Letos, i když bylo více výjezdů na Gigant vypsaných, nám stále z různých nepříznivých důvodů unikal. Až konečně víkend 27.-29.2008 nám nic nestálo v cestě. Těšili jsme se, na letošní náš první Gigant opravdu moc.

Letos, i když bylo více výjezdů na Gigant vypsaných, nám stále z různých nepříznivých důvodů unikal. Až konečně víkend 27.-29.2008 nám nic nestálo v cestě. Těšili jsme se, na letošní náš první Gigant opravdu moc.

Nejen, že poprvé vyzkoušíme koupání, jízdu na koni, exkurzi v Machajdově novém autíčku, ale hlavně na tu atmosféru stejně "free" naladěných kamarádů. Naplánovali jsme si naprosto jednoduchý program, bez cyklovýletu i bez pěších tůr. Jen koupání, papání, povídání, v neděli koníčci a podobně. Počasí nám vycházelo podle plánu, neboť bylo vedro a slunečno. Na cyklovýlet ani my, ani naše děti nepomyslely.

Celý den byly ve vodě, nebo na lodičce. Kájínek přivezl tři velké duše, na kterých děti skotačily a dětský domeček, který si zejména malý Lišák oblíbil a rád na něm seděl a pozoroval okolí. PLAF alias Bambuča dovezl krásně barevné dětské pískoviště, které Uknaj naplnil pískem. Děti jej okamžitě nepřetržitě využívaly. A nejen děti si zkusily udělat bábovičku. Vzhledem k tomu, že už nechybí ani houpačka, kterou Machajda postavil, stává se Gigant pomalu rájem dětí a jestli bude trend pokračovat, vyroste zde brzy malý Bohdanečský Disneyland.

V pátek jsme přijeli pozdě, asi ve 21 hodin. Večer byl v plném proudu, táborák hřál a na nás čekalo rezervované místečko hned vedle. Ke zklamání ostatních jsme nepřivezli předstan, se kterým tak trochu počítali. Nebyl v plánu bohužel. Gigant byl už narvaný k prasknutí. Stálo se natěsno, ale díky tomu se všichni, kdo přijeli, vtěsnali dovnitř.
Holky šly za chvilku spát, neboť byly unavené a my za nimi.

V sobotu Lachout sestavil nový gril a jal se ho podrobit zatěžkávací zkoušce. Griloval přes tři hodiny v kuse a zejména kapr z Gigantu se povedl. Kdo ochutnal, nelitoval. Neměl skoro žádné kosti a jeho jemné masíčko chutnalo báječně. Další chod byla bowle z nejrůznějšího ovoce a sektu doplněná Che Guevarou. Vypařila se během pár minut a musela být namíchána ještě jednou.

Večer začal na výbornou. U táboráku bylo velmi příjemně a někteří vydrželi až do ranních hodin. Hláškou večera a vlastně celého výjezdu se stal výrok „Nemáš co pít? Tak běž spát!“
V neděli se mi poštěstilo poprvé v životě se posadit na koně a shlédnout svět z jeho hřbetu. Říká se, že je to ten nejhezčí pohled na svět. Já měl spíš starost o to, jak budu z té výšky padat dolů. Přece jen zlomená noha nebo ruka na začátku sezóny není nic lákavého. Ale dopadlo to dobře a na koníčky jsem nezanevřel, naopak.

Na závěr bych chtěl poděkovat Machajdům za poskytnutí oázy Gigant. I těm kdo věnovali věcné dary do výbavy Gigantu, aby si měly děti s čím hrát i všem, kdo přijeli a vytvořili báječnou odpočinkovou atmosféru.

Díky a brzy na viděnou!