Show na Úpě

Přes nepříznivou předpověď meteorologů, která se naštěstí nevyplnila, jsme zažili nádherný víkend na břehu řeky Úpy pod vedením horského šerpy Matýska.

Už od pátečního odpoledne se začala sjíždět parta lidí s cílem pokořit dlouholeté účastníky Úpění na řece Úpě. Jedná se o sjíždění řeky Úpy z Havlovic do Ratibořic na netradičních plavidlech, která musí být vlastnoručně zhotovena.
Naše banda naplánovala plavidlo se zdravotnickou tematikou, s kostýmy zdravotnického personálu. Práce se účastnili skoro všichni ať již dovezením materiálu, nářadí, pomocí při stavbě, radou či přípitkem.
Základní část plavidla byla postavena ještě v pátek v podvečer. Pátek jsme zakončili táborákem a plány na sobotu.

Ráno nás přivítalo sluníčko a hned po snídani se všichni dali do díla. Nastalo dodělání plavidla, strojení a maskování posádky a zápis u startovací komise.
Po dohodě jsme zvolili název Nemocnice na kraji řeky.
V posádce se účastnil lékař Petr, sestřička Jirka, sestřička Tomáš, pacient Luďek a zřízenec Standa.

Při přenášení plavidla posádka dostala trochu strach, jestli se nemocnice udrží nad vodou. Obavy se však nenaplnily a hned na začátku se naši dostali do čela pelotonu, kde zůstali skoro do poloviny trati. Poté však zrádná větev protrhla jednu ze čtyř pneumatik, z které utekl vítr a naši se postupně propadali ke chvostu.

Posádka byla u přihlížejících návštěvníků po celé trase Úpění velmi oblíbena. Sestřička Jirka nabízela aplikaci petráku pod kůži a to pouze za pohotovostní příplatek 90 Kč. Sestřička Tomáš koketovala s veškerým mužským osazenstvem ať na březích nebo na ostatních plavidlech. Mrzák Luděk, zřízenec a doktor píchali bidly, až se z nich kouřilo.

Poté, když jedna pneumatika vypustila duši a když se celá posádka několikrát vykoupala v horské bystřině s ne zrovna teplou vodou, bylo rozhodnuto o redukci mužstva. Sestřičky se prý po zbytek cesty o mrzáka postarají samy.
Doktor se zřízencem se vyškrabali po srázu z řeky a po převlečení do civilního oblečení spěchali za pomoci Matýska do cíle pod Viktorčim splav, aby zbytku unavené a prochladlé posáky pomohli ukončit plavbu.
Cestou jsme ještě ze břehů a mostů kontrolovali zbytek posádky, která díky píchlé gumě nabírala zpoždění.

Vzhledem k tomu, že Úpění je zakončeno po dojetí všech plavidel a po jejich sjetí Viktorčina splavu, dočkali se vytrvalí diváci zlatého hřebu programu. Nemocnice již značně zdevastovaná a zbavená téměř veškerého zdravotnického vybavení se na jezu ještě dramaticky na poslední chvíli zasekla.
Posádka však nezaváhala a předvedla exkluzivní sjezd s nasazením posledních sil .
Pod jezem čekal doktor se zřízencem jak vše dopadne.

Sestřička Jirka oslavila sjezd saltem mortale a radostně mávala shrnovákem na sníh, který cestou vyměnila za dva panáky rumu s kolem projíždějící posádkou ( naši totiž cestou nedopatřením přišli o všechna čtyři bidla).
Všichni jsme si oddechli, že naši dorazili ve zdraví do cíle, zbytky nemocnice jsme naložili na vlek traktoru, který nás odvezl na seřadiště.
Zde jsme části lodi rozebrali a rychle jsme odjeli zpět do Havlovic.
S odstupem, když dorazil doprovod na kolech, jsme se dozvěděli, že Nemocnice na kraji řeky zvítězila a získala titul nejkrásnějšího plavidla letošního ročníku.

Večer byl velký táborák, při kterém jsme probrali vše možné i nemožné, opekli buřty, maso...
V neděli proběhlo slunění, jízda no kolech, grilování makrel a trošku i plány na příští Úpění.

Po příjezdu domů jsme zjistili, že máme hrozně moc fotek z víkendu, ale protože skoro všechny dokreslují perfektní atmosféru stavby lodi, maskování, cestu posádky po řece, večerní zábavu = přátele a kamarády, dáme tentokrát do fotogalerie trochu víc fotek než obvykle.

Víkend byl bezva a už se těšíme těšíme na další LLS