Úvaha na téma :
jak vám zasáhli do života karavanistického i jiného

Také se vám stalo, že jste zavolali přátelům a řekli chceš se přidat ? Jedeme tam a tam.
A odpověď nejčastěji zněla : jasně jeden, kdy je odjezd ?

A řadu let takto dobrovolně a nenuceně jezdila parta lidí, karavanistů (viz naše galerie do r. 2006) kteří se vzájemně doplňovali, tolerovali, respektovali, nelezli si do řiti kvůli majetkovým rozdílům a výhodám. Mnohdy se i poslali do pr. ale nikdo se neurazil ani nevyhrožoval. Pak jsme na jednom srazu potkali rodinu se stejně starými dětmi a dohodli se, že se k naší partě přidají. Ostatní je přijali více či méně vřele ale protože se rychle přizpůsobili, dá se říct, že rychle v partě zdomácněli. Když někoho seznámíte s partou přátelských lidí, se všemi svými kamarády, s krásnými místy, která jste předtím navštívili předpokládáte, že tento duch se přenese i na nováčky. Ano, napočátku to tak vypadalo. Jen bylo trochu divné, že za nimi téměř nikdo nikdy nepřijel a když tak jen jednou a víckrát se neobjevil. Pozvolna se však velmi zvláštním způsobem začnou množit nedorozumění i mezi původními přáteli a začnete vnímat snahy o zpřetrhání vzájemných vazeb. Našeptávání, snaha o ovlivňování rodičů přes děti a to třeba jako odveta za odmítnutí návrhu podaného nováčky v partě. Mnohá přátelství předtím trvala 25 let, jiná "jen 8" ale náhle duch rozdělovačů zapůsobil natolik, že si řeknete : proč to ostatní nevidí ? A postupně dojde k situaci, že si řeknete tak to už stačilo, míra přetekla, sbohem. Nechcete příliš prudit a 40.letým kolegům vysvětlovat, že společná dovolená či víkend není místem pro vytahování se a zvedání sebevědomí sobě a svým dětem a prostě hodíte zpátečku. Někteří z bývalé party už na to také přišli ale nechtějí to řešit a strkají hlavu do písku možná proto aby nepřišli do řečí jako my. Jezdí tedy jinam a s jinými. Je nám to hodně líto. Tak jak ? Také to znáte ?? Možná na vlastní kůži :
vypíšete výjezd, někdo se přihlásí a po pár dnech jiný vypíše výjezd jinam a obvolává lidi, kteří se hlásí k vám aby jeli s ním. Ano jistě má na to plné právo ..........

PS : dnes jsme součástí nové skupiny lidí na podobných základech jako kdysi a vlastně se dá říct, že to byla jen epizoda která se vloni uzavřela ale stejně dodnes mrzí. Člověk není dost zkušenej, aby se podobným lidem vyhnul hned, jak je poprvé vidí. Je to také zkušenost, která vás později brzdí v seznamování s dalšími a uzavřete se do sebe. Při srazech se držíte stranou ve snaze poznat kdo je kdo dříve, než se zase spálíte.