Práce na části "Strahovského stadionu" zdárně pokračují,

Podlehli jsme lákavé nabídce na těchto skvělých stránkách a zavítali jsme plni očekávání na vodní radovánky na řece Úpě.

Pátek, den odjezdu byl hrozný. Chlad, slunce, déšť, vítr, kroupy, to vše se střídao s téměř dokonalou pravidelností. Pojedem? Má to cenu? Jasně že to cenu má a tak hurá ze zaměstnání, zapřahat a vyrazit! Počasí se umoudřilo, vlhko ustoupilo a my cestou, kterou nám diktovala naše kamarádka navigace polykali kilometry vedoucí do Havlovic. Přijeli jsme na místo setkání, na louce již bylo rozeseto asi 30 bydlíků, stejně natěšených posádek.

Jaké bude ráno? Nic moc, naděje však umírá jako poslední, takže nevěšíme hlavy a sluníčko se dere na zem. Hned ráno začíná parta kutilů vytvářet něco, na čem se budou plavit naše "mladé, spanilé" spartakiádní cvičenky. Práce na části "Strahovského stadionu" zdárně pokračují, ruce k dílu přikládají další dobrovolníci, jiní zase připravují trika fun klubu poupat a u registrace akce se sjíždějí další učínkující. Plavidel přibývá a je rozhodně nač koukat. Člověk by si řekl, že to vše snad ani nemůže plavat. A plavalo. Dychtiví diváci již postávají na mostě a podél břehu řeky v místě, kde se budou plavidla spouštět na vodní hladinu.

V poledne to vypuklo, usedáme na kola a jedeme podél řeky, sledujeme, fotíme a hlavně fandíme těm svým. Nemají to jednoduché, voda je studená, není jí zrovna moc, takže posádky každou chvíli tlačí svá plavidla přez mělká místa, nebo kameny dále po řece. Těch asi 12 kilometrů dává posádkám pěkně zabrat, odměnou jim jsou fandící a nadšení diváci a tak se dostávají až k cíli své daleké plavby. Tím cílem je legendou opředený Viktorčin splav u Starého Bělidla. Zvládnou ho všichni bez úhony? Nezvládli, ale to neva, hlavně že je to již za nima.

Šťastni, někteří podchlazeni jiní bujaří, ale všichni to mají za sebou! Kdo vyhrál? Ani nevím a není to jedno? Šlo přeci o zábavu a dokázat si, že to dokážou sjet na amaterských, vlastnoručně vyrobených plavidlech.
Navečer jsme se opět všichni sjeli v našem dočasném tábořišti a hodnotili to, co jsme ten den zažili. Bylo to fajn setkání s prima lidma a skvělou zábavou. I díky počasí se akce povedla a nezbývá, než pomalu plánovat ročník příští.

Tak ahoj na Úpění 2010!