Koho? No přece bydlíka!

Moji rodiče se na mě podepsali již od útlého dětství. Již od mého 1 roku jsem s nimi jezdil naší Škodou 105 pod 30Kg stan do Chlumu u Třeboně.........Teď po 31 letech, kdy máme dva syny 5,5letého Jířu (po tatovi) a 3 letého Vojtu (viz.fotogalerie- Poprvé s mini bydlíkem) jsem se jim rozhodl podobné zážitky uštědřit. A jelikož jsem stará drbna, vydrbnul jsem, že v místě mého zaměstnání prodávají v auteservise karavánek Poláček N126. Karavánek byl velmi udržovaný, nový kapecíruňk,žehlička a madrace, bratru za 20 000Kč.

Po válečné poradě,rozhodl malý Jířa, že ho koupíme. Ruplo mě v kebuly a následující den jsem se vydal s naším VW Passátkem pro bydlíka. Pašík 1.9 tdi 81 Kw náš nový 460kg přírůstek do rodiny prakticky necítil. Nerudovský problém "kam s ním" jsem vyřešil lehce, zaparkuju ho u naší chatky, kde bude zárověň plnit funkci pokoje pro hosty. Jířa vybral dobře, kdyby byl karavan jen o něco větší už bych ho na chatu nedostal.

Půldruhého dne čučení na netu, kde jsem mimo jiné oběvil tyto stránky a po poradě se starými oldcaravanisty bylo rozhodnuto. Naše první dovolená bude Autokemp Jinolice. První dva dny jsme koumali jak se do něho naskládáme, aby měli pohodlí všichni. Manželka a děti jsou skladní, ale já jsem trochu prostorově jinak řešenej (po dvou dětech se není čemu divit). Přesto, že nám počásí moc nepřálo (vykoupali jsme se pouze první den), volný čas jsme trávili výlety (Jičín, Prachovské skály, Humprecht, Kost). Prostě dovolená s karavánkem měla velký úspěch.