Ve Francii se nám velmi líbilo, ale to bylo i zásluhou všech, kteří jeli s námi.Všem posádkám, které byly s námi děkujeme za to, že se ta dovolená zase povedla a že jsme s nimi mohli oslavit konec starého a začátek Nového roku 2009. Hodně štěstí a zdraví v Novém roce 2009 přejí všem Lenka, Lenďa a Standa "Doktorovi"

Již průběhu měsíců listopadu a prosince jsme začali se skupinou dalších karavanistických nadšenců připravovat naši výpravu do zimní Francie. Takto dalekou cestu jsme mohli plánovat i proto, že volných dnů v období vánoc bylo poměrně hodně a děti měly dlouhé prázdniny.

25. 12. 2008 od časných ranních hodin se naše skupina začala postupně přemisťovat z míst svých bydlišť do lyžařského střediska La Norma, které se nachází ve Francii v Savojských Alpách. Někteří jeli trasu, která měřila 1200-1400 km (podle místa startu) individuelně, někteří se po dlouhé cestě postupně sjížděli a zase rozjížděli, jak to koho bavilo.

Trasa tam i zpět nás vedla přes Prahu, Rozvadov, Norimberk, Karlsruhe, Basilej, Bern, Ženevu. Tuto celou trasu jsme absolvovali po dálnicích, pouze ve Francii jsme sjeli mimo dálnici (abychom ušetřili za poplatky) a GPS nás vedla „zkratkou“, takže jsme překonali vysokohorské sedlo, místo abychom jeli údolím. Tato cesta nám ale nevadila, protože bylo krásné počasí a my jsme se mohli v serpentinách kochat krásnými výhledy na masivy Savojských Alp, které na nás již čekaly.

Do La Normy se postupně během 26. 12. sjelo všech10 obytných automobilů se svými posádkami z Čech i Moravy. Obsadili jsme kousek neplaceného parkoviště na okraji městečka a protože jsme se s mnohými již delší dobu neviděli, nastalo povídání a sdělování zážitků, které jsme všichni v minulých týdnech zažili.

Ještě večer jsme byli skupinově prozkoumat místo našeho působiště.

La Norma je lyžařské středisko v nadmořské výšce 1350 m n.m., které má veškeré zázemí, které je potřeba k uspokojení turistů. Je zde několik restaurací, obchodů se sportovním vybavením, půjčoven lyží, potraviny, pekárna, kavárna a hlavně systém 20 lanovek a vleků, které vyvezou lyžaře až do výšky přes 2700 m n.m., odkud mohou sjíždět 27. sjezdovkami o délce 65km. Nechybí tu ani snowpark, možnosti pro freeride , dětské minivleky a hřiště.

Od rána 27.12. už měl každý den s částečnými rozdíly stále stejný režim : Budíček, snídaně, lyže či snowbord, průběžně oběd, lyže či snowbord , stavění iglů, nákup zásob, dopňování vody, večeře, vrčení elektrocentrál, procházka do města, večerní dýchánek. Tímto režimem žily celkem beze změn všechny posádky.

K dalším zábavám patřila návštěva mnoha animačních programů, které La Norma pro své turisty pořádá – vyřezávání soch ze sněhu, sjezd sjezdovky s loučemi, čtyřkolky, soutěže… . Jedno odpoledne také vybraná skupina odvážlivců podnikla vycházku do blízkého města Modane. Při cestě bylo nutno překonat poměrně velké převýšení, ze kterého jsme obzvláště při cestě domů neměli moc radost.

Tento každodenní stereotyp jsme narušili až na Silvestra, kdy jsme kromě obvyklé večeře a večerního posezení v autech a podupávání na parkovišti, pogrilovali. Pak jsme všichni sebrali stolky, židle, tácy s občerstvením, lahve s přípitkem, bedny s petardami, české vlaječky a veškeré děti. Takto vybaveni jsme se přesunuli do centra střediska do oblasti pod sjezdovkami, kde bylo dle programu turistického centra od 22,30 čekání na ohňostroj. Je pravda, že ve 22.30, kdy jsme na místo dorazili, tam téměř žádní lidé, těšící se na Nový rok nebyli, to nám ale nebránilo v zahájení našich oslav. Petr s Janou nám všem uspořádali vlastní ohňostroj, z informací se linula hudba, my jsme ustavili naše kempové vybavení a začali jsme slavit. Postupně se k nám začali připojovat další turisté, díky vlaječkám nás poznali i ostatní krajané a dá se říci, že po francouzské skupině byla naše česká ta nejmohutnější. Toho si samozřejmě povšiml i místní komentátor oslav a několikrát s mikrofonem zamířil i k nám a výraz „ČEKO“ se opakovaně objevoval v jeho jinak pro nás nesrozumitelném projevu.

O půlnoci byl uspořádán krásný ohňostroj nad sjezdovkou a nastalo všeobecné slavení, přípitky a přání všeho dobrého do Nového roku 2009.

Do odjezdu, který jsme naplánovali na 2.1. ještě někteří z nás stačili navštívit lyžařská střediska Val Thorans, Valfrejus nebo Aussois, která byla okolo La Normy v dosahu zhruba do 15 km.

Cesta domů proběhla velmi klidně, až na malé bloudění opět v prostoru před hranicemi Francie- Švýcarsko, kde nás GPS poslaly serpentinami nahoru, pak zase dolů, doleva a zase doprava, ale pod dobrým vedením jsme nakonec Ženevu zdárně našli. Zbytek cesty jsme jeli po krásných dálnicích, které se změnily v klasický tankodrom až v naší republice.

Celou dobu zasloužené dovolené na „zotavenou „ nám přálo počasí, sněhu bylo dost, dokonce na Silvestra začalo krásně a hustě chumelit (až jsme měli trošku obavy, aby ho nenapadlo moc, a my nemuseli ve Francii zůstat do jara). Před odjezdem na hory jsme měli všichni obavy, jak to bude s parkováním, jak s vodou, zda nám vystačí propan, atd. Nakonec vše dobře dopadlo. Parkoviště bylo blízko vleků, zadarmo, jen na něj v tuto roční dobu nesvítilo sluníčko. To se projevilo poměrně velkou spotřebou propanu, obzvláště v prvních dnech, kdy teploty v noci dosahovaly až -10 stupňů. Pak se ale mráz zmenšil na teploty mírně pod nulou a zásoby propanu přestaly ubývat tak rychle. Téměř každý večer byly zapnuty dvě elektrocentrály, které stačily zásobovat baterie všech aut dostatkem energie. Teplou vodu jsme bez problémů nabírali dle potřeby na WC u lanovky.

Ve Francii se nám velmi líbilo, ale to bylo i zásluhou všech, kteří jeli s námi.Všem posádkám, které byly s námi děkujeme za to, že se ta dovolená zase povedla a že jsme s nimi mohli oslavit konec starého a začátek Nového roku 2009.

Hodně štěstí a zdraví v Novém roce 2009 přejí všem Lenka, Lenďa a Standa „Doktorovi“