Po počátečních rozporech, kam že se na víkend pojede, jsme se v názorech sjednotili a vyrazili do Ostré u Lysé nad Labem. My jsme do kempu dorazili až za tmy. Halt podzim je podzim. Na místě byli už Machajdovi a Funovi a v bráně jsme dojeli Věrku. Využili jsme pohostinnosti Machajdů a jejich předstanu a všichni jsme se tam nahrnuli. Dále jsme využili Funovy pohostinnosti a přitápěli jeho švestkovicí. Bylo fajn a veselo, Machajda nepřetržitě fotil, anžto měl nový foťák.

Po počátečních rozporech, kam že se na víkend pojede, jsme se v názorech sjednotili a vyrazili do Ostré u Lysé nad Labem. My jsme do kempu dorazili až za tmy. Halt podzim je podzim. Na místě byli už Machajdovi a Funovi a v bráně jsme dojeli Věrku. Využili jsme pohostinnosti Machajdů a jejich předstanu a všichni jsme se tam nahrnuli. Dále jsme využili Funovy pohostinnosti a přitápěli jeho švestkovicí. Bylo fajn a veselo, Machajda nepřetržitě fotil, anžto měl nový foťák.

Sobotní ráno bylo slunečné, ale chladné, byť s příslibem teplého dne. Dopoledne jsme se rozhodovali, co podnikneme a přemílali jsme jednotlivé varianty, které se nabízely a také dorazili očekávaní uknajové (bez maminy), Miru3 a neočekávaní Petlinové. Všechny jsme je rádi viděli. Nelehké rozhodování za nás vyřešila mladá paní správcová kempu, která každé posádce věnovala rodinnou vstupenku, připadně zapůjčila permanentku do místního vyhlášeného středověkého městečka Botanicus, jehož prodejny jistě mnozí z vás znají. Ten den se zrovna konaly Slavnosti piva a vína a tudíž bylo v městečku živo. I v Ostré bylo živo. Těch aut ... !!! A lidí ... !!! V městečku samotném však vládla pohoda a dobrá nálada, jako bychom všichni stresy nechali před branou a nechali se ukolébat klidem a rozvážností středověku. Nechali jsme se zasvětit do tajů starých řemeslech, jako výroba papíru, svíček, tkaní, řezbáství a tak podobně. Myslím, že poučeny odcházely nejen děti, ale i dospělí. Za několik málo grošů, které bylo potřeba pro nákup v městečku směnit, si děti mohly vybraná řemesla vyzkoušet a vyrobit si tak vlastní papír, svíčku, provaz ... . My ještě stříleli z luku, ale netrefili jsme ani desku s terčem. Také jsme se mohli občerstvit středověkou krmí, dobově servírovanou, což jsme učinili a například bazalkové placky se slaninou nám velmi chutnaly. K odpočinku potom posloužily rozlehlé zahrady. Odpoledne jsme se v kempu přivítali ještě s Lenkou a Pavlem, kteří také dorazili a s Dášou a Zděňkem, kteří nás přijeli jen naštívit. Na skok od Příbrami. Ve večerních hodinách pak dorazila i mamina uknajka, s rýmou a bez opičky. Večer jsme se opět všichni poskládali u Machajdů v předstanu, Míra s Pavlem hráli, třešňovice hřála a působila a tak měli někteří potíže s chápáním vtipů, které Machajda vyprávěl. Konkrétně já. Ale nakonec jsem pochopila všechny.

Neděle byla k naší velké radosti opět slunečná. Část posádek ve složení Lišákovi, Machajdovi, Věrka a Petlinovi se vypravila na kola. Zbytek se pomalu chystal domů. Za cíl bylo vytčeno Kersko a mapu jsme vzali s sebou!!! Petlinové se vydali opačným směrem, na Nymburk. Most přes Labe jsme našli, ikdyž překonat ho nebylo až tak snadné (viz. fotodokumentace). Cesta podél řeky byla pěkná a po rovině. Jak taky podél řeky jinak, že? Kersko jsme našli, chatu spisovatele Bohumila Hrabala, který je s touto obcí úzce spjat, jsme vynechali, zato jsme zavítali do jeho oblíbené restaurace U pramene, kde jsme se velmi dobře najedli. Pro zpáteční cestu jsme zvolili silnici a na poslední úsek před mostem červenou. Charakter cesty se velmi podobal nenalezené červené z minulého týdne, tak měl Lišák alespoň trochu zpestření. Do kempu jsme dorazli, když byli již všichni v kempu zůstavší pryč, jen Petlin tam po nás zůstal, neb se ještě nevrátil z Nymburka. Odjezd byl pak hladký a rychlý, do hodiny jsme odjížděli.

Na závěr nezbývá než dodat, že Polabí má svůj půvab a proto nelze z výjezdu od úrodného Labe odjíždět rozčarován. Spíš učarován.

fotodokumentace: http://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?album_id=228