uvnitř, zejména výměník tepla chlazení pořádně smočit. Přebytek vyteče odvodem pro nakondenzovanou vodu. Kdo chce, může to chytat do lavoru, přecedit, a opakovat to až do svého úplného osvojení. (byl jsem také na vojně - kdysi).

Bylo by dobré, kdyby se autem mohlo jet až na druhý den. Nemusíte mít obavy, že voda pronikne k motoru ventilátoru, 12 V izolaci vinutí neprorazí.  Mnozí si stěžují, že chlazení při zapnutí velmi zatěžuje motor, velmi zvyšuje spotřebu.  Je potřeba si uvědomit, že zimu vyrobit nelze, má-li být chladněji, je nutné odčerpat teplo, tepelnou energii. Naším úkolem bude zajistit, aby naše tepelné čerpadlo  čerpalo teplo z auta lehce, nebo alespoň lehčeji. Jen na vysvětlenou - tepelné čerpadlo je i ta nejhloupější domácí chladnička. Když chladíme, chladíme to, na čem nám záleží a ohříváme to, na čem nám nezáleží. Topíme-li tepelným čerpadlem, ohříváme to, na čem nám záleží, chladíme to na čem nám nezáleží. Obě zařízení jsou principiálně naprosto stejná.

Co tedy provedeme.  Jestli tepelné čerpadlo čerpá teplo z našeho auta, tak jej musí někde vypouštět, co vypouštět, přímo ho vnucuje daleko teplejšímu vzduchu venku. Čím to “vypouštění” tepla bude snažší, tím bude zátěž kompresoru chl. zařízení menší a tím také opotřebení kompresoru a spotřeba paliva.  Uděláme to, co nikdo nedělá, vyčistíme srážník (kondenzátor, zkapalňovač) od nečistot, který je ve vozidle před vodním chladičem. Nesmíme použít Wapku, tou lze velmi snadno roztřískat srážník na maděru, oprava možná jen výměnou. Srážník chladicího zařízení smočíme saponátem, třeba jarem, necháme působit déle, než bychom si mysleli, přivlhčujeme, a až se rozpustí všichni komáři, prolejeme srážník vodou z hadice přes palec (ruky) mírným proudem vody. Kdo si dá pod auto vyřazené PVC, tak se zhrozí, co toho tam bylo.

Tuto proceduru já provádím 2x až 3x za sezonu, ale to bude už asi deformace z celoživotního povolání.

Další způsob úspory je používání vnitřního okruhu. Kdo má v bytě klimatizaci, také ji neprovozuje s otevřenými okny, řezník, když pověsí maso do chladírny, zavře dveře a nechladí přilehlé náměstí.  Je zbytečné nasávat neustále vzduch 35 st. C teplý a chladit jej na 24 - 22 st., když můžeme chladit vzduch z auta 24 st. na 22. V tom autě se neudusíte, já tak jezdím v létě stále a ještě jsem se neudusil, zatížení chl. systemu je poloviční.

Případné další dotazy probereme ve fóru.   Pepa  Doskočil.  Ahoj (3x)