V Liberci se nám líbilo, kdo nepřijel, může jen litovat.

V pátek odpoledne po mírném bloudění jsme našli spolu s dalšími asi 23 posádkami Autokemp v Liberci, kam nás pozvala Zdena s Luďkem. Na místo srazu nás v závěru cesty dovedly cedule s logem Caravan24, které Lůďa specielně pro tuto akci vlastnoručně vyrobil. V kempu bylo vše připraveno, na náš příjezd. Sice jsme nebyli vítáni chlebem a solí, ale přivítání bylo bouřlivé.V centru našeho tábořiště stál stanový přístřešek se sudem piva a dalším občerstvením. V pátek večer jsme tradičně postávali, posedávali, povídali o proběhlých dovolených, o výjezdech, plánovali jsme nejen následující víkend, ale i nadcházející podzimní a zimní sezónu.

V sobotu dopoledne jsme hromadně navštívili obchod s karavanistickými doplňky a pak jsme se tradičně rozdělili do několika skupin. Naše skupina nejdříve zamířila do Babylonu, kde jsme odložili děti do zábavního centra. Nutno dodat, že děti se odložení vůbec nebránily, naopak se na den strávený bez rodičů velmi těšily. Zakoupení vstupenek a loučení se s dětmi nás tak vyčerpalo, že jsme se hned museli posilnit v místní restauraci. Nejdříve jsme se těšili na kávu, ale protože nabídka jídel byla velmi lákavá, neodolali jsme a kolektivně jsme poobědvali. Při procházce obchodní pasáží Babylonu někteří z nás, (nebudu jmenovat) neodolali módním výstřelkům a pod dohledem celé skupiny si zakoupili několik kousků oblečení, kterými jistě budou v místech svých domovů ohromovat okolí.

Pak nastala hlavní část našeho výletu. Protože se počet naší skupiny zmenšil, využili jsme nabídky Táboráků a jejich obytňák nám posloužil jako hromadná doprava. Celou naši zbylou hromadu Petr naložil a vyvezl až na horní parkoviště pod Ještěd. Posledních 700 metrů jsme urazili pěšky a bez kyslíkových přístrojů jsme v plném počtu dobyli vrcholu. Protože bylo částečně pod mrakem, rozhodli jsme, že si do místní vyhlídkové kavárny zajdeme na kávu a opět se trošičku občerstvíme. To se nám vydařilo, vítr mezitím rozfoukal mraky, takže při cestě zpět jsme se mohli kochat úžasnými panoramaty. Odpoledne po návratu do kempu Vašek vytáhl svoji polní kuchyň a roztopil pod kotlem.

Společnými silami jsme uvařili v 1. fázi výtečnou bramboračku a ve 2. fázi buřtguláš. Oba chody byly výtečné, při vaření jsme se zahřáli, pobavili, najedli a po zlikvidování guláše posloužil kotel na svaření vína, které šlo také na odbyt. Prostě kotlík je to tzv. univerzální. Večer nám polní kuchyně posloužila i jako ohřívadlo. Postupně jsme v něm pálili polena, která nám původně Luděk připravil na táborák. Zábava se protáhla do pozdních nočních až ranních hodin (jako ostatně vždycky). V neděli po společné snídani – Luděk opět nezklamal a ukuchtil míchaná vejce na slanině s fazolemi (kdo zaváhal ten litoval) – jsme se zase dělili. Naše skupina zamířila k ZOO, kde jsme strávili příjemné dopoledne.

Odpoledne jsme vyrazili do Vesce, kde se bude konat v zimě Světový pohár. Jsou zde vyasfaltované okruhy, které je možno v současné době využívat k bruslení, jízdě na kole … Zde došlo k hromadnému loučení a my již jen ve třech jsme se ještě jeli podívat na nové skokanské můstky.

V Liberci se nám líbilo, kdo nepřijel, může jen litovat. LLS